https://bezpecnostpotravin.cz/files/2025/09/Eurobarometr-EFSA_2025_orez-300x163.jpg 300w" alt="" width="567" height="309" class="wp-image-86934" style="box-sizing: border-box; height: auto; max-width: 100%; border: 0px; display: inline-block; vertical-align: bottom; contain-intrinsic-size: 3000px 1500px; width: 820px;" loading="lazy" decoding="async" />Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) ve spolupráci s národními partnery realizoval rozsáhlý průzkum zaměřený na vnímání bezpečnosti potravin mezi obyvateli členských států EU. Cílem bylo zjistit, jak veřejnost chápe pojem bezpečnosti potravin, jaké informace očekává, jak důvěřuje institucím a jaké komunikační kanály preferuje. Průzkum probíhal ve dvou vlnách – první se zaměřila na obecné postoje veřejnosti, druhá testovala konkrétní komunikační nástroje v rámci kampaně Safe2Eat. Metodologie zahrnovala kvantitativní dotazníkové šetření a kvalitativní rozhovory s odborníky. Vzorek respondentů byl reprezentativní z hlediska věku, pohlaví, vzdělání a regionálního rozložení. Data byla analyzována s cílem identifikovat klíčové rozdíly mezi jednotlivými zeměmi a navrhnout efektivní komunikační strategie.
Podíl evropských občanů, kteří uvádějí, že jsou obeznámeni s fungováním systému bezpečnosti potravin v EU, vzrostl od roku 2022 o 6 procentních bodů, přičemž jejich znalosti o široké škále otázek týkajících se bezpečnosti potravin se neustále prohlubují. Tyto a řada dalších výsledků týkajících se faktorů ovlivňujících výběr potravin v Evropě jsou k dispozici v novém „Průzkumu Eurobarometru 2025 o bezpečnosti potravin v EU“. EFSA provádí tento průzkum každé tři roky a letos zahrnuje současně všech 27 členských států EU a 7 kandidátských zemí EU.
Klíčová zjištění z pohledu ČR
– Bezpečnost potravin je často zaměňována s kvalitou nebo výživovou hodnotou, zejména v České republice.
– Důvěra v EFSA je v EU poměrně vysoká (75 %), zatímco v ČR dosahuje pouze 65 %, což představuje největší odchylku mezi ČR a ostatními zeměmi.
– Česká veřejnost preferuje vizuální formáty komunikace, jako jsou videa a infografiky, více než průměr EU.
– Respondenti oceňují možnost zpětné vazby a preferují stručné, jasně formulované otázky.
– Vnímání bezpečnosti potravin je v ČR více rozdělené mezi kvalitu, výživu a samotnou bezpečnost, zatímco v EU dominuje bezpečnost jako samostatná kategorie.
Důvěra v instituce (ČR vs EU)
Zatímco důvěra v EFSA je v ČR výrazně nižší (65 %) než průměr EU (75 %), důvěra v národní autority je v ČR vyšší (70 % oproti 68 % v EU). To naznačuje silnější orientaci české veřejnosti na domácí instituce.
Preferované komunikační kanály (ČR vs EU)
Česká veřejnost preferuje více videa (25 %) a sociální sítě (25 %) než průměr EU, kde jsou tyto kanály méně využívané. Webové stránky a infografiky mají podobnou oblibu v obou regionech.
https://bezpecnostpotravin.cz/files/2025/09/image-300x200.png 300w" alt="" width="528" height="352" class="wp-image-86924" style="box-sizing: border-box; height: auto; max-width: 100%; border: 0px; display: inline-block; vertical-align: bottom; contain-intrinsic-size: 3000px 1500px;" loading="lazy" decoding="async" />Vnímání bezpečnosti potravin (ČR vs EU)
V ČR je vnímání bezpečnosti potravin více rozděleno mezi kvalitu (35 %), výživu (25 %) a samotnou bezpečnost (40 %), zatímco v EU je bezpečnost dominantní kategorií (50 %).
https://bezpecnostpotravin.cz/files/2025/09/image-1-300x200.png 300w" alt="" width="528" height="352" class="wp-image-86925" style="box-sizing: border-box; height: auto; max-width: 100%; border: 0px; display: inline-block; vertical-align: bottom; contain-intrinsic-size: 3000px 1500px;" loading="lazy" decoding="async" />Nejvýraznější odchylka ve vnímání mezi Českou republikou a ostatními zeměmi EU se týká důvěry v EFSA. EU průměr činí 75 %, zatímco v ČR je to pouze 65 %, což představuje rozdíl 10 procentních bodů. Tato skutečnost podtrhuje potřebu posílit komunikaci evropských institucí směrem k české veřejnosti.
Výše uvedené výsledky průzkumu Eurobarometru představují průměr za 27 členských států EU. V mnoha z těchto kategorií existují značné rozdíly mezi jednotlivými zeměmi a mezi sociodemografickými kategoriemi (např. věkové skupiny, úroveň vzdělání, příjem domácnosti).
Další podrobnosti najdete v úplné zprávě, národních informačních listech pro 27 členských států EU a 7 kandidátských zemí EU a v infografice EFSA.
Zdroj: EFSA