Chronovýživa aneb jak souvisí čas s výživou - Česká technologická platforma pro potraviny

https://bezpecnostpotravin.cz/chronovyziva-aneb-jak-souvisi-cas-s-vyzivou/

Vydáno: 14. 7. 2025

Autor: Společnost pro výživu

Chronovýživa (“chronos” znamená čas) je novým polem výzkumu výživy a chronobiologie, které se zabývá načasováním příjmu potravy. Zabývá se tedy tím, jak čas příjmu potravy může ovlivnit zdraví a také tím, jak příjem potravy ovlivňuje biologické rytmy (periodicky se opakující děje v lidském těle jako je dýchání, činnost srdce, tvorba trávicích enzymů, hormonální regulace a mnohé další procesy) probíhající v lidském organismu.

Na co se chronovýživa konkrétně zaměřuje?

Existuje několik zajímavých otázek, kterým se chronovýživa věnuje. Lze uvést pár z nich:

Časování příjmu stravy a metabolismus živin. Vědci zkoumají, jak souvisí čas, kdy jíme s tím, jak tělo dokáže s přijatými živinami naložit. Nejzajímavější otázkou je, kdy je ideální jíst, aby všechny procesy v těle související s trávením a metabolismem živin šlapaly jako švýcarské hodinky?

Časování příjmu stravy a zdraví. V tomto případě se hledá souvislost mezi časy příjmu stravy a možným negativním vlivem na naše zdraví (např. na rozvoj nadváhy a obezity, riziko cukrovky, vysokého krevního tlaku nebo i na narušení kvality spánku a z toho vyplývající následky).

Časování příjmu stravy a obezita, hubnutí. Existují studie, které sledují skupiny osob se stejný příjmem i výdejem energie, ale odlišnou dobou příjmu stravy. Osoby, které jedly v pozdějších časech, měly větší potíže s hubnutím. Konzumace stravy ve večerních hodinách je spojována s vyšším rizikem rozvoje nadváhy a obezity.

Pravidelnost v příjmu stravy je další velmi zajímavé téma. Je důležité jíst pravidelně? A co se přesně v těle a v jednotlivých buňkách vlastně děje, pokud se jí pravidelně? Existuje celá řada studií, která detailně popisuje procesy v buňkách a orgánech a samozřejmě také potvrzují fakt, že jíst pravidelně je pro zdraví prospěšné.

Chronovýživa se také zabývá výzkumem tzv. chronotypu člověka, který dělí jedince na tzv. ranní ptáčata a večerní sovy.

Ranní ptáčata jsou osoby, které jsou výkonnější především v ranních hodinách. Sovy jsou naopak ti, kteří jsou nejvýkonnější v odpoledních a večerních hodinách. Toto dělení souvisí nejen s psychickou a fyzickou výkonností, ale také se všemi dalšími aktivitami v rámci dne včetně příjmu potravy.

Ranní ptáčata chodí dříve spát, brzy vstávají a také se stravují v dřívějších časech. Jejich životní styl bývá zdravější, mají častěji normální tělesnou hmotnost, jsou také častěji nekuřáci, pijí méně alkoholu a stravují se zdravěji (jí více zeleniny, ovoce, celozrnných obilovin, bílkovin atd.).

U sov je pozorován nezdravý životní styl mnohem častěji. Více pijí alkohol, kouří, jsou fyzicky neaktivní, stravují se méně zdravě (častěji pijí slazené a energetické nápoje, kávu a konzumují pokrmy rychlého občerstvení, tučné pokrmy, vysoce průmyslově zpracované potraviny). To je dále umocněno tím, že se stravují v pozdějších časech, často i ve večerních a nočních hodinách, čímž si mohou narušit kvalitu a délku spánku. Celkově jsou aktivní do pozdních nočních hodin a vstávají později. Pokud však musí vstávat další den brzy do školy či zaměstnání, jsou nevyspalí. Tento nevhodný životní styl pak může souviset s mnoha negativními dopady na zdraví.

Chronovýživa je novou oblastní výzkumu, která se zabývá velkým množstvím opravdu zajímavých a praktických otázek.

Z výsledků studií se jeví jako vhodné pro lidské zdraví:

Jíst pravidelně – tedy každý den zhruba ve stejnou dobu, jak přes pracovní týden, tak o víkendu.
Stravovat se v dřívějších časech – i když je zatím obtížné přesně určit tyto časy, orientačně by se dalo říct mezi 6. a 20. hodinou.
Vyhýbat se stravování v pozdních večerních a nočních hodinách, poslední jídlo dne má být konzumováno minimálně 3 hodiny před ulehnutím ke spánku.
Mít životní styl jako ranní ptáčata, tím, že se chodí spát dříve, se zajistí dostatek spánku i přes pracovní týden, kdy se musí vstávat brzy. Nenaruší se kvalita spánku pozdním stravováním, protože ranní ptáčata jedí v dřívější časech. S tím souvisí nižší riziko rozvoje nadváhy a obezity za předpokladu správné výživy a příjmu energie, který nebude větší než výdej.

Zdroj:

Oda H. Chrononutrition. J Nutr Sci Vitaminol (Tokyo). 2015;61 Suppl:S92-94. doi:10.3177/jnsv.61.S92
Challet E. The circadian regulation of food intake. Nat Rev Endocrinol. 2019;15(7):393-405. doi:10.1038/s41574-019-0210-x
Wehrens SMT, Christou S, Isherwood C, et al. Meal Timing Regulates the Human Circadian System. Curr Biol CB. 2017;27(12):1768-1775.e3. doi:10.1016/j.cub.2017.04.059

Autor: Společnost pro výživu, Výživa servis

Zdroj článku: Slovník Bezpečnost potravin A-Z