Česká technologická platforma pro potraviny


INFORMACE

Minipivovary táhnou: Každý týden vznikne jeden nový
14.03.2019

Čas na očistu! 6 druhů zeleniny, díky kterým se budete cítit fit
14.03.2019

Pozvánka na odborný seminář "POHLED PŘES HRANICE" - 10. 11. 4. 2019
14.03.2019

Pozvánka na odborný seminář "POHLED PŘES HRANICE" - 10. 11. 4. 2019
14.03.2019

Ctpp >


Výstupy z konference "Zdravá strava pro zdravý život"
Datum: 04.08.2015
Doc. Ing. Jiří Brát, CSc.

Zpráva z pracovní cesty

 

Konference Společné programové iniciativy

"Zdravá strava pro zdravý život" (JPI HDHL)

 

Termín konání          :          19. června 2015

 

Místo konání :                       Belgie, Brusel

 

Účastník                    :          Doc. Ing. Jiří Brát, CSc.

 

Třetí mezinárodní konference Společné programové iniciativy "Zdravá strava pro zdravý život" (JPI HDHL) se konala v pátek 19. června 2015 v hotelu Crown Plaza „Le Palace v Bruselu (Belgie). Výstupy z konference byly použity pro účely Výboru pro zdravotní a sociální politiku v rámci oblasti zdravého životního stylu, s cílem zajištění přenosu informací mezi vědou, výzkumem a podnikatelskou praxí a zapojení nejen do národních ale i evropských struktur.

Šíření informací v rámci České technologické platformy pro potraviny proběhlo formou ústního podání na zasedání výboru a poskytnutí zápisu na webových stránkách České technologické platformy pro potraviny.



Společná programová iniciativa JPI HDHL zahájila činnost v roce 2010 a sdružuje 23 členských států EU a přidružené země, Kanada a Nový Zéland. JPI HDHL si klade za cíl koordinovat výzkum o vlivu stravy a životního stylu na zdraví. Významně přispívá k budování plně funkčního Evropského výzkumného prostoru pro prevenci onemocnění souvisejících se stravou a k posílení klíčové výzkumných činností v této oblasti, což je důležité mimo jiné z hlediska konkurenceschopnosti zejména vůči zemím jako USA a Čína.

 

 

Konference byla rozdělena do bloků. Úvodní blok byl věnován postavení JPI HDHL v současném světě. V rámci bloku vystoupili 3 řečníci dr. John Bell, ředitel Evropské komise, GŘ pro výzkum a inovace, Dr. Pamela Byrne, předsedající iniciativě JPI HDHL a dr. João Breda, manažer Programu Výživa, fyzická aktivita a obezita, WHO Europe.

 

Jednou z výzev pro 21. století je potřeba zajištění dostatečného přístupu k bezpečným a po výživové stránce hodnotným potravinám. Je potřeba se vyrovnat se zvyšující se poptávkou po potravinách a zároveň zohledňovat probíhající klimatické změny. Kromě obecné bezpečnosti potraviny by měl být kladen i vyšší důraz na jejich výživovou hodnotu. Kromě inovací jsou důležité i aktivity demonstračního typu s cílem zlepšit stravovací návyky a zvýšit fyzickou aktivitu.  Důležitá je spolupráce na národní i mezinárodní úrovni, užší propojení výzkumné činnosti s průmyslem a vše s dostatečnou podporou finanční i politickou.

 

V rámci iniciativy JPI HDHL působí 3 platformy.

 

1/ Činitelé ovlivňují stravu a fyzickou aktivitu

Cílem výzkumné činnosti je sledování různých vlivů individuálních, psychologických, sociálních, ekonomických, kulturních, biologických a jiných, které ovlivňují skladbu stravy a fyzickou aktivitu. Je to multidisciplinární výzkumná činnost řady vědních oborů. Intervence zaměřené na výživu a fyzickou aktivitu vycházející z hlubšího pochopení chování jednotlivců i různých skupin mohou výrazně zlepšit veřejné zdraví.

 

2/ Strava a výroba potravin

Potravinářský průmysl je postaven před výzvu vyrábět chutné potraviny, které odpovídají zásadám správné výživy a zdravého životního stylu a které jsou v souladu s preferencemi spotřebitelů zajišťujícími opakovanou koupi. To vyžaduje zaměření inovací směrem k vývoji nových potravinářských výrobků, ke zlepšení technologických procesů výroby, balení a řádné řízení celého potravinového řetězce. Nové potravinářské výrobky by měly být koncipovány s cílem naplnění požadavků na výživovou a energetickou hodnotu při zachování parametrů bezpečného výrobku. Výzkum se zaměřuje i na identifikaci klíčových bioaktivních látek v potravinách a jejich optimalizaci v potravinách. Z těchto důvodů je důležité prohloubení znalostí o výživových a funkčních vlastnostech potravin a skladby stravy jako celku. Potraviny by navíc měly pocházet ze systémů zahrnujících výrobní proces, balení, dodavatelsko-odběratelský řetězec budovaných na zásadách udržitelného rozvoje.

 

3/ Chronická onemocnění podmíněná výživou

Správná a zdravý životní styl mohou snížit rizika nebo oddálit nástup nemocí souvisejících s výživou. V rámci této strategie je řada oblastí kam směřovat výzkumnou činnost: výživa a metabolická funkce (např. obezita a související metabolické poruchy); mechanismy vzniku obezity a souvisejících onemocnění; neurovědní výzkumy v oblasti obezity; výživa v těhotenství a význam kojení pro rozvoj plodu a dítěte; osteoporóza a podvýživa u starší populace; alergie; nedostatek stopových prvků a kognitivní vývoj a rozvoj demence. Gastrointestinální trakt je klíčovým rozhraním mezi stravou a tělem. Vliv jednotlivých potravin a celkové stravy na procesy v gastrointestinálním traktu, střevní mikrobiom a související zdravotní stav vyžaduje zintenzivnění výzkumné činnosti.

V současné době končí období dvouletého implementačního plánu 2014/2015. Dvouleté období na implementaci bylo zhodnoceno jako krátké a připravuje se implementační plán na tříleté období 2016/2018. Strategické zaměření iniciativy JPI HDHL zapadá mimo jiné i do kontextu trendu nárůstu obezity a řady zdravotních problémů v jednotlivých zemích Evropy, jak prezentoval zástupce WHO. Česká republika byla zmiňována na předních místech z hlediska výskytu obezity v populaci v porovnání s jinými zeměmi.

 

Druhý blok byl věnován představení tří projektů (každý z jedné platformy), které v současné době probíhají.

 

Projekt ENPADASI

Projekt ENPADASI vychází z akronymu European Nutritional Phenotype Assessment DAta Sharing Initiative. Spadá do platformy Chronických onemocnění podmíněných výživou. Hlavním cílem projektu  ENPADASI je vybudování expertního systému s otevřeným přístupem, který bude obsahovat data z široké škály nutričních studií od intervenčních po epidemiologické s výsledky mnohočetných fenotypových výstupů. To by mělo usnadnit kombinované analýzy na bázi existujících studií v budoucnu.
Projekt ENPADASI by měl zlepšit interpretaci o ověření výsledků řady různých studií uskutečněných v Evropě. Tento expertní systém má podpořit výzkum v oblasti výživy a zlepšit porozumění role potravin a výživy na udržování a zlepšování zdravotního stavu nebo rozvoji nemocí.  Na projektu se účastní 51 partnerů z 9 členských států (Belgii, Německo, Dánsko, Estonsko, Španělsko, Francie, Irsko, Itálie a Nizozemsko).

 

Projekt DEDIPAC

Projekt DEDIPAC spadá do platformy „Činitelé ovlivňují stravu a fyzickou aktivitu“ a vychází z akronymu názvu platformy DEterminants of DIet and Physical ACtivity. V rámci projekt DEDIPAC je budován expertní systém snažící se podchytit jednotlivé činitele ovlivňující stravu a fyzickou aktivitu. Tato infrastruktura by měla do budoucna sloužit pro další výzkum, monitorování, přenos výsledků do praxe a formování politických opatření týkajících se skladby stravy a fyzické aktivity. Projektu se účastní 46 výzkumných skupin z 12 zemí (Rakousko, Belgie, Finsko, Francie, Německo, Itálie, Irsko, Norsko, Polsko, Španělsko, Nizozemí a Velká Británie). Pracovní program byl zahájen v prosinci 2013 a v tříletém období bude financován rozpočtem cca. 12 milionů €.

 

Projekt FOODBALL

Projekt FOODBALL zahrnuje systematický výzkum a ověřování biomarkerů souvisejících s příjmem jednotlivých druhů potravin a spadá do platformy Strava a výroba potravin. Biomarkery získané na základě analýz tělesných tekutin poskytují mnohem spolehlivější výsledky o stravovacích zvyklostech než informace získané z dotazníkových akcí. Biomarkery mohou už v současné době získat spolehlivý obraz o příjmu některých složek potravin. Např. 24 hodinová analýza sodíku v moči umožňuje získat dobrý přehled o konzumaci soli. Jsou rozpracovány biomarkery na konzumaci různých druhů ovoce a dalších potravin. Získat přehled o celkové skladbě stravy na základě biomarkerů vize budoucnosti. Spolehlivější informace o skladbě stravy může přispět lepším závěrům ohledně vlivu konzumace potravin na zdraví. Na projektu FOODBALL se podílí 20 výzkumných organizací z 9 evropských zemí, Kanady a Nového Zélandu.

 

Odpolední blok zahrnoval workshopy z různých tematických okruhů:

Evropská spolupráce v oblasti bezpečných potravin s přidanou výživovou hodnotou

Jak průmysl a výzkum mohou spolupracovat v rámci JPI HDHL

Sdílení dat a standardizace v rámci výzkumných infrastruktur

Rozvíjení zkušeností z projektu DEDIPAC

Původně plánované téma věnované sdílení zkušeností mezi jednotlivými zeměmi bylo zrušeno pro malý zájem delegátů. Diskuse a závěry z workshopů budou použity při vypracování implementačních plánů JPI HDHL na roky  2016-2018.

 

Jak průmysl a výzkum mohou spolupracovat v rámci JPI HDHL

Blok spolupráce s průmyslem, jehož jsem se zúčastnil, uvedly 3 přednášky. Nosným tématem byly způsoby financování, transparentnost a využití výsledků. V první přednášce (Dr. Christopher Birt University of Liverpool) byl vysloven extrémní názor naprostého oddělení výzkumné činnosti od průmyslových aktivit. Názor se opíral o odlišné cíle průmyslu (tvorba zisku) a výzkumu (zdravotní prospěšnost), což nastavuje suboptimální podmínky pro výzkum s možnostmi ovlivňování výsledků či nastavování designu studií díky finančním dotacím plynoucím z průmyslu. O způsobu publikování či nepublikování výsledků mohou rozhodovat výsledky studie. Řada firem nemá ani zájem zlepšovat výživovou hodnotu potravin a investuje finanční prostředky do propagace fyzických aktivit, které mohou ovlivnit zdravotní stav jen z poměrných 20 %, zatímco výživová hodnota z 80 %. Výjimkou spolufinancovaného výzkumu za podpory průmyslu by mohly být je některé funkční potraviny (jako např. rostlinné steroly / stanoly).

 

Opačný názor vyslovil Dr. Grigoris Risvas (European Federation of Association of Dietitians). Podle něj se zvláště v některých zemích jako např. Řecko se nelze obejít bez společného financování projektů za spoluúčasti průmyslu. Transparentnosti výzkumu lze dosáhnout dodržováním pravidel, která byla sepsána v Am J Clin Nutr 2015, 101 1359-63 (http://ajcn.nutrition.org/content/101/6/1359.long).

 

Třetí přednáška (Dr. Rolf Bos TI Food and Nutrition) ukazovala dobrý příklad praktické spolupráce průmyslu a výzkumných pracovišť v oblastech nekonkurenčních činností. TIFN spolupracuje s velkými významnými potravinářskými firmami. Většina diskutujících se přiklonila ke spolupráci průmyslu a výzkumné sféry za transparentních podmínek.

 

Odpolední program byl doplněn o odlehčenou interaktivní debatu po vzoru diskusí v britském parlamentu s přesuny poslanců na opačné strany jednací místnosti jako forma vyjádření souhlasu či nesouhlasu k diskutovaným okruhům včetně projevů bučení a dupání.

 

Program byl uzavřen přednáškou prof. Hannelore Daniel (TU Muenchen) na téma Budoucnost naší vědy, výzvy a příležitosti. V rámci přednášky byla ukázána obtížnost vědeckého výzkumu v oblasti výživy. Řadu studií z oblasti výživy a vlivu na zdraví lze jen obtížně reprodukovat. Pro některé postupy a testovací metody nejsou odpovídající standardy, což znesnadňuje správnou interpretaci výsledků a porovnání studií mezi sebou. Řada studií je testována na zvířatech a protokoly i jejich základní principy se výrazně liší. Jako příklad byla uvedena metoda orálního glukózového tolerančního testu. Zatímco člověk dostává dávku 75 g glukózy bez ohledu na tělesnou hmotnost. Potkani dostávají dávku 3 g/kg tělesné hmotnosti. Interpretace a přenositelnost takto získaných výsledků ze zvířat na člověka je velmi diskutabilní. Současný systém hodnocení výzkumné práce pomocí Impact faktoru a H-indexu ne vždy vede ke kvalitní publikaci. Navíc některé matoucí publikace mohou vyvolat velký zájem médií. Jako příklad byla uvedena studie publikovaná v letošním roce v únoru, jak některé emulgátory mohou vyvolávat zánětlivé reakce v organismu s následným vznikem Crohnovy nemoci, ulcerózní kolitidy, případně se mohou podílet na zvýšení rizika vzniku obezity. Tato studie vzbudila zájem médií na celém světě včetně ČR. Nicméně dávka sledovaná u myší byla o několik řádů vyšší než by odpovídala obvyklé konzumaci u člověka s ohledem na rozdíly v tělesné hmotnosti. Dalším příkladem byla studie vypracovaná novinářem Johnem Bohannonem, kde na malém souboru dobrovolníků prokázal, že konzumace čokolády snižuje nadváhu. Studii vypracoval pod fiktivním výzkumným ústavem a dosáhl publikování v odborném časopise. Celý příběh je sepsán na internetu (http://io9.com/i-fooled-millions-into-thinking-chocolate-helps-weight-1707251800). Výsledky studie následně obletěly svět díky velkému zájmu medií. Oba tyto příklady byly uvedeny na dokreslení situace, jak novináři nejsou schopni rozlišit kvalitu publikovaných studií, proto dochází k častým desinterpretacím a matení veřejnosti.

 

Závěr

Česká republika není členem iniciativy JPI HDHL, má pouze status pozorovatele, což je určitě škoda vzhledem k významu této iniciativy a i vybavenosti některých pracovišť.

 

Mapka zemí zapojených do JPI HDHL

 



V žádném z diskutovaných projektů a témat se Česká republika neúčastnila. V rámci registrovaných delegátů se konference zúčastnili 2 pracovníci z Technologického centra Akademie věd Ondřej Valenta a Eva Šebronová. Národní informační centrum pro evropský výzkum poskytuje informace o projektech lokálním subjektům v ČR. Mezi delegáty byl registrován pracovník Evropské Komise Jan Komárek, který se zabývá problematikou e-health.

 

Bylo by žádoucí analyzovat, proč Česká republika není zastoupena v projektech JPI HDHL. Česká republika tímto ztrácí kontakt s Evropou nejen z hlediska výzkumu, ale i z hlediska napojení na průmyslové aktivity. Neúčast ve výzkumných projektech má i mnohem širší dopady. Chybí osobní zkušenosti s projekty tohoto charakteru. Díky této skutečnosti není k dispozici žádný výzkumný pracovník, který by mohl vystupovat ve vztahu k mediím na základě osobních zkušeností. Chybí osobní přístup ke sdíleným informacím v rámci budovaných expertizních systémů. V českém mediálním prostoru se stále více objevují názory různých alternativních přístupů, které nejsou postaveny na vědeckém přístupu založeném na důkazech. Jedině důsledná argumentace s využitím ověřených informací z výzkumných aktivit může posloužit jako protiváha těmto trendům.

 

Zapsal: Doc. Ing. Jiří Brát, CSc. - předseda výboru pro zdravotní a sociální politiku PK ČR