ČR patří mezi nejrychleji se zlepšující státy EU v koordinaci projektů IA (Innovation Actions) a RIA (Research and Innovation Actions) v programu Horizont Evropa – úspěšnost českých koordinátorů vzrostla u inovačních akcí z 2,5 % na 7,9 % a u výzkumně inovačních akcí ze 4,0 % na 11,1 %.

Tyto dva typy akci tvoří základní pilíře podpory výzkumu a inovací v rámcových programech H2020 a HE. Vyznačují vysokým objemem dostupného financování, širokým tematickým záběrem a dostatečným počtem výzev. Jsou klíčovým nástrojem pro mezinárodní spolupráci napříč evropskými státy – a často i mimo EU – a představují hlavní příležitost pro české instituce uplatnit se v mezinárodních konsorciích.

Kvalita předkládaných projektových návrhů českých koordinátorů se u těchto akcí přiblížila evropskému průměru, avšak počet samotných koordinací zůstává nízký. České instituce prokázaly, že dokáží připravit konkurenceschopné návrhy projektů, které obstojí v přísném evropském měřítku, avšak jejich ochota a ambice vést konsorcia evropského významu zůstávají stále omezené. Ačkoliv „chuť koordinovat“ se ze strany českých institucí mírně zvýšila, ČR stále setrvává za většinou členských států EU. Tento deficit znamená, že k dorovnání aktuální úrovně evropského průměru by ČR musela připravit ke koordinaci 65 projektových návrhů typu IA místo současných 44 a u akcí RIA zvýšit jejich počet ze 156 na 206. Počet financovaných projektů pod vedením českého koordinátora by musel v programu HE vzrůst u akcí RIA ze současných 16 na 26, u akcí IA pak z 3 na 7. Takový posun by pozitivním způsobem proměnil viditelnost ČR na mapě evropského výzkumu. Posílení ambice koordinovat a cílená, systematická podpora koordinátorů proto musí být prioritou výzkumných institucí s odpovídající oporou v národních podpůrných mechanismech. Bez stabilního projektového zázemí a mentoringu zkušených koordinátorů zůstane česká šance hrát „první ligu“ evropského výzkumu nenaplněná.

Tři navazující tabulky přinášejí komplexní pohled na koordinační výkonnost ČR v programech H2020 a HE. První zachycuje aktuální postavení vůči průměru EU podle podílu koordinací, úspěšnosti a kvality návrhů. Druhá ukazuje, jak se toto postavení mezi oběma programy změnilo – zda se ČR přibližuje průměru EU, či naopak ztrácí, a s jakou dynamikou. Třetí pak odhaduje, o kolik by bylo třeba zvýšit aktivitu, úspěšnost a kvalitu koordinovaných návrhů, aby ČR dosáhla alespoň současné úrovně evropského průměru.

Podrobnou analýzu koordinační výkonnosti ČR u akcí typu IA a RIA v programech H2020 a HE najdete zde.

Autor: Daniel Frank, frank@tc.cz, TC Praha, 10.8.2025