Biologická dostupnost a katabolismus polyfenolů zeleného čaje
Skupina italských vědců vedená Furio Brighentim z parmské univerzity zkoumala katabolismus flavan-3-olů zeleného čaje a biologickou dostupnost výsledných katabolických produktů. Z tohoto důvodu byla analyzována krev a moč 20 zdravých dobrovolníků. V časopise Nutrition vědci informují, že určité katechiny pocházející ze zeleného čaje, jsou možná biologicky dostupnější, než se dříve usuzovalo.
Přesto, že jsou zelenému čaji připisovány značné zdravotní přínosy, biodostupnostní studie ukázaly velmi rozdílné a dokonce kontroverzní výsledky. Co se týče exkrece katabolitů polyfenolů močí, zde se vyloučená množství pohybují od nekvantifikovatelných stop k hodnotám blížícím se 10 % požitého množství.
Jedna malá studie, kterou vědci v článku citují, dokonce uvádí, že hlavními fenolovými katabolity byly valerolaktony, které tvořily až 40 % z celkového požitého množství čistého (-)-epigallokatechinu a epikatechinu. Tyto značně rozdílné hodnoty uváděné v literatuře jsou zřejmě důsledkem velmi komplexního katabolismu, ke kterému u flavan-3-olů v lidském organismu dochází, takže je opravdu složité rozpoznat a kvantifikovat každý jednotlivý metabolit po požití zeleného čaje v plazmě a moči se objevující.
Dobrovolníci ve věku kolem 20 let a s indexem BMI 23 v den studie po celonočním půstu vypili 400 ml zeleného čaje od firmy Soremartec Italia. Dobrovolníci byly rovněž požádáni, aby dva dny před dnem studie a den po něm jedli stravu téměř neobsahující flavonoidy a fenolové sloučeniny, tj. aby nejedli ovoce a ovocné šťávy, čokoládu, ořechy, zeleninu, černý ani bylinkový čaj, kávu, víno a doplňky stravy s antioxidační aktivitou.
Odběr moči byl proveden před požitím zeleného čaje a v intervalech 0-4, 4-7, 7-10 a 10-24 hodin po jeho požití. Vzorky krve byly odebrány před a 1, 2, 3 a 4 hodiny po požití zeleného čaje.
Flavanoly a jejich metabolity v zeleném čaji a v moči a krvi dobrovolníků byly analyzovány pomocí HPLC a tandemové hmotnostní spektrometrie. Celkem bylo identifikováno 39 relevantních katabolitů a v článku autoři podrobně diskutují jejich význam. V plazmě byl jako jediná nemetabolizovaná látka zjištěn (-)-epigallokatechin-3-gallat a jako látka s nejvyšší absolutní koncentrací byl srovnáván s konjugáty (-)-epigallokatechinu a (-)-epikatechinu.
Polyfenoxyfenyl-γ-valerolaktony, které jsou metabolity produkovanými střevní mikroflorou, byly hlavními katabolity identifikovanými v moči, kde byly v 10krát vyšší koncentraci než flavan-3-olové konjugáty. Taktéž bylo zdůrazněno, že v urinární exkreci těchto metabolitů byla mezi jednotlivými dobrovolníky velká variabilita.
Důvodem je zřejmě rozdílná charakteristika střevní mikroflory jednotlivých dobrovolníků, přítomnost či absence některých bakteriálních kmenů, a z toho vyplývající rozdílná biologická účinnost fenolových sloučenin. Del Rio et al. se proto chtějí v budoucnu zaměřit na in vitro studie zabývající se zkoumáním aktivit běžné probiotické mikroflóry vůči katechinům zeleného čaje a vyhodnocením bioaktivity γ-valerolaktonů.
Danielle Del Rio et al.: Bioavailability and catabolism of green tea flavan-3-ols in humans. Nutrition, Article in Press. doi:10.1016/j.nut.2009.09.021
