https://bezpecnostpotravin.cz/zaplavy-a-hygiena-na-co-dat-pozor-jak-sanovat-zaplavene-studny/

Vydáno: 4. 6. 2024
Autor: SZÚ
https://bezpecnostpotravin.cz/files/2024/06/voda-z-kohoutku-300x200.jpg 300w, https://bezpecnostpotravin.cz/files/2024/06/voda-z-kohoutku-768x512.jpg 768w, https://bezpecnostpotravin.cz/files/2024/06/voda-z-kohoutku-1536x1024.jpg 1536w, https://bezpecnostpotravin.cz/files/2024/06/voda-z-kohoutku-2048x1365.jpg 2048w" alt="" width="1024" height="683" class="wp-image-53871" style="box-sizing: border-box; height: auto; max-width: 100%; border: 0px; display: inline-block; vertical-align: bottom;" loading="lazy" decoding="async" />
Foto: Shutterstock

PRAVIDLA ZÁKLADNÍ HYGIENY PO ZÁPLAVÁCH

Myjte si pečlivě a často ruce!

  • Ruce si myjte pitnou vodou a mýdlem a utírejte do papírových ubrousků vždy zejména po styku s povrchy, které byly v kontaktu se záplavovou vodou nebo kaly, vždy před jídlem, pitím. Dále vždy než se dotýkáte obličeje, ale i před a samozřejmě po použití WC.
  • Máte-li rýmu, používejte papírové kapesníky pro jedno použití.
  • Při styku s infekčním materiálem suché ruce dezinfikujte, nejlépe přípravky s obsahem alkoholu.

DŮLEŽITÁ UPOZORNĚNÍ:

  • K pití používejte pouze vodu, jejíž zdravotní nezávadnost je ověřena!
  • Při všech pracích užívejte ochranné pomůcky, především gumové rukavice a pevnou nepromokavou gumovou obuv!
  • Nejezte žádné zaplavené potraviny s výjimkou potravin hermeticky balených ve skle a plechu (konzervy). Tyto konzervy je však nutno před použitím očistit a dezinfikovat.
  • Zaplavené potraviny s výjimkou hermeticky balených zlikvidujte
  • Zlikvidujte chlazené nebo mražené potraviny, jestliže chlazené potraviny byly ponechány nad teplotou 6° C déle než 4 hodiny a jestliže mražené potraviny roztály a byly tak ponechány déle než 2 hodiny.
  • Nekonzumujte zaplavené zemědělské plodiny, je nutno považovat je za zdravotně závadné!
  • Zemědělské plodiny, které nebyly zcela zatopeny a dále rostou, doporučujeme využívat až po hygienické kontrole, nejdříve po třech týdnech po skončení záplav.
  • Ovoce na stromech a keřích, které nebylo zaplaveno, je možno jíst po důkladném umytí pitnou vodou.
  • Máte-li jakékoli pochybnosti o nezávadnosti potraviny, zlikvidujte ji!
  • V případě prvních příznaků onemocnění (bolení břicha a křeče v břichu, průjem, zvracení, teplotu, vyrážku) raději kontaktujte svého lékaře. Nepodceňujte počáteční lehké příznaky!

PO NÁVRATU JE NUTNO ZAPLAVENÝ OBJEKT VYSUŠIT, UKLIDIT A  DEZINFIKOVAT!

  • Větrat objekt průvanem.
  • Odborně zkontrolovat statiku objektu a stanovit rozsah poškození a návrh postupu asanačních prací.
  • Zprovoznit inženýrské sítě: elektřinu, plyn, telefon, vodu (před zapojením kontrolu provedou odborníci)
  • Musí se odklidit všechny nečistoty, nánosy bahna, zeminy, zničené předměty a zařízení.
  • Vysoušet zdivo pomocí přístrojů, ale vždy za přístupu čerstvého vzduchu.
  • Z místnosti vyklidit veškerý poškozený nábytek, koberce, předměty apod., postupovat od horních pater směrem dolů.
  • Vždy při práci používat osobní ochranné pomůcky včetně gumových rukavic a nepromokavých bot.
  • Nepoškozený nábytek a předměty dezinfikovat, dopravní prostředky nechat asanovat v servisu.
  • Zabezpečit odvoz poškozených výrobků a jejich likvidaci.
  • V okolí objektů zajistit trvalé a důsledné odvodňování (vyčištění kalů, odpadů, dešťovodů, kontrola komínů).
  • Je nutno zlikvidovat všechny výrobky z nasákavých a porézních materiálů, které byly zasaženy záplavovou vodou nebo bahnem (papír, filtrační materiály, dřevo, folie z plastů).
  • Elektrická a strojní zařízení, kde je demontáž problematická a neodborný zásah či opětovné neodborné smontování výrobku by mohlo ohrozit uživatele či obsluhu, je nutné, aby po mechanické očistě tyto úkony provedla servisní služba nebo výrobce. Čistit a dezinfikovat je nutné všechny části výrobku včetně skrytých prostor a otvorů z vnější i vnitřní strany. Pokud tato zařízení či výrobky přicházejí do přímého styku s potravinami a po provedené sanitaci ČR  vykazují viditelné změny (popraskání, poškrábání, odloupání povrchových vrstev, zrezivění apod.), nebo zapáchají, mění barvu a chuť, nelze je pro styk s potravinami použít.
  • Totéž platí i pro keramické výrobky, plastové tenkostěnné obaly a plastové kanystry.
  • Výrobky, které jsou nasákavé a odolávají působení dezinfekčních a čistících prostředků se očistí nejlépe tlakovou vodou, omyjí se roztoky detergentů, opláchnou pitnou vodou a dezinfikují (např. chlorovými přípravky – Savo, Chlaramin T v koncentracích a době působení doporučených výrobcem), opět se opláchnou pitnou vodou a osuší. Lze použít i fyzikální postup dezinfekce (var po dobu 10 minut, horký suchý vzduch v troubě při teplotě 160 º C po dobu 60 min., myčky nádobí s dezinfekčním roztokem atd.).

POKUD NEJSTE NAPOJENI NA VEŘEJNÝ VODOVOD, NEODEBÍREJTE VODU Z VLASTNÍHO ZDROJE, NENÍ-LI SANOVÁN A NENÍ-LI PROVEDEN ROZBOR KVALITY VODY S USPOKOJIVÝM VÝSLEDKEM!

POSTUP PŘI SANACI ZATOPENÝCH STUDNÍ 

Očista a dezinfekce studní se provádí za přítomnosti nejméně 3 osob, pro případ poskytnutí první pomoci osobě, která sestupuje do studny.

Základní postup:

  • Mechanicky očistit vnější stěny studny a čerpací zařízení od nánosů bahna a nečistot a opravit poškozené části vnějšího krytu studny. Důkladně opláchnout čistou vodou, nejlépe tlakovou.
  • Otevřít studnu a úplně vyčerpat vodu.
  • Zjistit, zda se ve studni nevyskytují jedovaté plyny a zda je u dna dostatek kyslíku – nejjednodušší způsob kontroly je spuštění zapálené svíčky na dno studny. V případě bezkyslíkatého prostředí svíčka zhasne, v případě výskytu metanu dojde ke vzplanutí.
  • Důkladně mechanicky (např. kartáčem nebo tlakovou vodou) očistit vnitřní stěny studny, čerpací zařízení a dno studny. Důkladně opláchnout čistou vodou a vodu opět úplně vyčerpat.  Omýt vnitřní stěny studny 0,05% roztokem chlornanu sodného (pokud používáte přípravek Savo, získáte tento roztok nadávkováním 100 ml Sava do 10 litrů vody).
  • Opláchnout stěny studny čistou vodou a vodu znovu vyčerpat.
  • Odstranit stávající pokryv dna (štěrk, hrubozrnný písek) a vyměnit za nový, případně za důkladně propraný starý.
  • Nechat studnu naplnit vodou a v případě, že je voda dále kalná, pokračovat v čerpání až do vymizení zákalu.
  • Provést konečnou dezinfekci vody. Při provádění dezinfekce respektujte návod k použití daného výrobku. K tomu je vždy potřeba znát aspoň přibližně objem vody ve studni. V případě použití chlorového přípravku, použijete dávku odpovídající 1 mg aktivního chloru na litr vody (pokud používáte přípravek Savo, znamená to dávku 100 ml Sava na 1 m³ vody). Přípravek nalijte opatrně do studny a krátkým zapnutím čerpadla či jiným způsobem promíchejte. Nechte působit alespoň 8 hodin, je vhodné po 2 až 3 hodinách nasát dezinfikovanou vodou také do potrubí, kterým se voda ze studny čerpá do domu nebo na zahradu.
  • Teprve po provedené dezinfekci a obměně vody za čerstvou je možno odebrat vzorek vody k provedení laboratorní kontroly.
  • U vrtaných studní se doporučuje, aby vyčerpání a dezinfekci provedla odborná firma.
  • Do doby, než lze vodou použít jako pitnou je nutné k pití, výplachu úst či vaření pokrmů používat výhradně vodu balenou. Vodu lze použít jako užitkovou k mytí, výjimečně ji lze pít pouze po 5 minutovém převaření.

DEZINFEKCE ODPADNÍCH SIFONŮ A ŽUMP

Provádět dezinfekci obsahu žump má smysl pouze před povodní, kdy se očekává její vyplavení (1 kg chlorového vápna na 1 m³ obsahu žumpy); k dezinfekci odpadních sifonů před povodní použijte 5% roztok Chloraminu T (20 vrchovatých polévkových lžic na 10 litrů vody) nebo zalijte odpad neředěným přípravkem Savo.

NEZAPOMEŇTE OČISTIT A DEZINFIKOVAT ODĚVY A PRÁDLO!

Silně znečištěné prádlo namočte na 4 hodiny do 3 % roztoku Chloraminu T (připravíte rozpuštěním 12 vrchovatých polévkových lžic prášku v 10 litrech studené vody) nebo na 8 hodin do roztoku Sava (připravíte nalitím 1 litru Sava do 9 litrů vody). Méně znečištěné prádlo namočte po dobu 1 hodiny do 1% roztoku Chloraminu T (připravíte rozpouštění 4 vrchovatých polévkových lžic v 10 litrech vody) nebo do SAVA (1 litr SAVA nalijte do 9 litrů vody). Prádlo po dezinfekci vyperte obvyklým způsobem za použití pracího prášku. Pozor! Chloramin T a SAVO mají bělící účinky! Cennější šatstvo, které nelze dezinfikovat, vysušte a nechte vyčistit v profesionální čistírně. Prádlo, které snese vyvářku, perte při teplotě nejméně 90° C nebo vyvařte po dobu 10 minut a následně vyperte. Prádlo vyžehlete. Je nutné zabránit kartáčování a prášení. Totéž platí pro polštáře a přikrývky.

PÉČE O POKOŽKU OSOB PO SKONČENÍ ÚKLIDOVÝCH PRACÍ

Po skončení úklidových prací ruce dezinfikujte přípravkem s virucidní (protivirovou) účinností, postupujte podle doporučení výrobce. Alkoholové přípravky nanášejte na suchou pokožku! Po dezinfekci ruce umyjte pitnou vodou a mýdlem, osušte jednorázovým ubrouskem a ošetřete regeneračním krémem. Pokožku celého těla a vlasy umyjte vodou a šamponem případně s dezinfekčním účinkem, utřete a ošetřete regeneračním krémem. Veškerá poranění pokožky, hnisání, vyrážky apod. konzultujte s lékařem.

V případě zvýšeného výskytu bodavého hmyzu používejte repelenty.

RIZIKO INFEKČNÍCH ONEOCNĚNÍ

Při práci v zatopených prostorách a při jejich čištění jsou osoby vystaveny riziku infekce. Jedná se jednak o infekce přenášené vodu kontaminovanou lidskými výkaly pocházejícími z žump a čističek odpadních vod a vodou kontaminovanou výkaly zvířat v případě některých infekcí přenosných na člověka. Jejich původci mohou vniknout do organismu člověka i nepatrně poškozenou kůží (např. oděrkami a záděrami). Snažte se tedy omezit styk vody a bláta s tělem pokud možno co nejvíce (použit ochranné pracovní pomůcky).

Hnisající oděrky, boláky, bodnutí hmyzem, vyrážka, teplota, dýchací či zažívací potíže je nutné lékařsky vyšetřit a ošetřit. Ošetřujícího lékaře je nutné upozornit na skutečnost, že nemocný byl v kontaktu se záplavovou vodou.

Lidé se mohou v záplavových oblastech nakazit zejména salmonelózou, úplavicí, břišním tyfem a paratyfem, leptospirózou, listeriózou, tularémií, žloutenkou typu A a B apod. Při přemnožení komárů hrozí záplavové horečky. Zkontrolujte si platnost očkování proti tetanu (přeočkování po 10-ti až 15-ti letech).

Pokud zjistíte jakoukoliv odchylku od normálního zdravotního stavu (např. zvýšenou teplotu), ihned navštivte lékaře a informujte ho, že jste pracovali v zatopeném prostředí. V některých případech se podle místní epidemiologické situace doporučuje i další očkování (např. proti hepatitidě typu A, břišnímu tyfu apod.)

Onemocnět infekčními nemocemi mohou i domácí mazlíčci a užitková zvířata. Některá onemocnění zvířat se mohou přenášet na lidi.

LIKVIDACE PLÍSNÍ

Výskyt plísní velmi úzce souvisí s vlhkostí. Pokud je likvidace plísní dle níže uvedených pravidel neúspěšná, doporučuje Ministerstvo zdravotnictví obrátit se na místně a věcně příslušnou krajskou hygienickou stanici nebo specializovanou firmu.

Pravidla při likvidaci plísní v budovách v zaplavených oblastech:

  • Na narostlou plíseň na stěnách je vhodné použít k prvnímu dezinfekčnímu zásahu přípravky s fungicidními (protiplísňovými) účinky.
  • Podle rozsahu plísně je nutné volit vhodný aplikační postup – postřik, omytí, otření včetně různých kombinací těchto postupů, a dezinfekci provádět i opakovaně.
  • Mechanicky odstranit po dezinfekci zbytky plísně (dle individuální situace volit nejvhodnější způsob – škrábání, otlučení na omítku).
  • Plíseň nikdy neodstraňovat za sucha před aplikací přípravku, aby nedošlo k rozptýlení zdraví škodlivých výtrusů. Při likvidaci plísně používat ochranné pracovní pomůcky a ochranu dýchacích cest.
  • Odstranit primární příčiny (stavební či teplotně vlhkostní poměry), které zajišťují vhodné podmínky pro rozvoj plísní.
  • Po dezinfekci a na zaschlé stěny je vhodné aplikovat přípravky k preventivní ochraně proti plísním ve formě nátěrů před malbou i přímo na omítku.
  • Neprovádět jiné práce, dokud stěny nezaschnou. • Zajistit vhodné proudění vzduchu (intenzivní a časté větrání).

——————————————————————————————————————————————

Originální dokumenty – zdroj uvedených informací – jsou v odkazech níže.
Pravidla základní hygieny po záplavách
Postup při sanaci zatopené studny
Prevence leptospirózy při záplavách

Zdroj: SZÚ