https://bezpecnostpotravin.cz/files/2025/09/etiketa_oznacovani_orez-300x169.jpg 300w, https://bezpecnostpotravin.cz/files/2025/09/etiketa_oznacovani_orez-768x432.jpg 768w" alt="" width="859" height="483" class="wp-image-86779" style="box-sizing: border-box; height: auto; max-width: 100%; border: 0px; display: inline-block; vertical-align: bottom; contain-intrinsic-size: 3000px 1500px;" loading="lazy" decoding="async" />
Tisková zpráva – Pouze 15 procent českých spotřebitelů se důsledně zajímá o složení kupovaných potravin, stejné procento na etiketách sleduje také nutriční hodnoty. Vyplývá to z letošního průzkumu, který pro Ministerstvo zemědělství zpracovala agentura PerfectCrowd. Informace na etiketách přitom mohou pomoci zabránit konzumaci prošlých výrobků s rizikem následné nevolnosti, alergickým reakcím a dalším zdravotním potížím.
Požadavky na podrobné značení potravin mají svůj nezastupitelný význam také v dlouhodobém horizontu. „Spotřebitelům umožňují se při nákupu potravin informovaně rozhodovat dle vlastních preferencí, zdravotního stavu i osobních cílů. Mohou se tak aktivně podílet na dalším upevňování zdraví a prevenci před civilizačními onemocněními. Náš letošní průzkum ukázal, že údaje o složení potravinářských výrobků přesto zcela přehlíží dvanáct procent Čechů a Češek a o nutriční ukazatele, jako jsou energetická hodnota, obsah cukrů nebo tuků, se vůbec nezajímá osmnáct procent obyvatel Česka,“ řekl Jindřich Fialka, vrchní ředitel Sekce potravinářství Ministerstva zemědělství.
Motivovat spotřebitele k zájmu o složení potravinářských výrobků je jedním z témat letošní evropské kampaně #Safe2Eat, která se zaměřuje na zvyšování informovanosti nejširší veřejnosti v otázkách bezpečnosti potravin. V Česku kampaň spolupořádají Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) a Ministerstvo zemědělství.
Malý průvodce etiketami potravin
Z etiket spotřebitelé mohou vyčíst řadu užitečných údajů. „K povinným informacím patří zejména název potraviny, seznam jednotlivých složek seřazených podle hmotnostního zastoupení při výrobě, nebo množství potraviny,” uvedl některé z povinně uváděných údajů vrchní ředitel Fialka.
Podstatnou informaci představuje datum spotřeby či minimální trvanlivosti. Produkty z masa, měkké sýry a další výrobky určené k rychlé spotřebě nesou označení „spotřebujte do“. Ačkoli jejich konzumace po uplynutí data uvedeného na obale může představovat zdravotní riziko, část konzumentů na toto pravidlo nedbá. Šest procent dotazovaných v letošním průzkumu uvedlo, že se v posledních 12 měsících necítilo dobře po konzumaci potravin s prošlým datem spotřeby.
Potraviny, které nejsou náchylnější ke kažení, jsou označeny datem minimální trvanlivosti. Na rozdíl od prvního typu produktů je lze bezpečně konzumovat i po vyznačeném datu, mohou však vykazovat změněné vizuální nebo chuťové vlastnosti.
Významnou součástí obalu jsou informace o výživových hodnotách – etikety uvádějí energetickou hodnotu, množství tuků, nasycených mastných kyselin, sacharidů, cukrů, bílkovin a soli, vždy na 100 gramů nebo mililitrů výrobku. „Tyto údaje usnadňují orientaci při sestavování racionálního jídelníčku se správným poměrem i množstvím základních živin nebo úpravu stravy v souladu se zdravotním stavem,” řekl Fialka.
Etiketa jako důležitý průvodce nemocných
Etikety poskytují bezpečné vodítko také osobám s potravinovými alergiemi nebo speciálními výživovými požadavky. Povinně zvýrazněné alergeny, jasně uvedené přídatné látky a přehledné označení výrobků bez lepku, laktózy nebo s nízkým obsahem tuku, bílkovin či náhradou cukru umožňují bezpečný výběr i lidem se závažnými zdravotními potížemi, jako jsou celiakie, cukrovka, fenylketonurie nebo chronické onemocnění ledvin. Podle Národního zdravotnického informačního portálu potravinovými alergiemi v Česku trpí až 3 procenta dospělých a 5 až 8 procent dětí. Celkem 6 procent dotazovaných v průzkumu pak uvedlo, že v posledních 12 měsících u sebe zaznamenali alergickou reakci.
U alergenů také platí, že obal musí obsahovat informace rovněž o možnosti přítomnosti stopového množství dané suroviny v potravině. V případě silných alergických reakcí, například po konzumaci burských oříšků, může i nepatrné množství alergenu přivodit život ohrožující reakci.
„Bez nadsázky lze říct, že pečlivé čtení etiket může pomoci předejít vážným zdravotním komplikacím. Podobné případy jsou samozřejmě výjimečné. Vyšší informovanost o složení potravin však má potenciál vylepšit naše stravovací návyky, a pozitivně tak ovlivnit zdraví každého z nás,” uvedl vrchní ředitel Jindřich Fialka.
O úřadu EFSA
Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) je agenturou Evropské unie, která byla založena v roce 2002, aby sloužila jako nestranný zdroj vědeckého poradenství pro manažery rizik a informovala o rizicích spojených s potravinovým řetězcem.
Poskytuje vědecký základ pro zákony a předpisy na ochranu evropských spotřebitelů před riziky spojenými s potravinami a spolupracuje s vnitrostátními partnery na podpoře soudržnosti veřejných informací o bezpečnosti potravin v EU.
O Odboru bezpečnosti potravin Ministerstva zemědělství
Ministerstvo zemědělství společně s Ministerstvem zdravotnictví a ve spolupráci s dalšími ministerstvy a státními organizacemi koordinuje celý systém zajištění bezpečnosti potravin v ČR. Problematiku má v rámci Ministerstva zemědělství na starosti Odbor bezpečnosti potravin. Jeho součástí je Informační centrum bezpečnosti potravin, které zajišťuje širokou škálu aktivit, mezi něž patří informování veřejnosti prostřednictvím webových stránek www.bezpecnostpotravin.cz a www.viscojis.cz, vzdělávání dětí předškolního věku i školní mládeže, publikační činnost či vzdělávací akce pro širokou veřejnost.
Zdroj: Ministerstvo zemědělství