https://bezpecnostpotravin.cz/novy-mechanismus-umlcovani-genu-bez-zasahu-do-dna/

Vydáno: 11. 8. 2025
Autor: BIOTRIN
https://bezpecnostpotravin.cz/files/2023/05/DNA_modra_orez-300x165.jpg 300w, https://bezpecnostpotravin.cz/files/2023/05/DNA_modra_orez-768x423.jpg 768w, https://bezpecnostpotravin.cz/files/2023/05/DNA_modra_orez-1536x846.jpg 1536w, https://bezpecnostpotravin.cz/files/2023/05/DNA_modra_orez-2048x1128.jpg 2048w" alt="" width="1024" height="564" class="wp-image-41268" style="box-sizing: border-box; height: auto; max-width: 100%; border: 0px; display: inline-block; vertical-align: bottom; contain-intrinsic-size: 3000px 1500px;" loading="lazy" decoding="async" />
Foto: Shutterstock

Litevští vědci z Life Sciences Centre (LSC) na Vilniuské univerzitě přišli s převratným objevem: našli způsob, jak buňky dokáží umlčet konkrétní geny bez potřeby zásahu do DNA. Výzkum byl publikován v prestižním časopisu Nature Communications.

Na rozdíl od běžně využívaného systému CRISPR-Cas9, který funguje jako molekulární „nůžky“ a DNA doslova stříhá, tento nově popsaný systém zvaný CRISPR typu IV-A působí mnohem jemněji. Místo přestřihnutí DNA využívá speciální komplex řízený RNA, který najde cílový gen a „umlčí“ ho pomocí enzymu DinG, ten se podél DNA posouvá a tlumí její aktivitu.

Klíčovou roli hrají i dvě bílkoviny, Cas8 a Cas5, které rozpoznají krátkou sekvenci vedle cílového úseku DNA. Po jejím nalezení začne komplex rozevírat DNA a hledat přesný bod pro zásah.

Dalším důležitým prvkem jsou takzvané R-smyčky – otevřené struktury DNA, do nichž se naváže RNA a tím systému signalizuje, že našel správné místo pro „umlčení“ genu. Bez těchto smyček by systém nevěděl, kdy má začít působit.

„To, že náš systém dokáže projít DNA a zasáhnout cílové geny bez nutnosti je řezat, je opravdu fascinující. Otevírá to nové možnosti pro budoucí využití v genetice a biotechnologiích,“ říká profesor Pausch, jenž studii vedl. Jejich objev nabízí možnost bezpečnější genetické manipulace, protože nedochází k přerušení DNA, což snižuje riziko nechtěných mutací. Může tak přispět k vývoji nových léčebných metod nebo preciznějších nástrojů pro genetický výzkum.

Autor článku: Jan Šnábl

Zdroje:

Zdroj čánku: BIOTRIN