https://www.horizontevropa.cz/cs/aktuality/yiifnews/3677/rozlozeni-financni-podpory-pro-cr-v...

Konference CZEDER dlouhodobě představuje významné fórum pro diskusi o účasti českých výzkumných a inovačních organizací v evropských rámcových programech (RP). Program letošní konference CZEDER 2025 otevírá řadu témat spojených s informacemi o budoucím RP, prioritami budoucího směřování výzkumu a inovací v EU, hledáním cest, jak zvýšit přínos RP pro český výzkum a inovace, a s již tradičním hodnocením účasti ČR v RP. 

V návaznosti na poslední zmiňované téma nabízíme krátké analytické zamyšlení nad rozložením finanční podpory, kterou ČR získala v jednotlivých tematických oblastech RP Horizont 2020 (H2020) a Horizont Evropa (HE). Cílem tohoto textu není vyčerpávající analýza, ale spíše drobné zamyšlení, které může posloužit jako podnět k debatě, jak lze lépe zareagovat na zvýšený rozpočet budoucího RP. 

Analýza odhaluje nejen změny ve vnitřní struktuře českého projektového portfolia, ale také vypovídá o celkové konkurenceschopnosti ČR v jednotlivých částech RP.

V programu HE se těžiště české účasti, měřené růstem podílu získané finanční podpory, zřetelně posouvá k „people & excellence“. Data ukazují priority, kde ČR posiluje (zejména MSCA a ERC), a naopak oblasti, kde její finanční podíl spíše slábne. To se týká především velkých tematických oblastí výzkumu a inovací, jako jsou Klima, energetika a doprava (Climate, Energy & Mobility) a Digitalizace, průmysl a vesmír (Digital, Industry & Space). Priorita určená na podporu výzkumně a inovačně slabších států Widening zůstává i nadále základním pilířem české účasti v RP. Současně je vidět, že se ČR pozvolna zlepšuje v některých, z hlediska finačního podílu pro ČR menších, tematických oblastech.  Z analýzy vyplývá, že bezpečnost a zdraví – a v menší míře také EIC – sice zatím tvoří jen menší část českého portfolia, ale z hlediska trendu patří k nejrychleji rostoucím. Tento posun odráží shodu se současnými evropskými prioritami (důraz na bezpečnost, odolnost a zdraví). 

I přes zlepšení postavení ČR v RP platí, že prostor pro růst je stále značný. Na základě provedené analýzy lze konstatovat, že ačkoli se podíl ČR na prostředcích z RP zvýšil z 0,92 % v programu H2020 na 1,28 % v programu HE, stále zůstává pod úrovní, která by odpovídala jejímu ekonomickému a výzkumnému potenciálu. Pokud vycházíme z podílu ČR na HDP EU, který se pohybuje zhruba kolem 1,9 %, měla by ČR v ideálním případě usilovat o postupné přiblížení této úrovni. Realističtějším, a přitom stále ambiciózním cílem je přiblížit se podílu ČR na výdajích na VaV (GERD), který činí zhruba 1,5 % podílu na celkových výdajích EU. Zvýšení rozpočtu programu HE oproti H2020 představuje příležitost, kterou by ČR měla rozhodně využít. Pokud by se podařilo udržet trend nárůstu z posledního období, mohl by se podíl ČR v současném RP skutečně přiblížit na požadovaných 1,5–1,6 %. 

Je zřejmé, že by ČR neměla v RP spoléhat jen na schémata pro individuální excelenci, mobilitu a vyrovnávání účasti. Klíčové je posílit účast v konsorciálních projektech v hlavních tematických oblastech RP. Tím se ČR posune blíže k technologickým a inovačním centrům evropského výzkumu. To vyžaduje kvalitní přípravu projektů, cílenou podporu excelentních týmů i institucí, efektivní využití národních nástrojů a promyšlené nastavení politik, včetně strategického zapojování do konsorcií. Cílem je systematicky posilovat účast výzkumných pracovišť v segmentech s největším potenciálem českého výzkumu a přetavit vyšší rozpočet programu do vyššího objemu prostředků pro český výzkum.

V kontextu konference CZEDER tak analýza může přispět k lepšímu porozumění tomu, jak si český výzkum a inovace stojí na evropské scéně, a naznačuje, kde se otevírá prostor pro další posílení účasti.

Podrobné znění analýzy je uvedeno zde.

Autor: Daniel Frank, frank@tc.cz, TC Praha, 19. 9. 2025