https://bezpecnostpotravin.cz/bfr-selen-obsah-v-rostlinnych-potravinach-se-lisi-podle-regionu/

Vydáno: 12. 8. 2025
Autor: BfR
https://bezpecnostpotravin.cz/files/2025/08/maso_vejce_orechy_orez-300x140.jpg 300w, https://bezpecnostpotravin.cz/files/2025/08/maso_vejce_orechy_orez-768x358.jpg 768w, https://bezpecnostpotravin.cz/files/2025/08/maso_vejce_orechy_orez-1536x716.jpg 1536w, https://bezpecnostpotravin.cz/files/2025/08/maso_vejce_orechy_orez-2048x955.jpg 2048w" alt="" width="1024" height="477" class="wp-image-85916" style="box-sizing: border-box; height: auto; max-width: 100%; border: 0px; display: inline-block; vertical-align: bottom; contain-intrinsic-size: 3000px 1500px;" loading="lazy" decoding="async" />
Foto: Shutterstock

Německý Spolkový úřad pro hodnocení rizik (BfR) publikoval nejčastější otázky a odpovědi vypracované odborníky úřadu na téma stopového prvku selenu.

Vyvážená strava zajišťuje dostatečný příjem tohoto esenciálního stopového prvku.

Selen je jedním z esenciálních stopových prvků, které si lidské tělo nedokáže samo vyrobit, a proto ho musí přijímat z potravy. Obsah selenu v rostlinných potravinách závisí na koncentraci selenu v půdě, a proto se liší region od regionu, i když v Evropě jsou koncentrace obecně nízké. V živočišných potravinách závisí obsah selenu na krmivu zvířat. V Evropě může být selen přidáván do krmiv, což znamená, že živočišné produkty, jako je maso a vejce, jsou lepším zdrojem selenu než rostlinné potraviny. Dobrými rostlinnými zdroji selenu jsou zelenina, jako např. zelí, luštěniny a chřest. Pestrá strava obecně poskytuje dostatečné množství selenu. Za těchto podmínek nelze očekávat nadměrný příjem selenu. Dlouhodobé užívání vysokých dávek doplňků stravy nebo nadměrná konzumace potravin s vysokým obsahem selenu však může vést k nežádoucímu vysokému příjmu selenu.

FAQ

Co je selen a k čemu ho tělo potřebuje?

Selen je nezbytný stopový prvek. Musí být přijímán z potravy, protože tělo si selen samo nevytváří. V potravinách se selen obvykle vyskytuje jako součást aminokyselin, které obsahují selen, tj. hlavně jako selenomethionin v rostlinných potravinách a jako selenocystein v živočišných potravinách.

Jako součást selenoproteinů (bílkovin obsahujících selen) má selen v lidském těle mnoho různých funkcí. Například spolu s dalšími mikroživinami pomáhá chránit lidské buňky před oxidačním poškozením. Jako součást enzymů selen také reguluje buněčnou proliferaci (množení buněk dělením) a spolu s jódem je nezbytný pro normální funkci štítné žlázy.

Kolik selenu bychom měli přijímat v potravě?

Německá společnost pro výživu (DGE) odhaduje, že denní příjem 60 mikrogramů (μg) selenu pro ženy ve věku 15 let a starší a 70 μg pro muže ve věku 15 let a starší je vhodný pro pokrytí potřeby tohoto stopového prvku a zajištění základních funkcí organismu. Tato množství lze dosáhnout vyváženou stravou.

Kojící ženy předávají selen svým dětem prostřednictvím mateřského mléka, a proto mají mírně vyšší potřebu selenu, kterou podle DGE lze pokrýt příjmem 75 μg selenu denně.

Ačkoli je nedostatek selenu při smíšené a pestré stravě velmi vzácný, lidé, kteří se stravují vegansky, jsou považováni za potenciální rizikovou skupinu pro nedostatečný příjem.

Které potraviny jsou dobrým zdrojem selenu?

Obsah selenu v potravinách závisí hlavně na jejich původu. Rostliny selen přijímají z půdy prostřednictvím kořenů. Vzhledem k tomu, že koncentrace selenu v půdě se může v jednotlivých regionech značně lišit, liší se i obsah selenu v rostlinných potravinách. V živočišných potravinách závisí obsah selenu na koncentraci selenu v krmivech, do kterých může být v Evropské unii selen přidáván. U ryb závisí obsah selenu na koncentraci selenu ve vodě.

Mezi rostlinné potraviny s vysokým obsahem selenu patří různé druhy brukvovité zeleniny, jako je brokolice a bílé zelí, cibulovité zeleniny (česnek, cibule), houby, chřest, luštěniny (např. čočka) a para ořechy. Obecně platí, že potraviny živočišného původu, jako jsou vejce, maso a ryby, obsahují více selenu než potraviny rostlinného původu.

Je možné přijmout příliš mnoho selenu z potravy?

Některé rostliny mají silnou schopnost akumulovat selen, včetně některých druhů zelí, cibulovité zeleniny (česnek, cibule), luštěnin (např. čočka) a para ořechů (viz otázka: „Které potraviny jsou dobrým zdrojem selenu?“). Při běžné stravě se v Německu obecně nepředpokládá nadměrný příjem selenu z potravin.

Je důležité vědět, že brazilské ořechy mohou v závislosti na místě pěstování obsahovat tak vysoké množství selenu, že při nadměrné konzumaci nelze vyloučit nadměrný příjem selenu. Proto by se měly konzumovat s mírou.

Selen může být také přidáván do doplňků stravy nebo jiných potravin pro výživové účely. Protože pro tento účel dosud nebyly stanoveny maximální množství, mohly by k nadměrnému příjmu přispět například vysoké dávky doplňků stravy.

Spolkový úřad pro radiační ochranu (BfS) poskytuje informace o konzumaci para ořechů: https://www.bfs.de/EN/topics/ion/environment/foodstuffs/brazil-nuts/brazil-nuts_node.html

Proč se selen přidává do krmiv?

Selen je nejen nezbytnou živinou pro člověka, ale je také velmi důležitý pro zdraví zvířat. Vzhledem k tomu, že krmné plodiny – stejně jako rostlinné potraviny – obsahují v Německu a EU přirozeně pouze malé množství selenu, nelze dostatečný přísun selenu pro zvířata zajistit pouze z těchto zdrojů. Z tohoto důvodu se selen přidává do krmiv, např. pro skot nebo prasata, jako doplňková látka.

K tomuto účelu jsou k dispozici organické a anorganické sloučeniny selenu. Organické sloučeniny selenu jsou obecně lépe vstřebatelné v organismu a také se hromadí v tkáních. Aby byla zajištěna bezpečnost potravin živočišného původu pro spotřebitele, byly pro použití organických sloučenin selenu v krmivech stanoveny nižší maximální limity než pro anorganické sloučeniny selenu (viz také: prováděcí nařízení (EU) 2019/804).

Díky přidávání selenu do krmiv jsou živočišné potraviny, jako je maso a vejce, pro člověka spolehlivějším zdrojem selenu než rostlinné potraviny.

Co musí vegani brát v úvahu, pokud jde o příjem selenu?

V Evropě jsou nejspolehlivějším zdrojem selenu potraviny živočišného původu. Vzhledem k tomu, že obsah selenu v rostlinných potravinách závisí do značné míry na koncentraci selenu v půdě, mají vegani, kteří se vyhýbají živočišným produktům, zvýšené riziko nedostatečného příjmu selenu. Z tohoto důvodu by lidé, kteří se stravují vegansky, měli do svého jídelníčku vědomě zařazovat rostlinné potraviny bohaté na selen, jako je zelí, cibulová zelenina, chřest a luštěniny.

Co je známo o zdravotních rizicích při nedostatku selenu?

Selen je pro člověka nezbytná živina. Pokud je selen dlouhodobě konzumován v nedostatečném množství nebo není konzumován vůbec, nebo pokud je jeho metabolismus narušen v důsledku onemocnění, může to mít negativní důsledky pro syntézu selenoproteinů a narušit například imunitní systém, funkci svalů nebo produkci spermií.

Nedostatek selenu v důsledku nedostatečného příjmu je v Německu a Evropě vzácný a v současné době neexistují žádné vědecké důkazy o tom, že dodatečný příjem selenu, například prostřednictvím doplňků stravy, má pozitivní vliv na vývoj chronických onemocnění u zdravých jedinců s vyváženou stravou.

Zvýšené riziko nedostatku selenu však existuje u osob trpících onemocněními spojenými se sníženým vstřebáváním nebo zvýšenou ztrátou selenu, jako jsou chronická zánětlivá onemocnění střev, cystická fibróza (vrozená porucha metabolismu) nebo selhání ledvin.

Co je známo o zdravotních rizicích při nadměrném příjmu selenu?

Při normální stravě se v Německu obecně nepředpokládá nadbytek selenu.

K akutní otravě selenem může dojít při příjmu doplňků stravy s extrémně vysokým obsahem selenu nebo při nesprávném dávkování v důsledku nesprávného použití. Mezi příznaky patří zvracení, dušnost, kardiovaskulární problémy a v ojedinělých případech dokonce selhání orgánů.

Akutní otrava selenem po požití několika gramů selenu může vést ke komorové fibrilaci a srdečnímu selhání, které může mít za následek smrt.

Chronicky vysoký příjem selenu (např. prostřednictvím vysokých dávek doplňků stravy) může vést k selenóze nebo otravě selenem. To může také způsobit vypadávání vlasů, poruchy tvorby nehtů a česnekový dech, stejně jako gastrointestinální potíže (např. nevolnost a průjem) a neurologické problémy, jako je podrážděnost nebo únava.

Vypadávání vlasů je považováno za časný a dobře známý příznak nadměrného příjmu selenu. Na základě tohoto závěru Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) v roce 2023 revidoval tolerovatelnou horní hranici příjmu selenu. Tolerovatelná horní hranice příjmu selenu pro dospělé, včetně těhotných a kojících žen, byla snížena z 300 µg na 255 µg denně.

Je vhodné užívat doplňky selenu?

Zdraví lidé obecně získávají dostatečné množství selenu z vyvážené a pestré stravy. Z tohoto důvodu obvykle není nutné užívat selen v doplňcích stravy.

Aby byl spotřebitelům v případě potřeby zajištěn přístup k významnému množství selenu prostřednictvím doplňků stravy a zároveň byla chráněna osoba s dostatečným příjmem před nadměrným příjmem, doporučuje Spolkový institut pro hodnocení rizik (BfR) pro doplňky stravy maximální množství 40 mikrogramů (μg) selenu v denní dávce produktu pro osoby starší 15 let.

Další informace o selenu

Zdroj: BfR