Česká technologická platforma pro potraviny


INFORMACE

Pozvánka na třetí ročník semináře MEMPROPO 2017
18.10.2017

Konzultační dny pro podporu exportu
22.09.2017

Firmám chybí kvalifikovaná pracovní síla, je třeba změnit vzdělávací systém
22.09.2017

Africký mor prasat v ČR; aktuální informace ke dni 18. 9. 2017
22.09.2017

Ctpp >


Upravená rýže pro boj s cukrovkou a rakovinou
Datum: 19.04.2017
BIOTRIN
Vydáno: 12.4.2017
Autor: BIOTRIN

 

Informace organizace Biotrin ze dne 11. 4. 2017.

 



Dle současných lékařských názorů přispívá dieta založená na konzumaci potravin s vysokým obsahem rezistentního škrobu (dále jen „RS“) ke zlepšení lidského zdraví a snížení výskytu neinfekčních chronických nemocí, jako jsou diabetes, koronární srdeční poruchy a také rakovina tlustého střeva či konečníku. RS výrazně snižuje glykemický index, výskyt diabetu typu II, podporuje obsah nízkomolekulárních mastných kyselin v tlustém střevě, a vytváří tak přímo wellfare pro tamní mikroflóru i střevní tkáně.

Tyto pozitivní informace najdeme v úvodu publikace „Generation of high-amylose rice through CRISPR/Cas8 – mediated targeted mutagenesis in starch branching enzymes“ (Sun Y. a kol.), která byla vydána ve vědeckém časopise Frontiers in Plant Science 8: 298 v březnu 2017.

Škrob je tvořen zejména dvěma základními polysacharidy – amylózou a amylopektinem. V různých plodinách je jejich poměr různý. Při tepelné přípravě jídel se amylóza rychleji a snadněji štěpí a po opětovném ochlazení v zažívacím traktu vytváří komplexy, které jsou hůře stravitelné. Potraviny s vysokým obsahem amylózy jsou proto často označovány jako produkty obsahující velké množství tzv. rezistentního škrobu – RS. Ten se při průchodu naším zažívacím traktem málo vstřebává v samotném žaludku či tenkém střevě a postupuje hlavně dál do střeva tlustého.

Uvedená publikace konstatuje, že pro takové diety bohaté na amylózu má zatím lidstvo málo vhodných surovin – ať už se jedná o kukuřici, pšenici nebo rýži.

Klasické šlechtění se v tomto kontextu jeví jako pomalé a málo účinné. K technikám genetické modifikace má značná část světa nadále nedůvěru. Dotyčný vědecký tým tedy sáhl po technologii genové editace, konkrétně metodě CRISPR/Cas8, tj. cílené mutageneze, jejímž cílem byly klíčové enzymy tvorby amylózy v endospermu rýžových zrnek. Nepřišli s tímto nápadem jako první, existují již podobné práce s pšenicí či bramborem. Ale prvně uspěli u rýže, jedné z klíčových plodin, konzumovaných zhruba polovinou světové lidské populace.

Podle údajů genobanky výzkumného centra pro rýži (IRRI – International Rice Research Institute) obsah RS v různých genotypech rýže, od té „divoké“ po kulturní, kolísá v rozmezí 0 – 30 %. Zmíněný mezinárodní tým (devět odborníku z Číny, jeden z USA a jeden ze známého belgického šlechtitelského centra v Gembloux) tak mohl hrdě oznámit, že touto technikou získal z divoké rýže, neobsahující téměř žádný RS, sérii mutantů s jeho výrazně zvýšeným obsahem. Mutantní linie vytváří až 25 % amylózy a tím pádem i 9,8 % RS. Následný šlechtitelský proces s finalizací praxí využitelných odrůd, cenných nejen z výživového, ale i zdravotního hlediska, tak může začít. 

Zdroj: http://journal.frontiersin.org/article/10.3389/fpls.2017.00298/full


Zdroj článku: BIOTRIN