Parodontóza a omega-3 mastné kyseliny

Stále větší část lidské populace, zejména pak starších lidí, trpí parodontózou, čili zánětlivým onemocněním dásní a tzv. závěsného aparátu zubu. Prvotní příčinou tohoto onemocnění je bakteriální povlak zubů, který se na nich při nedostatečné či nesprávné ústní hygieně hromadí a proniká do gingiválních chobotů, tedy pod dáseň obklopující zub. Postupně dochází k destrukci vazivové tkáně v okolí zubních kořenů a v pozdějším stadiu i alveolů čelistní kosti, které obepínají kořeny zubu. Pokud se onemocnění dále zhoršuje, dochází obvykle i k zasažení kostní tkáně. Ta se postupně deformuje a ze závěsného aparátu se začnou uvolňovat zuby.

Zdá se, že toto onemocnění by do určité míry mohlo být ovlivněno i složením konzumované stravy. A právě studie publikovaná v časopise Nutrition zkoumala souvislost mezi složením stravy a tohoto onemocnění u starší populace, konkrétně se jednalo o vliv konzumovaných omega (ω-3) mastných kyselin – kyseliny dokosahexaenové (DHA) a eikosapentaenové (EPA) - na stav parodontu.

Rybí olej a rybí maso obecně jsou bohaté na omega-3 mastné kyseliny, zejména takové jako DHA a EPA. Předchozí studie zjistily, že DHA má protizánětlivé vlastnosti, které jsou spojovány s prevencí a léčbou zánětlivých onemocnění. Autoři v úvodu zde popisované studie zmiňují, že jedním z mechanismů, jehož prostřednictvím EPA pravděpodobně tlumí zánět, je snížení množství kyseliny arachidonové vstupující do metabolických procesů.

Příjem živin  a změny nutričních  preferencí byly již dříve dávány do souvislosti se ztrátou zubů. V dřívějších výzkumech se zjistilo, že ti, kteří konzumují méně mořských produktů, mají v průměru ve vyšším věku méně zubů než ti, kteří mají spotřebu těchto produktů vyšší.

Studie realizované japonským vědeckým týmem se zúčastnilo 55 dobrovolníků (26 mužů a 29 žen) ve věku 74 let, jinak též účastníků dlouhodobé interdisciplinární studie stárnutí. Dobrovolníci byli požádáni, aby vážili a zaznamenávali potravu, kterou jedli. Příjem živin byl hodnocen pomocí tabulek standardního složení potravin,  a to včetně celkového energetického příjmu a průměrného příjmu DHA a EPA za den. Na začátku studie a jednou ročně po dobu pěti let byla provedena lékařská kontrola stavu parodontu.

Iwasaki a spol. provedli v rámci studie různé statistické analýzy získaných dat včetně kvalifikovaného odhadu výšky, hmotnosti, BMI, kouření a počtu zubů a příjmu DHA a EPA ve formě stravy.

Průměrný denní příjem EPA a DHA byly 947 a 635 miligramů. Výzkumníci zjistili, že muži měli vyšší celkový energetický příjem  i příjem DHA a EPA než ženy. Bylo taktéž pozorováno, že průměrný počet onemocnění parodontu byl 1,5krát vyšší u jedinců s nízkým příjmem DHA ve srovnání s lidmi s nejvyšším průměrným příjmem DHA. Účastníci s nejnižším tertilním příjmem EPA měli významně méně zubů než účastníci s nejvyšším tertilním příjmem EPA.

V diskuzi Iwasaki a spol. uvádějí, že hodnota výsledků byla ovlivněna zejména socio-behaviorálními faktory, protože ke studii byla vybrána homogenní skupina s věkovým vymezením  74 let,  a to proto, aby se předešlo vlivu variace rasy a věku. Výsledky ukázaly, že mezi celkovým zdravím a dentálním zdravím mezi sledovanou populací a účastníky studie nebyl významný rozdíl. Výzkumníci naznačují, že souvislost mezi parodontálním onemocněním a omega-3 mastnými kyselinami byla pravděpodobně vysvětlována systémovým protizánětlivým působením těchto látek. Zdá se pravděpodobné, že konzumace ryb může chránit před onemocněním parodontu ve stáří vzhledem k tomu, že některé ryby jsou na omega-3 mastné kyseliny bohaté. Studie taktéž podotýká, že parodontóza může být rizikovým faktorem u chronických kardiovaskulárních onemocnění, protože přispívá k celkové zátěži organismu jedince zánětem.

M. Iwasaki et al.: Longitudinal relationship between dietary ω-3 fatty acids and periodontal disease. Nutrition, article in press, doi:10.1016/j.nut.2009.09.010