https://bezpecnostpotravin.cz/geneticky-upravena-lnicka-vyrabi-ucinny-synteticky-antioxidant/
https://bezpecnostpotravin.cz/files/2023/06/DNA_hneda_orez-300x163.jpg 300w, https://bezpecnostpotravin.cz/files/2023/06/DNA_hneda_orez-768x417.jpg 768w, https://bezpecnostpotravin.cz/files/2023/06/DNA_hneda_orez-1536x835.jpg 1536w, https://bezpecnostpotravin.cz/files/2023/06/DNA_hneda_orez-2048x1113.jpg 2048w" alt="" width="1024" height="556" class="wp-image-42999" style="box-sizing: border-box; height: auto; max-width: 100%; border: 0px; display: inline-block; vertical-align: bottom; contain-intrinsic-size: 3000px 1500px;" loading="lazy" decoding="async" />
Vědci úspěšně geneticky upravili lničku setou (Camelina sativa) z čeledi brukvovitých, tato rostlina produkovala velké množství astaxantinu, cenného červeného antioxidantu, který se používá k barvení lososů a krevet. Použili k tomu rostlinné, nikoliv bakteriální geny.
Mezinárodní tým biotechnologů, který vedl Edgar Cahoon z University of Nebraska-Lincoln (UNL), hodlá vytvořit komerčně životaschopný zdroj astaxantinu. Ten se v současné době vyrábí nákladnou chemickou syntézou z přírodních zdrojů, jako jsou řasy.
Astaxantin patří do skupiny červených pigmentů, známých jako ketokarotenoidy. Ty jsou ceněné nejen pro jejich barevné vlastnosti, ale také kvůli jejich silným antioxidačním účinkům. Tyto látky se u většiny plodin nevyskytují. Badatelé si vypůjčili geny pro syntézu astaxantinu z elegantního plevele hlaváčku letního (Adonis aestivalis) a vytvořili biosyntetickou dráhu pro astaxantin ve lničce.
Na rozdíl od předešlých pokusů s bakteriálními geny se nový postup ukázal jako efektivnější. GM lnička přemění téměř všechen prekurzor čili beta karoten na ketokarotenoidy, z nichž asi třetinu tvoří astaxantin, zhruba 47 mikrogramů na gram semen.
Autor: RNDr. Stanislav Mihulka, Ph.D.
Více informací naleznete zde: Engineered oilseed crop produces high levels of powerful antioxidant
Zdroj: Gate2Biotech