https://bezpecnostpotravin.cz/files/2023/11/energeticke-napoje_orez-300x169.jpg 300w, https://bezpecnostpotravin.cz/files/2023/11/energeticke-napoje_orez-768x432.jpg 768w, https://bezpecnostpotravin.cz/files/2023/11/energeticke-napoje_orez.jpg 1300w" alt="" width="1024" height="577" class="wp-image-47983" style="box-sizing: border-box; height: auto; max-width: 100%; border: 0px; display: inline-block; vertical-align: bottom; contain-intrinsic-size: 3000px 1500px;" loading="lazy" decoding="async" />
Nedávná studie nezjistila žádné kardiologické změny u teenagerů, kteří po dlouhou dobu konzumovali velké množství energetických nápojů. Ve studii EDKAR vědci z Německého spolkového institutu pro hodnocení rizik (BfR) a Charité – Universitätsmedizin Berlin zjistili, že adolescenti, kteří po dobu nejméně jednoho roku konzumovali velké množství energetických nápojů, se nelišili od adolescentů, kteří tyto nápoje vůbec nekonzumovali, pokud jde o krevní tlak, srdeční frekvenci nebo strukturu srdce.
„Je dobře známo, že energetické nápoje mohou mít kvůli vysokému obsahu kofeinu akutní účinek na kardiovaskulární systém a při konzumaci ve velkém množství mohou vyvolat například bušení srdce nebo zvýšení krevního tlaku,“ říká profesorka Cornelia Weikert, vedoucí Centra pro studium lidského zdraví a ochranu spotřebitelů v BfR. „Naší studií jsme chtěli zjistit, zda tyto negativní účinky energetických nápojů dlouhodobě poškozují také kardiologické zdraví adolescentů.“
Významný je v tomto kontextu i další výsledek studie: srovnání s kontrolní skupinou adolescentů, kteří pijí velké množství energetických nápojů, častěji kouří tabák a marihuanu, pijí více alkoholu a méně spí. Vykazují tedy více rizikového chování, které může dlouhodobě ohrozit kardiologické zdraví.
Výsledky studie EDKAR byly publikovány v „European Journal of Epidemiology“.
Energetické nápoje jsou kofeinové nealkoholické nápoje, které jsou propagovány jako prostředky zvyšující koncentraci a fyzickou výkonnost. Tyto sladké nápoje jsou mezi adolescenty oblíbené. Při konzumaci ve velkém množství může jejich vysoký obsah kofeinu způsobit dočasnou úzkost a podrážděnost, stejně jako nespavost, pocení a bušení srdce. Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) považuje denní příjem 3 miligramů (mg) kofeinu na kilogram tělesné hmotnosti za bezpečný pro děti a adolescenty. Adolescenti vážící 50 kilogramů by tuto hodnotu překročili konzumací dvou komerčně dostupných energetických nápojů (80 mg kofeinu na 250 mililitrovou plechovku).
Dosud nebyly známy zdravotní důsledky dlouhodobé konzumace energetických nápojů na kardiologické zdraví adolescentů, kromě akutních negativních účinků. To bylo nyní poprvé zkoumáno ve studii EDKAR (Energy Drinks und KARdiologisches Risiko – Energetické nápoje a kardiologické riziko). Vědci nejprve provedli průzkum mezi více než 5 000 berlínskými školáky ve věku od 15 do 18 let ohledně jejich konzumace energetických nápojů a mnoha dalších faktorů životního stylu, jako je například to, zda a kolik kouří nebo pijí alkohol. Adolescenti, kteří uvedli, že pijí energetické nápoje alespoň čtyři dny v týdnu po dobu nejméně jednoho roku a kteří tak konzumují více než 3 mg kofeinu na kilogram tělesné hmotnosti denně pouze z těchto nápojů, byli pozváni ke kardiologickému vyšetření. Kardiologické údaje od 97 adolescentů s chronicky vysokou konzumací byly porovnány s údaji od 160 adolescentů v kontrolní skupině. Adolescenti v kontrolní skupině v předchozích 12 měsících nekonzumovali žádné energetické nápoje a nekonzumovali více než 80 mg kofeinu týdně z jiných zdrojů, jako je káva nebo čaj. Adolescentům byl změřen krevní tlak a srdeční frekvence, srdeční frekvence a srdeční rytmus byly stanoveny pomocí EKG (elektrokardiogramu) a pomocí echokardiografie byla provedena podrobná analýza kardiologické struktury a funkce.
Hodnocení ukázalo, že chronická vysoká konzumace energetických nápojů neměla žádný vliv na kardiologické zdraví sledovaných adolescentů. Mezi chronickými konzumenty a kontrolní skupinou nebyly zjištěny žádné statisticky významné a/nebo klinicky relevantní rozdíly v hodnocených parametrech.
Bez ohledu na tyto výsledky studie nezpochybňuje zdravotní pokyny EFSA. Téměř polovina chronických konzumentů totiž uvedla, že po konzumaci energetického nápoje zaznamenala nežádoucí účinky. Nejčastěji se jednalo o bušení srdce nebo rychlý srdeční tep, špatný spánek, bolesti hlavy a pocit tlaku nebo svírání na hrudi. Ačkoli známé akutní účinky vysokých dávek kofeinu na kardiovaskulární systém byly častější u účastníků studie s chronickou vysokou konzumací energetických nápojů, nezdá se, že by zanechaly nějaké stopy na srdci. „Data naznačují, že kardiovaskulární systém adolescentů je dostatečně přizpůsobivý, aby kompenzoval možné negativní účinky energetických nápojů, alespoň na určitou dobu,“ vysvětluje Weikert.
Není známé, zda a jak by dlouhodobá vysoká konzumace mohla ovlivnit zdraví v pozdějších letech. Podle výzkumníků jsou ohroženi zejména lidé s již existujícími zdravotními problémy nebo dalšími rizikovými faktory. S ohledem na akutní i dlouhodobé zdravotní dopady se také doporučuje zvláštní opatrnost při současné konzumaci energetických nápojů a alkoholu nebo jiných rekreačních drog.
Odkaz na studii: https://link.springer.com/article/10.1007/s10654-025-01292-z
Zdroj: BfR, Chronic high consumption of energy drinks is not initially associated with cardiological impairment in adolescents – BfR