Česká technologická platforma pro potraviny


INFORMACE

Další GM plodiny míří do EU
15.08.2018

Za vlny letních veder je zvlášť důležité dodržovat dostatečný pitný režim
15.08.2018

Více než půl tuny prošlých potravin ve skladu na Kladensku
15.08.2018

Stanovisko SVS ve věci možnosti výskytu AMP u vepřového masa z ČR
15.08.2018

Ctpp >


Hospodářská komora oceňuje, že MPSV přichází s valorizačním mechanismem pro minimální mzdu. Není ale zatím správně nastaven a minimální mzdu neodpolitizuje
Datum: 13.06.2018
Miroslav Diro, HK ČR

Ve středu tripartita projedná návrh MPSV na jednorázové zvýšení minimální mzdy, a to ve dvou variantách – o 800 nebo o 1 000 Kč od 1. ledna 2019. Tripartita zároveň projedná nový valorizační mechanismus zvyšování minimální mzdy.

Hospodářská komora dlouhodobě usiluje o odpolitizování minimální mzdy a nastavení systematického a transparentního řešení jejích změn, a to ve vztahu k reálnému výkonu národní ekonomiky a s ohledem na budoucí vývoj hospodářství. „Proto oceňujeme, že ministryně práce a sociálních věcí Jaroslava Němcová a předseda vlády Andrej Babiš na rozdíl od Sobotkovy vlády na tento požadavek podnikatelské veřejnosti reagovali a přicházejí s nějakým návrhem,“ uvedl tajemník Úřadu Hospodářské komory Tomáš Vrbík.

Variantní řešení valorizace minimální mzdy, která mj. počítají s tím, že by vláda mohla do automatické valorizace zasáhnout, zároveň s návrhem na zvýšení minimální mzdy od 2019, jsou ale pro Hospodářskou komoru zklamáním.

Ministryně práce a sociálních věcí totiž na tripartitě předloží dvě varianty mechanismu pro zvyšování minimální mzdy. První varianta počítá s tím, že se stanoví úroveň minimální mzdy od 1. ledna následujícího roku ve výši hrubé průměrné mzdy předchozího roku a koeficientu 0,44. Koeficient 0,44 MPSV zvolilo, aby podíl minimální a průměrné mzdy v daném kalendářním roce činil cca 40 %. Druhá varianta navíc obsahuje možnost pozastavit automatické zvyšování minimální mzdy a zároveň také možnost zvýšit minimální mzdu nad úroveň danou automatickým valorizačním mechanismem.

„Žádná z variant ale nebere v potaz budoucí vývoj českého hospodářství a pracuje výhradně s pomocí zpětných ukazatelů, jako je tomu nyní. Je tak dobře možné, že by minimální mzda automaticky rostla i v recesi a působila by tak procyklicky – prohlubovala by dále nezaměstnanost,“ upozornil Vrbík. Podle Hospodářské komory by automatický mechanismus měl být postaven na prognóze ministerstva financí, na základě které se mimo jiné sestavuje státní rozpočet, a zároveň nikoliv na průměrné mzdě, ale spíše na mediánovém příjmu.

Varianta, že by vláda v případě očekávané recese do fungování mechanismu mohla zasáhnout a automatickou valorizaci pozastavit nebo valorizovat o jinou částku, by do fungování mechanismu znovu vracela nesystémový prvek s politickým podtextem. „To jde přímo proti proklamovanému cíli opatření,“ upozornil šéf úřadu.

MPSV na tripartitě předloží i návrh na zvýšení minimální mzdy od roku 2019 buď o 800 nebo 1000 Kč. Podle Hospodářské komory je zvyšování minimálních mezd ale zbytečným opatřením v době, kdy růst mezd dle prognóz Hospodářské komory v důsledku působení tržních mechanismů neklesne sám o sobě meziročně pod 8 procent. „Návrh na zvýšení minimálních mezd je tak spíš opět politickým gestem vůči politickým stranám, se kterými se jedná o koaliční spolupráci,“ uzavřel Tomáš Vrbík.

Přitom také květnový Sněm Hospodářské komory vyzval vládu, aby přestala účelově zvyšovat minimální mzdu pod politickým tlakem odborů a některých politických stran a namísto toho zavedla transparentní pravidla, jejichž uplatňování bude předvídatelné a bude reagovat na faktický stav i očekávaný vývoj domácí ekonomiky.

Zatímco v minulosti se minimální mzda zvyšovala zpravidla o cca 500 Kč, vloni se zvýšila o 1100 Kč a od roku 2018 o dalších 1200 Kč. Za vlády ČSSD, ANO a KDU-ČSL se minimální mzda zvýšila už o 43,5 %. Dochází přitom k deformaci mezd nehledě na produktivitu práce. K deformaci mezd dochází také ve vyšších příjmových skupinách – aniž by se v některých případech zvýšila produktivita, zaměstnavatel musí s ohledem na dostatečné odstupňování odměňování ve své firmě navýšit mzdy. Dopad tedy nepociťují pouze firmy zaměstnávající méně kvalifikovanou pracovní sílu, ale v podstatě každý podnikatelský subjekt. V oborech jako je textilní průmysl či zemědělství stát takovým nařízením brzdí rozvoj firem.

Publikace