https://bezpecnostpotravin.cz/gm-kvasinky-jako-nastroj-pro-efektivnejsi-cisteni-odpadnich-vod/

Vydáno: 8. 9. 2025
Autor: BIOTRIN
https://bezpecnostpotravin.cz/files/2024/10/odpadni-vody_cisteni_orez-300x171.jpg 300w, https://bezpecnostpotravin.cz/files/2024/10/odpadni-vody_cisteni_orez-768x438.jpg 768w" alt="" width="787" height="449" class="wp-image-72595" style="box-sizing: border-box; height: auto; max-width: 100%; border: 0px; display: inline-block; vertical-align: bottom; contain-intrinsic-size: 3000px 1500px; width: 820px;" loading="lazy" decoding="async" />
Foto: Shutterstock

Vědci z USA představili nový způsob, jak propojit čištění odpadních vod s výrobou cenných materiálů. Geneticky upravili kvasinky tak, aby byly schopné z moči získávat minerály a přeměňovat je na hydroxyapatit – minerál složený z vápníku a fosforu. Ten hraje klíčovou roli při tvorbě kostí a zubů a zároveň se široce využívá v medicíně, například pro kostní a dentální implantáty.

Na výzkumu spolupracovaly Lawrence Berkeley National Laboratory (Berkeley Lab), University of California v Irvine a University of Illinois Urbana-Champaign (UIUC). Vědci vycházeli z kmene Saccharomyces boulardii, tedy z blízce příbuzného kmene dobře známému druhu Saccharomyces cerevisiae, používaného při pečení chleba nebo vaření piva. Nově vytvořený kmen byl označen jako „osteokvasinka“, protože svým chováním připomíná lidské osteoblasty – buňky syntetizující kostní tkáň. Oproti nim se však osteokvasinky mnohem snadněji kultivují mimo tělo, což výrazně zlevňuje výrobu hydroxyapatitu. 

Aby měla technologie větší společenský přínos, rozhodl se tým využít jako zdroj minerálů lidskou moč, resp. odpadní vody. Tento přístup navazuje na trend označovaný jako „pee-cycling“, tedy recyklaci lidské moči, která se používá např. jako hnojivo bohaté na živiny pro pěstování plodin. Hlavní výhodou této technologie je, že se jednak odstraní z odpadních vod přebytečný fosfor, vápník a amoniak, které by jinak zatěžovaly životní prostředí, ale zároveň se získají suroviny, jejichž průmyslová výroba je energeticky náročná (výroba dusíkatých hnojiv dnes spotřebuje přibližně 1 % světové energie). Experimenty dokonce ukázaly, že z 1 kilogramu moči lze takto vyrobit přibližně 1 gram hydroxyapatitu.

Patentovaná osteokvasinka je nyní připravena k licencování pro komerční využití. Do budoucna vědci chtějí rozšířit její schopnosti tak, aby kromě hydroxyapatitu dokázala zachycovat i konkrétní prvky a vytvářet tak další materiály. Tato cesta otevírá možnosti udržitelnějšího hospodaření se zdroji a rozvoje nových biotechnologií k životnímu prostředí.

Autor: Kristýna Kliková

Zdroje: 

Zdroj: BIOTRIN