https://bezpecnostpotravin.cz/padelky-leciv-nelegalni-trh-s-hormony-a-vyzkum-se-skutecnym-dopadem-tym-z-laboratore-forenzni-analyzy-biologicky-aktivnich-latek-vscht-praha-pomaha-chranit-verejne-zdravi/

Vydáno: 30. 6. 2025
Autor: VŠCHT
https://bezpecnostpotravin.cz/files/2025/06/VSCHT_padelky-leciv_analyza_orez-300x166.jpg 300w" alt="" width="760" height="420" class="wp-image-84846" style="box-sizing: border-box; height: auto; max-width: 100%; border: 0px; display: inline-block; vertical-align: bottom; contain-intrinsic-size: 3000px 1500px;" loading="lazy" decoding="async" />
Foto: VŠCHT

Výzkum, který má praktické výsledky ještě před koncem projektu

Za projektem s názvem PharmaCrime – forenzní identifikace prohormonů a padělků léčiv (projekt bezpečnostního výzkumu VJ01010043) stojí tým docenta Martina Kuchaře z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze. Spolu s Kriminalistickým ústavem Policie ČR a Celně technickou laboratoří vytvořili funkční síť institucí, které společně bojují proti stále sofistikovanějším padělkům léčiv.

A nejde o akademické cvičení – výstupy jejich výzkumu se dostávají do praxe ještě před oficiálním ukončením projektu.

Nejde „jen“ o padělky

Projekt se zaměřil nejen na klasické padělky originálních léků, ale i na přípravky, které nejsou registrované, přesto se volně prodávají jako „zázračné“ prostředky na hubnutí, zlepšení erekce nebo růst svalové hmoty. Často jde o tzv. SARM látky (selektivní modulátory androgenních receptorů), peptidové hormony nebo přípravky typu Ozempic či Wegovy, které jsou ve světě masivně zneužívány.

„Prevalence užívání těchto látek je dnes vyšší než u klasických drog – třeba v USA je užívá 10 až 13 % populace,“ upozorňuje Martin Kuchař.

Co konkrétně výzkumný tým z VŠCHT udělal?

  • Monitorovali trh včetně darknetových tržišť, odkud získali reálné vzorky podezřelých přípravků.
  • Získali a analyzovali nové látky, které dosud nebyly z hlediska forenzní praxe plně popsány.
  • Vypracovali certifikované analytické metodiky na detekci látek jako ostarin, ligandrol nebo růstové hormony (GHRP, GHS).
  • Vyvinuli rychlý imunochemický test (ELISA) na detekci růstového hormonu v nelegálních přípravcích – ten má dnes reálný aplikační potenciál u Policie i Celní správy.
  • Podíleli se na přípravě novely nařízení vlády č. 454/2009 Sb., která vstoupí v platnost 1. 7. 2025 a rozšiřuje seznam regulovaných hormonálních látek o více než deset nových substancí.

Spojení, které přetrvá

Vedle konkrétních výstupů má projekt i další zásadní přínos – propojil instituce, které dříve pracovaly odděleně: Kriminalistický ústav, SÚKL, Ústav pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv (ÚSKVBL), Antidopingový výbor České republiky, Celní správa ČR, akademická pracoviště, ale i zástupci farmaceutického průmyslu. Díky společným workshopům vznikla síť odborníků, kteří spolu dnes efektivně komunikují.

Okamžitý komerční potenciál

Kromě vědeckých výstupů a metodik má projekt našlápnuto na první komerční úspěch – o imunochemický test na růstový hormon vyvinutý v rámci projektu na pracovišti doc. Barbory Holubové už projevily zájem forenzní instituce.

„Mám z toho velkou radost. Máme nejen hotové výsledky, ale i praktický dopad – a přesně o to by v aplikovaném výzkumu mělo jít,“ uzavírá docent Kuchař.

Zdroj: VŠCHT