Česká technologická platforma pro potraviny


INFORMACE

Setkání k projektu GoNano
22.10.2019

Tolerance rostlin vůči železu
09.10.2019

Již 5. ročník akce pro děti „Za tajemstvím potravin aneb Víš, co jíš?“ se koná 18. a 19. října 2019
09.10.2019

Dětská výživa a obezita v teorii a praxi 2019
09.10.2019

Ctpp >


Eurobarometr: Průzkum přístupu k bezpečnosti potravin napříč EU
Datum: 21.06.2019
KM EFSA
Vydáno: 18.6.2019
 
Autor: KM EFSA
Výsledky průzkumu byly zveřejněny k prvnímu Světovému dni bezpečnosti potravin.

O bezpečnost potravin se osobně zajímají 2 z 5 Evropanů a pouze 1 z 5 ji pokládá za stěžejní při výběru potravin. Pro většinu Evropanů představuje bezpečnost potravin jeden z několika faktorů (společně s cenou, chutí, nutriční hodnotou a původem potravin), které ovlivňují jejich stravovací návyky a výběr potravin.

Toto jsou některé z mnoha poznatků nového průzkumu "Eurobarometr" zprostředkovaného Evropským úřadem pro bezpečnost potravin (EFSA), které byly zveřejněny k prvnímu Světovému dni bezpečnosti potravin.

Dle Organizace spojených národů (OSN) Světový den bezpečnosti potravin dává šanci spotřebitelům, producentům a vládám, soustředit se na toto stěžejní téma, které je často považováno za samozřejmost. Výsledky průzkumu ukazují, že většina Evropanů (55%) má vysoké povědomí o bezpečnosti potravin a 2/3 změnili své konzumní návyky (chování) na základě získaných informací o této problematice.

První průzkum bezpečnosti potravin EU od r. 2010

„Jsem velice potěšen, že konečně existuje den, který vyzdvihuje důležitost bezpečnosti potravin a oceňuje hodnotnou práci mužů a žen, farmářů, veterinářů, agronomů, kuchařů a mnoha dalších, kteří denně tvrdě pracují na zajištění bezpečného jídla, které konzumujeme,“ řekl komisař pro zdraví a bezpečnost potravin, Vytenis Andriukaitis. „Výsledky této studie ukazují, že Evropané mají vysoké povědomí o bezpečnosti potravin a zajímají se o to, co jedí. To nám dává ještě větší motivaci pokračovat v naší práci, zachovat vysoké standardy a také usilovat o dosažení udržitelnějších modelů produkce a spotřeby.“

Ředitel EFSA Bernhard Url řekl: „Je to téměř 10 let od posledního průzkumu v EU na toto téma. Za tuto dobu se společnost velmi změnila, stejně jako se vyvinuly i způsoby výroby a spotřeby potravin.“

Průzkum z roku 2019 byl realizován společně s členskými státy EU s cílem přijmout nové perspektivy a zajistit bližší kontakt s občany, což umožňuje i některá užitečná srovnání s předchozími průzkumy.

„Je uklidňující vidět, že se Evropané tolik neobávají o jídlo na svém talíři. Věřím, že to není pouhá náhoda, ale spíše pokrok ve vědě a technologiích, který pomohl zlepšit potravinové standardy a hygienické postupy,“ dodal Dr. Url.

Ohledně bezpečnosti potravin není jeden stěžejní problém 

Pokud se zaměříme na bezpečnost potravin, tak neexistuje jeden převládající problém napříč zeměmi EU. Nicméně existují 3 témata, která se objevují nejčastěji, nejméně v 20 členských státech EU: zneužívání antibiotik, hormonů a steroidů u hospodářských zvířat (44%), rezidua pesticidů v potravinách (39%) a potravinářské přídatné látky (36%).

Tato témata byla také mezi hlavními obavami v průzkumu "Eurobarometr" z roku 2010. Oproti minulému průzkumu jsou Evropané méně znepokojeni v otázkách týkajících se GMO (geneticky modifikovaných organismů). Poprvé se objevila také nová témata, jako například problematika mikroplastů.

Informace a důvěra

Na Světový den bezpečnosti potravin OSN vyzdvihla důvěru občanů vůči vládám a výrobcům v udržení potravinové bezpečnosti.

V Evropě mají u občanů nejvyšší důvěru (pokud jde o  informace o rizicích z potravin) vědci (82%, nárůst z 73% v r. 2010), spotřebitelské organizace (79%) a farmáři (69%). 

Důvěra v národní úřady (60%) a instituce EU (58%) je poměrně vysoká a koresponduje s výsledky z roku 2010. Nicméně závěrečná zpráva ukazuje, že Evropané mají poměrně omezené povědomí o tom, jak systém bezpečnosti potravin v EU funguje.

Stejně jako v r. 2010, televize je hlavním zdrojem informací o potravinových rizicích pro 7 z 10 Evropanů. Zatímco mladší lidé se více obrací na sociální sítě než na televizi (45% z 15-24 letých respondentů), starší lidé volí tradiční zdroje, jako např. noviny (46%) a rádio (30%).

Další zaměření

Dr. Url řekl: „Je zde mnoho pozitiv, ale nesmíme zůstat nečiní. Potřebujeme držet krok s obavami a chováním Evropanů, stejně jako předvídat změny v potravinové legislativě. Neměli bychom důvěru občanů brát jako samozřejmost.“

„Skutečnost, že vědci mají vysokou důvěru, je povzbudivá. Pokud budeme lépe naslouchat obavám občanů a zlepšíme možnosti dialogu, aby lépe porozuměli, jak věda přispívá k systému bezpečnosti potravin v EU, můžeme dále zvýšit  důvěru Evropanů v potraviny.“

Nová studie odhalila důležité rozdíly napříč členskými státy EU, které jsou podrobně uvedeny ve zprávě a také shrnuty pro všech 28 členských zemí EU ve speciálních informačních listech (jsou k dispozici v angličtině a oficiálních jazycích EU).

 

 

Vybrané výsledky z průzkumu Eurobarometr

  • Při nakupování potravin jsou pro Evropany nejdůležitější tyto faktory: odkud potraviny pochází (53%), cena (51%), bezpečnost potravin (50%) a chuť (49%). Obsah živin je o něco méně důležitý (44%). Etika a víra se řadí nejníže (19%). Celkem 41% respondentů říká, že se osobně zajímají o problematiku bezpečnosti potravin. Jen něco málo přes 1/5 (22%) Evropanů říká, že bezpečnost je jejich hlavním faktorem při výběru potraviny.
  • 2/3 Evropanů (66%) změnili svou stravu po obdržení informací týkajících se potravinového rizika. Pro 33% je to změna trvalá, pro dalších 33% pouze dočasná.
  • Změny ve stravovacích návycích jsou běžnější u žen ve středním věku a s vyšším vzděláním.
  • Nejčastěji uváděné obavy jsou: rezidua antibiotik, hormonů nebo steroidů v mase (44%), rezidua pesticidů v potravinách (39%), environmentální polutanty v rybách, mase nebo nápojích (37%), konzervační látky nebo látky určené k obarvení či dochucení potravin a nápojů (36%).
  • Nejvyšší důvěru u občanů mají vědci (82%) a spotřebitelské organizace (79%), dále farmáři (69%), národní úřady (60%), instituce EU (58%), nestátní neziskové organizace (56%) a novináři (50%). Méně lidí důvěřuje supermarketům a restauracím (43%), potravinovému průmyslu (36%) a celebritám, blogerům a influencerům (19%).
  • Jen něco přes 2 z 5 respondentů (43%) ví, že existují předpisy zajišťující bezpečné potraviny. 3 z 10 (28%) ví, že EU spoléhá na odborníky a jejich vědecká doporučení při rozhodování o rizicích z potravin.

 

Zdroj: EFSA