Jedlá houba eliminuje nežádoucí vedlejší účinky grepové šťávy
Přídavek jedlé houby do grepové šťávy snižuje nežádoucí vedlejší negativní účinky, které se mohou projevit u lidí užívajících určité léky a konzumujících grepovou šťávu.
Grepový efekt souvisí s interakcí mezi furanokumariny, látkami nacházejícími se v grepu a v některých jiných citrusových plodech, a určitými léky. Furanokumariny totiž mohou blokovat působení enzymu klíčovému pro metabolismus léků, takže se dávka předepsaná lékařem a za normálních okolností vyhovující stává po konzumaci grepové šťávy toxickým předávkováním.
„Tato interakce grep-lék měla po léta negativní dopad na průmysl zpracování citrusů, i přestože grepy se vyznačují značnou antioxidační aktivitou a obsahem četných zdraví prospěšných fytochemikálií. Předpokládá se tudíž, že tyto citrusy mohou přispívat k ochraně organismu před vznikem rakoviny a kardiovaskulárních onemocnění,“ píše K. Myung, hlavní autor z Agricultural research service. Podle odhadů FAO dochází ročně k produkci grepů v hodnotě okolo 200 mil. eur. Přibližně 70 procent světové produkce je určena pro trh čerstvého ovoce, zbylých 30 procent se zpracovává na grepovopu šťávu a kompot.
Podle výsledků studie publikovaných v časopise Journal of Agricultural and Food Chemistry (vol. 56, č. 24 (2008), s. 12064-12068 doi: 10.1021/jf802713g) přídavek smrže obecného (Morchella esculenta) do grepové šťávy odstraní většinu furanokumarinů, v důsledku čehož se o 60 procent sníží inhibice enzymu známého jako CYP 3A4 a podílejícího se na metabolismu některých léků používajících se k léčbě úzkostných stavů, deprese, psychotických stavů, vysokého krevního tlaku, srdeční arytmie, anginy pectoris, erektilní dysfunkce, HIV/AIDS, rakoviny, konvulzí, gastrointestinálního refluxu, vysoké hladiny cholesterolu v krvi.
Myung a jeho spolupracovníci Jan Narciso a John Manthey testovali účinnost plísně Monascus purpureus a jedlých hub smrže obecného (Morchella esculenta), hlívy (Pleurotus sapidus) a žampiónu (Agaricus bisporus) jako komplexů pro vazbu s dvěma hlavními grepovými furanokumariny - 6′,7′-dihydroxybergamottinem (DHB) a bergamottinem (BM). Houby byly tepelně ošetřeny v autoklávu a poté přidány do šťávy. Bylo zjištěno, že po této proceduře došlo k odstranění většiny uvedených furanokumarinů ze šťávy. To naznačuje, že účinky jsou důsledkem pasivní interakce, protože nebyly pozorovány žádné změny v aciditě šťávy.
Když výzkumníci testovali účinnost sušeného materiálu smrže M. esculenta, taktéž pozorovali vymizení furanokumarinů ze šťávy, a to bez ohledu na to, zda se jednalo o čerstvě připravenou šťávu z ovoce či šlo o nápoj připravený z koncentrátu.
Je třeba dodat, že výše popsaná studie není jedinou, která se problematikou odstranění furanokumarinů z grepové šťávy zabývala. Již dříve se vědci pokoušeli tyto látky z grepového džusu odstranit, a to jinými metodami – chemickou extrakcí a rekonstitucí džusu či degradací furanokumarinů teplem nebo ozařováním ultrafialovým světlem.
