
Brucelózy patří celosvětově mezi nejčastější bakteriální onemocnění, která se mohou přenášet ze zvířat na člověka. Nejdůležitější cestou přenosu je konzumace syrového mléka nebo sýrů vyrobených ze syrového mléka nebo, méně často, konzumace syrového masa.
Ve střední a severní Evropě byla brucelóza u užitkových zvířat úspěšně tlumena a nyní se vyskytuje jen zřídka. V důsledku toho se v těchto zemích již téměř žádný člověk tímto typem infekce nenakazí.
V Německu jsou populace skotu, ovcí a koz od roku 2000 oficiálně považovány za prosté brucelózy; pouze v populacích prasat jsou sporadicky hlášena ohniska nákazy.
Lidé jsou však vystaveni riziku nákazy prostřednictvím konzumace potravin živočišného původu, které byly vyprodukovány v některých částech Středomoří, na Arabském poloostrově, na Blízkém východě, v Africe a také ve Střední a Jižní Americe. Aby se spotřebitelé chránili před nákazou bakteriemi Brucella, měli by se při cestách do těchto oblastí zdržet konzumace syrového mléka, mléčných výrobků a masa. To platí i pro potraviny, jako je kozí nebo ovčí sýr, které se vyvážejí z endemických oblastí.
Co jsou Brucelly?
Brucelly jsou bakterie, které netvoří spory, ale přesto jsou odolné. Mimo jiné mohou přežívat mimo hostitele v chlazeném syrovém mléce nebo jogurtu několik dní a ve vodě při pokojové teplotě několik týdnů až měsíců. Bakterie Brucella mohou způsobovat infekce u lidí i zvířat. Ne všechny druhy jsou však pro člověka patogenní. Většinu infekcí u lidí způsobují druhy Brucella melitensis (brucelóza ovcí a koz) a Brucella abortus (brucelóza skotu). Brucella suis, patogen zodpovědný za brucelózu prasat, je u lidí zjišťován mnohem méně často.
Co je brucelóza?
Infekce způsobené bakteriemi Brucella se označují jako brucelóza. Celosvětově patří brucelóza mezi nejčastější bakteriální infekce, které se mohou přenášet ze zvířat na člověka („zoonózy“). Postižené osoby trpí příznaky podobnými chřipce, včetně horečky, třesavky, nechutenství a únavy. Typickým příznakem neléčené brucelózy jsou opakující se fáze horečky v průběhu delšího časového období. Pravděpodobnost úmrtí na neléčenou brucelovou infekci je nízká (méně než 2 %). Chronická brucelóza však může vést k onemocněním orgánů, např. k endokarditidě.
Jak se brucelóza přenáší na člověka?
Brucelóza se na člověka přenáší převážně z ovcí, koz, skotu a vzácněji z prasat. Patogeny se přenášejí buď přímo ze zvířat na člověka, nebo prostřednictvím potravin živočišného původu. Nákaza z člověka na člověka je velmi vzácná. Jaké potraviny způsobují infekci bakteriemi Brucella? Brucella se může na člověka přenést prostřednictvím syrových potravin pocházejících z infikovaných zvířat. Většina infekcí je způsobena konzumací syrového kozího nebo ovčího mléka nebo sýrů či jiných výrobků vyrobených ze syrového mléka.
Vyskytuje se patogen v Německu?
Počet pacientů nemocných brucelózou závisí na tom, do jaké míry jsou produkční zvířata v dané zemi brucelózou postižena. V Německu se populace skotu, ovcí a koz považuje od roku 2000 za prostou Brucelly. V populacích prasat se ohniska brucelózy vyskytují sporadicky. Způsobují je však bakterie druhu Brucella suis, které jen zřídka vedou k infekci člověka. Brucella suis Biovar 2 se vyskytuje především u divokých prasat a zajíců, ale může být přenesena i na člověka a domácí prasata. Brucelóza je nemoc podléhající hlášení. V letech 2001 až 2022 bylo v Německu každoročně hlášeno 20 až 60 případů brucelózy. V roce 2023 bylo hlášeno 71 případů nově nakažených osob. Většina pacientů se nakazila během pobytu v endemické oblasti v zahraničí. Ve většině případů byla příčinou nákazy konzumace syrového kozího nebo syrového ovčího mléka.
V jakých oblastech existuje riziko nákazy ze syrových potravin?
Brucelóza se vyskytuje zejména v oblasti Středomoří, na Arabském poloostrově, na Blízkém východě, v Africe a ve Střední a Jižní Americe. Na celém světě je každoročně hlášeno až 500 000 případů nově diagnostikovaných pacientů. Nejdůležitějším opatřením pro dlouhodobou prevenci brucelových infekcí je kontrola brucelózy v populacích zvířat. V severní a střední Evropě byla brucelóza u zvířat díky důslednému dozoru a kontrole téměř vymýcena. Počet nakažených lidí v těchto zemích je odpovídajícím způsobem nízký. V některých zemích ve Středozemí se Brucella stále často vyskytuje v populacích zvířat. V Evropě jsou postiženy zejména Portugalsko, Španělsko, jižní Itálie, Řecko a Turecko.
Jak se mohou spotřebitelé chránit před nákazou bakteriemi Brucella přenášenou potravinami?
Spotřebitelé se mohou chránit před nákazou bakteriemi Brucella z potravin tím, že se zdrží konzumace syrového mléka a masa. Potraviny by měly být ohřívány na teplotu 72 °C po dobu nejméně dvou minut. Toto doporučení se týká zejména syrového kozího a ovčího mléka a výrobků ze syrového mléka, jako jsou sýry vyráběné v endemických oblastech. Toto doporučení platí nejen při cestách do těchto oblastí, ale také při konzumaci potravin, které se z těchto oblastí vyvážejí.
Další informace na internetových stránkách BfR:
Infekce přenášené potravinami – obecné informace https://www.bfr.bund.de/en/foodborne_infections-317029.html
Informace SVS:
TZ: K případům brucelózy v Bulharsku (Tisková zpráva SVS ze dne 31. 8. 2015)
V České republice nebylo toto onemocnění nikdy zaznamenáno. Při vstupu do Evropské unie bylo celé území ČR Evropskou komisí prohlášeno za oficiálně prosté brucelózy skotu způsobené Brucella abortus a taky brucelózy ovcí a koz způsobené Brucella melitensis. Pro udržení tohoto statusu je nutné dle platné legislativy EU a požadavků OIE (Mezinárodní organizace pro zdraví zvířat) provádět monitoring uvedených nákaz.
Brucelóza ovcí a koz se vyskytuje především ve Středomoří a na Blízkém a Středním Východě. Původce se u infikovaných koz, ovcí a velbloudů dlouhou dobu vylučuje do mléka, které je poté významným zdrojem infekce. Velké množství bakterií je vylučováno při potratu nebo předčasném porodu. V případě zjištění výskytu brucelózy na hospodářství se postupuje radikální metodou a všechna vnímavá zvířata musí být utracena a zlikvidována.
Zdroj: BfR (německý Spolkový úřad pro hodnocení rizik)