https://bezpecnostpotravin.cz/files/2023/07/prasatka-300x159.jpg 300w, https://bezpecnostpotravin.cz/files/2023/07/prasatka-768x406.jpg 768w" alt="" width="945" height="500" class="wp-image-43789" style="box-sizing: border-box; height: auto; max-width: 100%; border: 0px; display: inline-block; vertical-align: bottom; contain-intrinsic-size: 3000px 1500px;" loading="lazy" decoding="async" />
V roce 2020 se ve Francii objevil nový genotyp viru prasečí chřipky, který rychle nahradil některé předchozí kmeny. Vědci z laboratoře z francouzského Úřadu pro potraviny, životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost (ANSES) v Ploufragan-Plouzané-Niort provedli studii, aby pochopili, jak k této rychlé změně mohlo dojít. Vznik nového genotypu představuje riziko pro zdraví prasat i lidí.
Závažné klinické příznaky u prasat
Hlavní genotypy virů prasečí chřipky postihující prasata ve Francii se 30 let neměnily, až v roce 2020 se během několika měsíců rozšířil na prasečích farmách nový genotyp nazvaný H1avN2#E (v mezinárodní nomenklatuře označovaný jako H1N2 z kladu 1C.2.4). „Tento nový genotyp jsme zaznamenali, protože byl spojen se zvýšeným výskytem ohnisek a závažnými případy chřipky u prasat, které se vyznačovaly vysokou horečkou, dýchacími potížemi, kašlem a také potraty u prasnic,“ vysvětluje Gaëlle Simon, vedoucí Oddělení imunologie a virologie prasat a Národní referenční laboratoře pro prasečí chřipku v ANSES.
Rychle se šířící virus
Virus byl poprvé zjištěn v Bretani a rychle se rozšířil po celé kontinentální Francii. Během několika měsíců se stal převládajícím genotypem v chovech prasat. V roce 2020 bylo hlášeno 661 ohnisek prasečí chřipky, což bylo mnohem více než 400 ohnisek zaznamenaných v průměru v předchozích letech. Aby vědci z ANSES lépe porozuměli tomuto rychlému nárůstu, analyzovali vzorky odebrané v období od ledna 2019 do prosince 2022. Vzorky byly odebrány především prostřednictvím Résavip, Národní sítě pro sledování viru prasečí chřipky koordinované Francouzskou zemědělskou kooperací (La Coopération Agricole), na které se podílí i ANSES.
Analýza odebraných virů potvrdila, že se geneticky a antigenicky liší od virů, které se dosud ve Francii vyskytovaly. „Díky této odlišnosti se virům podařilo obejít již existující imunitu prasat, která byla výsledkem předchozích infekcí nebo očkování,“ vysvětluje výzkumník.
Srovnání s ostatními známými viry prasečí chřipky ukázalo, že tento genotyp pravděpodobně pochází z Dánska. Do Francie se nejspíš dostal prostřednictvím dovozu nakažených zvířat, ať už přímo, nebo přes jiné evropské země.
Zpřísnění opatření k zabránění zavlečení nových virů
Kromě dopadu na odvětví chovu prasat může výskyt nové varianty také zvýšit riziko přenosu na jiné druhy zvířat a na člověka. „Virus H1avN2#E způsobil od roku 2020 několik ohnisek infekce na farmách krůt a byl příčinou závažného případu prasečí chřipky u člověka v roce 2021. Expozice člověka virům prasečí chřipky zvyšuje riziko rekombinace s virem lidské chřipky, což by mohlo vést ke vzniku viru, který je lépe přizpůsoben člověku. Vzhledem k tomu, že prasata jsou také náchylná k virům lidské a ptačí chřipky, mohou se tato zvířata stát místem mísení virů. Poslední pandemie chřipky, která se vyskytla v roce 2009, byla způsobena virem prasečí chřipky,“ zdůrazňuje vědec.
Od roku 2022 se virus H1avN2#E etabloval ve francouzských chovech prasat, a zůstává zde převládající. Jeho dopad je však nyní méně závažný, což naznačuje, že zvířata si vůči tomuto genotypu vyvinula imunitu.
Analýza zavlečení tohoto nového genotypu viru zdůraznila naléhavou potřebu konsolidovat opatření biologické bezpečnosti, aby se zabránilo dovozu a šíření nových virů. Autoři studie zdůrazňují význam posílení karanténních opatření při zavádění nových zvířat do chovů a podporu sledování prasat infikovaných virem prasečí chřipky.
Více informací