Česká technologická platforma pro potraviny


INFORMACE

Doporučení pražských hygieniků k provozu předškolních zařízení vzhledem k nastaveným preventivním opatřením infekce covid-19
29.05.2020

EU plánuje revizi legislativy pro dopravu zvířat
29.05.2020

Dopad pandemie COVID-19 na potravinový systém
29.05.2020

COVID-19 epidemic - Cancellation of BTSF Activities
29.05.2020

Ctpp >


GMO – negativní marketingová značka
Datum: 09.06.2015
Biotrin

Cisgenní plodiny, stejně jako transgenní, řadíme mezi geneticky modifikované organismy (GMO), neboť i u nich dochází k cílenému přenosu genů mezi dárcovským organismem a příjemcem. U cisgennních plodin se však, na rozdíl od plodin transgenních, přenáší pouze geny mezi běžně křižitelnými organismy. Nicméně, i cisgenní plodiny v EU podléhají povinnému značení jako GMO.

U obou typů GMO – transgenní i cisgenní – pak můžeme hovořit o plodinách „s přínosem pro životní prostředí“. To bylo dokázáno i v EU např. při pěstování Bt kukuřice odolné vůči zavíječi kukuřičnému, tj. pěstování plodin, u kterých není nutný chemický zásah proti tomuto škůdci.

Výše zmiňovaný průzkum byl realizován pomocí online dotazníku, který vyplnilo přes 3.000 respondentů z Belgie, Francie, Holandska, Španělska a Velké Británie. Spotřebitelé byli konkrétně dotazováni na nákup GM rýže, cisgenní rýže nebo rýže s přínosem pro životní prostředí.

Výsledky průzkumu ukazují, že ve všech oslovených zemích jsou spotřebitelé ochotni připlatit si tak, aby se vyhnuli nákupu rýže označené jako GMO. Spotřebitelé (kromě Španělska) jsou dokonce ochotni připlatit si za rýži označenou jako cisgenní, aby se opět vyhnuli rýži GMO – cisgenní rýže byla v těchto čtyřech zemích statisticky významně více akceptována spotřebiteli než GMO. Navíc, u francouzských spotřebitelů byla zaznamenána též statisticky významná preference rýže „s přínosem pro životní prostředí“.

Z toho je zřejmé, že spotřebitel je výrazně ovlivněn marketingem a vhodným označením produktu při jeho prodeji, což je patrné zejména při propagaci téhož produktu nabízeného pod rozdílným označením. Bohužel pro transgenní plodiny, nálepka GMO z tohoto pohledu nadále zůstává negativní marketingovou značkou.

 

Zdroj: http://journals.plos.org/plosone/article?id=10.1371/journal.pone.0126060