https://bezpecnostpotravin.cz/kvasinky-s-granatovym-jablkem-mohou-zvysit-prijem-nenasycenych-mastnych-kyselin/

Vydáno: 21. 7. 2025
Autor: BIOTRIN
https://bezpecnostpotravin.cz/files/2025/07/shutterstock_granatove_jablko-orez-300x189.jpg 300w, https://bezpecnostpotravin.cz/files/2025/07/shutterstock_granatove_jablko-orez-768x483.jpg 768w" alt="" width="942" height="592" class="wp-image-85340" style="box-sizing: border-box; height: auto; max-width: 100%; border: 0px; display: inline-block; vertical-align: bottom; contain-intrinsic-size: 3000px 1500px;" loading="lazy" decoding="async" />
Foto: Shutterstock

Vědcům z Univerzity v Albertě se podařilo pomocí CRISPR (CRISPR – gene shuffling) přenést do pekařských kvasinek (Saccharomyces cerevisiae) geny pro tvorbu kyseliny punicové, která se běžně nachází hlavně v granátových jablcích (Punica granatum).

Granátové jablko je občas označováno jako „super ovoce“. Jedním z možných důvodů tohoto označení je přítomnost kyseliny punicové v oleji z granátových jablek. Kyselina punicová se řadí mezi omega-5 mastné kyseliny a uvádí se, že má antioxidační a protizánětlivé účinky, které se terapeuticky uplatňují u chronických onemocnění. Problém nastává u získávání této kyseliny, jelikož výtěžek oleje ze semen granátových jablek je velmi nízký.

Tento problém řeší využití moderních biotechnologických metod, konkrétně metody CRISPR a genového přeskupování, při kterém se vybraný gen nebo geny zakomponují do jiné části genomu, či do genomu kompletně odlišného organismu. A přesně tak tomu bylo i v tomto případě, kdy byly geny pro tvorbu kyseliny punicové umístěny do buněk pekařské kvasinky. V tomto procesu byly vybrány kvasinky s největším výtěžkem. Celý tento proces umožňuje zvýšení produkce a rozšíření možností využití oproti originálnímu zdroji.

V současné chvíli pracuje tým na Univerzitě v Albertě na zvýšení tvorby kyseliny punicové, což povede k značnému snížení její ceny a její větší dostupnosti. Tento výzkum ukazuje, jak mohou moderní biotechnologie pomoci k větším výtěžkům nám prospěšných látek a díky variabilitě této metody můžeme díky kvasinkám brzy získávat řadu dalších mastných kyselin abioproduktů.

Autor: Ondřej Bašanda

Zdroje:

Zdroj článku: BIOTRIN