https://bezpecnostpotravin.cz/files/2025/07/maso_rostlinne_orez-1024x589-1-300x173.jpg 300w, https://bezpecnostpotravin.cz/files/2025/07/maso_rostlinne_orez-1024x589-1-768x442.jpg 768w" alt="" width="1024" height="589" class="wp-image-85343" style="box-sizing: border-box; height: auto; max-width: 100%; border: 0px; display: inline-block; vertical-align: bottom; contain-intrinsic-size: 3000px 1500px;" loading="lazy" decoding="async" />
Potravinářská komora ČR a Asociace českého tradičního obchodu vítají rozhodnutí Evropské komise, která se bude zabývat problematikou označování rostlinných výrobků. Tento krok je zásadní pro zajištění transparentnosti nejen pro spotřebitele, ale i pro samotné producenty potravin. Komise iniciativu představila v rámci balíčku návrhů k Víceletému finančnímu rámci pro období 2028 až 2034.
Evropská komise představila návrh na úpravu Nařízení o společné organizaci trhů. Ten je součástí balíčku k Víceletému finančnímu rámci 2028–2034 a zahrnuje mimo jiné i problematiku označování potravin. Jedním z cílů předloženého návrhu je zajistit naprostou transparentnost a ochránit spotřebitele před matoucími informacemi.
V této snaze Komise konkrétně a srozumitelně určila, co se rozumí pod pojmy „maso“ a „masné výrobky“. Stanovila, že „maso“ znamená výhradně jedlé části zvířete. To je jasná a nekompromisní definice s jednoznačnou podmínkou – nic nesmí nahradit masovou složku, a to ani částečně. Jde tedy o to, aby si masný výrobek zachoval svůj masový základ.
Komise tak navazuje na rozsudek Evropského soudního dvora z loňského roku, který konstatoval, že označení „veganské maso“ nesmí dodavatelé používat. Stejný směr potvrdil i letošní verdikt Pařížského obchodního soudu, který nařídil jisté obchodní společnosti odstranit z obalů slovo „maso“, logo zelené krávy a další zavádějící symboly.
„Některé rostlinné alternativy živočišných produktů mohou být výrazně dražší než srovnatelné tradiční výrobky. A to i přesto, že jejich výrobní vstupy, tedy samotné suroviny, mohou být méně nákladné. Navíc, v některých případech může složení těchto alternativ obsahovat vyšší podíl soli, cukru nebo nasycených tuků. To pak vyvolává diskusi o jejich skutečné výživové hodnotě a přiměřenosti ceny z pohledu spotřebitele,“ řekla prezidentka Potravinářské komory Dana Večeřová.
Asociace českého tradičního obchodu rovněž volá po srozumitelném označování potravin, které nemate veřejnost a jasně uvádí, z čeho je produkt vyroben. Takový požadavek podle ní rozhodně nelze považovat za zbytečnou byrokracii.
„Masné a rostlinné výrobky se liší nejen původem a složením, ale především svými výživovými vlastnostmi. Zatímco masné produkty představují přirozený zdroj plnohodnotných živočišných bílkovin, rostlinné alternativy mohou mít výrazně odlišný obsah proteinů, tuků, soli či dalších živin. I když většina spotřebitelů chápe, že výrobek označený jako „veganský párek“ není z masa, může se mylně domnívat, že jeho výživová hodnota je s masným výrobkem srovnatelná. Transparentní a jednoznačné označování je proto zásadní, aby se spotřebitel mohl informovaně rozhodovat na základě skutečného složení a nutričního profilu produktu. V této souvislosti je vhodné připomenout, že ani tradiční bramborový pokrm neoznačujeme jako „bramborový burger“, ale jako bramborák. Označení by tedy mělo odpovídat jak složení, tak i kulturnímu a výživovému očekávání spotřebitele,“ uvedl Pavel Březina, předseda Asociace českého tradičního obchodu.
Komora a Asociace upozorňují, že zájem o potraviny rostlinného původu v Česku zřejmě dosáhl svého vrcholu a v současnosti stagnuje až mírně klesá. Do výroby rostlinných produktů však bylo v posledních letech investováno velké množství peněz. Za snahou zabránit jasnému označování produktů tak docela dobře může být i lobbing korporací a fondů nebo „zelený“ marketing obchodních řetězců.
Marek Zemánek
Tiskový mluvčí a vedoucí tiskového oddělení Potravinářské komory ČR
Zdroj: Potravinářská komora ČR