https://bezpecnostpotravin.cz/anses-pochopeni-vlivu-patogennich-bakterii-ve-strevni-mikroflore-prasat-a-kurat-na-lidske-zdravi/

Vydáno: 21. 11. 2024
Autor: ANSES
https://bezpecnostpotravin.cz/files/2024/01/slepice_velkochov_orez_m-300x167.jpg 300w, https://bezpecnostpotravin.cz/files/2024/01/slepice_velkochov_orez_m-768x427.jpg 768w, https://bezpecnostpotravin.cz/files/2024/01/slepice_velkochov_orez_m.jpg 1050w" alt="" width="1024" height="570" class="wp-image-51336" style="box-sizing: border-box; height: auto; max-width: 100%; border: 0px; display: inline-block; vertical-align: bottom; contain-intrinsic-size: 3000px 1500px;" loading="lazy" decoding="async" />
Foto: Shutterstock

Přítomnost určitých bakterií nebo chemických látek může modulovat střevní mikrobiotu prasat a kuřat. Studium těchto faktorů by mohlo pomoci na úrovni farmy řešit problémy s mikroorganismy, které jsou patogenní pro člověka, jako jsou Campylobacter Salmonella.

Mikroorganismy, které osidlují trávicí systém, mají prokazatelný vliv na zdraví svého hostitele, avšak faktory, které modulují mikrobiotu, zůstávají z velké části neznámé. Francouzský Úřad pro potraviny, životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost (ANSES) se podílel na projektu RIMICIA (Review Impact MICrobiome In Assessment) financovaném Evropským úřadem pro bezpečnost potravin (EFSA). Cílem tohoto projektu bylo určit parametry, které by měly být zohledněny, aby bylo možné zahrnout mikrobiotu do hodnocení rizik pro zdraví zvířat a lidí. Výzkum v oblasti zdraví zvířat prováděli vědci z laboratoře ANSES Ploufragan-Plouzané-Niort, zatímco španělská Národní rada pro výzkum se zabývala aspektem zdraví lidí.

Vědci nejprve prozkoumali vědeckou literaturu, aby identifikovali faktory modulující mikrobiotu, na které již upozornil předchozí výzkum. Zjistili, že se jedná o různé faktory, od živin a chemických produktů až po potravinářské přísady a přítomnost mikroorganismů. Poté se zaměřili na vybrané faktory, které si zaslouží další výzkum.

Vliv baktérií Salmonella Campylobacter na mikrobiotu kuřat

Z přehledu literatury vyplynulo, že přítomnost určitých mikroorganismů mění složení střevní mikroflóry kuřat,“ vysvětluje Marianne Chemaly, vedoucí oddělení hygieny a kvality drůbežích a vepřových výrobků úřadu ANSES. „Proto jsme se ve zbytku projektu zaměřili na studium vlivu přítomnosti kampylobakterů salmonel na mikrobiotu kuřat. Tyto dvě bakterie jsou zodpovědné za hlavní onemocnění z potravin v Evropě, přičemž kontaminují člověka při manipulaci v kuchyni nebo prostřednictvím nedostatečně tepelně upravených potravin. Jsou patogenní pro člověka, ale ne pro zvířata.

Po naočkování kuřat jednou nebo oběma bakteriemi současně vědci pozorovali, že přítomnost kampylobaktera měla na složení mikrobioty malý vliv. Naopak přítomnost salmonel snižovala bohatost a rozmanitost střevní mikrobioty, aniž by měla pozorovatelný vliv na zdraví zvířat.

Koinfekce zvyšuje množství bakterií

Přítomnost obou bakterií současně má na mikrobiotu jen malý vliv. Na druhou stranu koinfekce salmonelou kampylobakterem zvyšuje množství obou bakterií ve střevě, ve srovnání s tím, když je každá z nich aplikována samostatně. „Jelikož pravděpodobnost kontaminace masa těmito bakteriemi je úměrná jejich množství ve střevech zvířat, zvyšuje se tím riziko pro lidské zdraví,“ vysvětluje vědec.

Mykotoxin spojený se salmonelou zpomaluje růst prasat

Podle odborné literatury je jedním z faktorů, které významně ovlivňují střevní mikroflóru prasat, přítomnost mykotoxinu deoxynivalenolu (DON). Tento toxin produkovaný plísněmi může kontaminovat krmivo. Výzkum prováděný vědci pracujícími na projektu RIMICIA měl za cíl doplnit dosavadní údaje o účinku tohoto mykotoxinu a zjistit, zda stimuluje množení salmonel. Přidávali proto DON do krmiva prasat a některá z nich naočkovali salmonelami. Zatímco DON nezměnil množství salmonel ve střevech prasat na konci pokusu, prasata, která dostala DON i salmonely , vážila méně než ostatní, přestože zkonzumovala stejné množství krmiva. Vliv DON na střevní mikroflóru se u jednotlivých jedinců lišil; tuto variabilitu je třeba vysvětlit podrobnějšími studiemi. Tento projekt se zabýval dalšími tématy, včetně zvláštního zaměření na souvislost mezi dobrými životními podmínkami zvířat a střevní mikrobiotou. Výsledky by měly být zveřejněny v následujících měsících.

Přílohy

Zdroj: ANSES, Understanding the impact of pathogenic bacteria in the intestinal microbiota of pigs and chickens on human health | Anses – Agence nationale de sécurité sanitaire de l’alimentation, de l’environnement et du travail