Česká technologická platforma pro potraviny


INFORMACE

Jarní trhy lákají: Na co si dát pozor?
19.04.2017

Riziko varroázy je v ČR stále aktuální
19.04.2017

Hlášení v systému RASFF: 14. týden 2017
19.04.2017

Upravená rýže pro boj s cukrovkou a rakovinou
19.04.2017

Ctpp >


Upravená rýže pro boj s cukrovkou a rakovinou
Datum: 19.04.2017
BIOTRIN
Vydáno: 12.4.2017
Autor: BIOTRIN

 

Informace organizace Biotrin ze dne 11. 4. 2017.

 



Dle současných lékařských názorů přispívá dieta založená na konzumaci potravin s vysokým obsahem rezistentního škrobu (dále jen „RS“) ke zlepšení lidského zdraví a snížení výskytu neinfekčních chronických nemocí, jako jsou diabetes, koronární srdeční poruchy a také rakovina tlustého střeva či konečníku. RS výrazně snižuje glykemický index, výskyt diabetu typu II, podporuje obsah nízkomolekulárních mastných kyselin v tlustém střevě, a vytváří tak přímo wellfare pro tamní mikroflóru i střevní tkáně.

Tyto pozitivní informace najdeme v úvodu publikace „Generation of high-amylose rice through CRISPR/Cas8 – mediated targeted mutagenesis in starch branching enzymes“ (Sun Y. a kol.), která byla vydána ve vědeckém časopise Frontiers in Plant Science 8: 298 v březnu 2017.

Škrob je tvořen zejména dvěma základními polysacharidy – amylózou a amylopektinem. V různých plodinách je jejich poměr různý. Při tepelné přípravě jídel se amylóza rychleji a snadněji štěpí a po opětovném ochlazení v zažívacím traktu vytváří komplexy, které jsou hůře stravitelné. Potraviny s vysokým obsahem amylózy jsou proto často označovány jako produkty obsahující velké množství tzv. rezistentního škrobu – RS. Ten se při průchodu naším zažívacím traktem málo vstřebává v samotném žaludku či tenkém střevě a postupuje hlavně dál do střeva tlustého.

Uvedená publikace konstatuje, že pro takové diety bohaté na amylózu má zatím lidstvo málo vhodných surovin – ať už se jedná o kukuřici, pšenici nebo rýži.

Klasické šlechtění se v tomto kontextu jeví jako pomalé a málo účinné. K technikám genetické modifikace má značná část světa nadále nedůvěru. Dotyčný vědecký tým tedy sáhl po technologii genové editace, konkrétně metodě CRISPR/Cas8, tj. cílené mutageneze, jejímž cílem byly klíčové enzymy tvorby amylózy v endospermu rýžových zrnek. Nepřišli s tímto nápadem jako první, existují již podobné práce s pšenicí či bramborem. Ale prvně uspěli u rýže, jedné z klíčových plodin, konzumovaných zhruba polovinou světové lidské populace.

Podle údajů genobanky výzkumného centra pro rýži (IRRI – International Rice Research Institute) obsah RS v různých genotypech rýže, od té „divoké“ po kulturní, kolísá v rozmezí 0 – 30 %. Zmíněný mezinárodní tým (devět odborníku z Číny, jeden z USA a jeden ze známého belgického šlechtitelského centra v Gembloux) tak mohl hrdě oznámit, že touto technikou získal z divoké rýže, neobsahující téměř žádný RS, sérii mutantů s jeho výrazně zvýšeným obsahem. Mutantní linie vytváří až 25 % amylózy a tím pádem i 9,8 % RS. Následný šlechtitelský proces s finalizací praxí využitelných odrůd, cenných nejen z výživového, ale i zdravotního hlediska, tak může začít. 

Zdroj: http://journal.frontiersin.org/article/10.3389/fpls.2017.00298/full


Zdroj článku: BIOTRIN