https://bezpecnostpotravin.cz/files/2025/02/Zdrave-potraviny_smes_orez-300x143.jpg 300w" alt="" width="752" height="358" class="wp-image-76483" style="box-sizing: border-box; height: auto; max-width: 100%; border: 0px; display: inline-block; vertical-align: bottom; contain-intrinsic-size: 3000px 1500px; width: 820px;" loading="lazy" decoding="async" />Některé formy arsenu jsou toxické a dokonce karcinogenní. Laboratoř francouzského úřadu ANSES pro bezpečnost potravin vyvinula inovativní metodu, která umožní přesnější měření koncentrace jednotlivých forem arsenu v různých potravinách. Tento průlomový objev zlepší hodnocení expozice spotřebitelů a zdravotních rizik.
Měření různých forem arsenu v různých potravinách
Arsen se přirozeně vyskytuje v půdě a do životního prostředí se uvolňuje v důsledku lidské činnosti, zejména průmyslové výroby. Nachází se v potravinách a pitné vodě.
Jelikož toxicita arsenu závisí na jeho chemické formě, je důležité pro lepší ochranu lidského zdraví měřit hladiny různých forem arsenu v potravinách. Za tímto účelem oddělení pro stopové prvky a nanomateriály , Laboratoře pro bezpečnost potravin úřadu ANSES, vyvinulo a validovalo novou analytickou metodu, která dokáže identifikovat a kvantifikovat různé chemické formy arsenu, označované také jako druhy, v široké škále potravin.
Tato metoda dokáže rozlišit čtyři druhy arsenu: dva anorganické druhy – arsen(III) (arsenit, ester nebo sůl kyseliny arsenité) a arsen(V) (arsenát, ester nebo sůl kyseliny arseničné) – a dva organické druhy – kyselinu monomethylarsonovou (MMA) a kyselina dimethylarsinovou (DMA). Anorganické druhy arsenu, jako je arsenit a arsenát, jsou známé jako karcinogenní a zvláště toxické. Komplexní organické formy jsou podle současných znalostí považovány za méně toxické. Nedávné údaje však ukazují, že malé organické sloučeniny arsenu, jako jsou MMA a DMA, mohou být toxické, a to zejména DMA, která může být spojena se zvýšeným výskytem rakoviny.
Dosud dostupné analytické metody byly schopny pouze částečně nebo nepřesně kvantifikovat různé druhy arsenu a mohly být použity pouze pro určité skupiny potravin: „Existuje oficiální ‚standardní‘ metoda pro stanovení obsahu anorganického arsenu v mořských produktech a rostlinách, ale měří celkovou koncentraci bez rozlišení druhů. Navíc neexistuje standardizovaná metoda pro stanovení organických forem arsenu,“ potvrzuje Axelle Leufroy, projektová manažerka a pomocná vedoucí disertační práce, která vedla k vývoji nové metody. „Oficiální metodu jsme přizpůsobili a optimalizovali, aby mohla být použita i pro jiné skupiny potravin a jiné druhy arsenu. Metoda je založena na technice kapalinové chromatografie, která jednotlivé druhy separuje, a indukčně vázané plazmové hmotnostní spektrometrii (ICP-MS), která umožní jejich detekci.“
Praktické použití pro lepší pochopení expozice obyvatelstva
„Tato metoda byla vyvinuta v rámci disertační práce v souvislosti s třetí francouzskou studií o celkové stravě (TDS3) provedenou agenturou ANSES,“ vysvětluje Petru Jitaru, vedoucí oddělení pro stopové prvky a nanomateriály a zároveň vedoucí disertační práce. „Metodu jsme úspěšně aplikovali na analýzu přibližně 300 vzorků patřících do 19 nejčastěji konzumovaných skupin potravin ve Francii, včetně hotových pokrmů, nápojů (alkoholické nápoje, ovocné šťávy, horké nápoje atd.), obilovin, ovoce, sušenek, pečiva, zeleniny a mořských produktů“. Přibližně 130 z těchto vzorků bylo z ekologického zemědělství, zatímco 165 bylo z konvenčního zemědělství.
Nově vyvinutá metoda pomůže zpřesnit hodnocení expozice obyvatelstva arsenu a také povede k přesnějšímu posouzení zdravotních rizik, namísto spoléhání se na teoretické odhady, jak je tomu obvykle. V rámci disertační práce byl proveden i další podobný výzkum, zaměřený na rtuť a chrom.
Více informací