ANSES: Rozšíření monitorování per- a polyfluoralkylovaných látek (PFAS) - Česká technologická platforma pro potraviny

https://bezpecnostpotravin.cz/anses-rozsireni-monitorovani-per-a-polyfluoralkylovanych-latek-pfas/

Vydáno: 7. 11. 2025

Autor: ANSES

Omezení používání per- a polyfluoralkylovaných látek (PFAS) je prioritou, aby se omezilo jejich uvolňování do životního prostředí a z toho vyplývající znečištění. Při zacházení s tak rozsáhlou a heterogenní třídou látek je pro optimalizaci monitorovacích systémů nezbytné identifikovat ty, které vyvolávají největší obavy. Francouzský Úřad pro potraviny, životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost (ANSES) poprvé shromáždil a analyzoval dostupné údaje o kontaminaci všech složek životního prostředí, potravin a spotřebního zboží, jakož i údaje z biomonitoringu ve Francii. Na základě této práce úřad ANSES poskytuje přehled o kontaminaci PFAS a navrhuje vhodné strategie monitorování těchto látek.

V současné době je monitorováno jen málo PFAS

PFAS jsou skupinou několika tisíc chemických látek, které se mohou hromadit a šířit v životním prostředí. Znalosti o jejich toxicitě jsou omezené. Z tisíců PFAS bylo prozkoumáno a zdokumentováno jen několik, s výjimkou některých látek, které jsou zahrnuty do předepsaných kontrolních systémů.

V současné době jsou čtyři PFAS regulovány a monitorovány v určitých potravinách (vejce, masné výrobky a produkty rybolovu). Dvacet PFAS je uvedeno ve směrnici o pitné vodě a od 1. ledna 2026 budou zařazeny do povinného monitorovacího programu.

Bezprecedentní průzkum dvou milionů údajů o kontaminaci 142 PFAS

V této souvislosti provedla agentura ANSES bezprecedentní přezkum dostupných údajů o kontaminaci PFAS ve Francii. Mezi zářím 2023 a zářím 2024 agentura shromáždila a analyzovala téměř dva miliony údajů týkajících se 142 PFAS. Měření těchto látek byla prováděna v různých vzorcích – pitná voda, voda v životním prostředí, sedimenty, biota (všechny živé organismy v rámci konkrétního ekosystému), potraviny, vzduch, prach v interiéru a exteriéru a půda – jakož i v lidských biologických matricích (krev, moč, mateřské mléko atd.) a spotřebním zboží (kosmetika, textilie atd.).

Všechny tyto údaje pocházely z databází stávajících monitorovacích systémů a sítí, vědecké literatury a průmyslového sektoru (federace, sdružení), zejména ve Francii. Pokud pro určité složky nebyly k dispozici údaje, byly zohledněny evropské údaje, zejména pro ovzduší, půdu a prach. V případě spotřebního zboží bylo vzhledem k globálnímu charakteru trhu vyhledávání prováděno bez geografických omezení.

V případě biomonitoringu se agentura opírala o odborné znalosti organizace Santé publique France, která koordinuje národní program biomonitoringu. Zohlednila dvě studie: Esteban, provedenou organizací Santé publique France, a Elfe, provedenou francouzským Národním institutem pro zdraví a lékařský výzkum (Inserm).

Velmi rozdílné údaje o kontaminaci

Na základě této práce agentura ANSES zdůrazňuje, že počet dostupných údajů se velmi liší v závislosti na složce a látce. Zatímco o vodě (vodní prostředí a pitná voda) a potravinách existuje velké množství údajů, o ovzduší, prachu a půdě je k dispozici mnohem méně údajů, částečně proto, že tyto složky nejsou v současné době předmětem žádných monitorovacích činností.

Provedená práce zahrnovala odhad úrovní kontaminace PFAS ve všech vybraných vzorcích. Pokud jde o údaje z biomonitoringu, průměrné úrovně PFAS naměřené v krvi francouzské populace byly nižší než velmi málo dostupných prahových hodnot (pro PFOS a PFOA) a byly srovnatelné s úrovněmi naměřenými jinde v Evropě. Pokud jde o expozici na pracovišti, nebyly nalezeny žádné francouzské údaje.

Rozšíření monitorování s ohledem na dostupné údaje o toxicitě a výskytu PFAS

Aby bylo možné navrhnout rozšíření monitorování odpovídající dané situaci, vyvinula agentura ANSES metodu kategorizace PFAS. Za tímto účelem byly shromážděny údaje o toxicitě, což vedlo k identifikaci 105 dalších látek.

Díky této práci bylo možné do monitorovací strategie zahrnout 247 PFAS (včetně kyseliny trifluoroctové, neboli TFA).

Vyvinutá metoda zahrnovala křížové odkazování úrovní dostupných informací o:

výskytu látky v různých odlišných vzorcích z prostředí;
toxicitě látky: existenci toxikologických hodnot, klasifikaci jako karcinogenní, mutagenní nebo reprodukčně toxická látka nebo látka narušující endokrinní systém (ED) a údajích o ekotoxicitě.

Na základě těchto výsledků navrhla agentura ANSES tři monitorovací strategie:

trvalé monitorování: pro nejzávažnější a nejčastěji se vyskytující látky v rámci národních monitorovacích plánů,
příležitostné průzkumné monitorování: pro látky, které v současné době nejsou nebo jsou nedostatečně sledovány,
lokální monitorování: pro látky odpovídající potvrzeným nebo předpokládaným zdrojům minulé nebo současné kontaminace.

Tyto monitorovací strategie jsou navrhovány pro lidské biologické matrice (krev, moč, mateřské mléko atd.) a pro následující kompartmenty: pitná voda, voda v životním prostředí, sedimenty, biota (všechny živé organismy v rámci konkrétního ekosystému), potraviny, vzduch, prach v interiéru a exteriéru a půda.

Bude na veřejných orgánech a příslušných zúčastněných stranách (zaměstnavatelích, subjektech odpovědných za činnosti, při nichž dochází k emisím nebo používání PFAS), aby své monitorovací strategie přizpůsobily s ohledem na tato doporučení.

Pokyny pro sběr dalších údajů a výzkum látek

Úřad ANSES zdůrazňuje význam zkoumání dalších specifických zdrojů kontaminace, včetně materiálů přicházejících do styku s potravinami, materiálů přicházejících do styku s vodou, stavebních materiálů a spotřebního zboží. Úřad ANSES doporučuje zejména posoudit pravděpodobnost uvolňování nebo emise PFAS z těchto výrobků a materiálů.

ANSES rovněž poukazuje na to, že znalosti o toxicitě PFAS zůstávají omezeny na skupinu reprezentativních látek a že mechanismy jejich toxicity jsou různé. Aby se pokročilo ve studiu těchto látek, úřad vyzývá k upřednostnění výzkumu zaměřeného na identifikaci:

látek, které vznikají rozkladem mnoha jiných PFAS;
látek, které se významně hromadí a/nebo přetrvávají v živých organismech.

Kromě toho ANSES doporučuje získat poznatky o expozici při práci, zejména na základě práce Francouzského národního institutu pro výzkum a bezpečnost (INRS).

Aktualizace monitorování PFAS na základě nových údajů o kontaminaci a toxicitě

Výhodou metody vyvinuté úřadem ANSES je, že je dynamická a lze ji pravidelně aktualizovat. Úřad vyzývá k zavedení národního systému, který by pravidelně aktualizoval navrhovanou kategorizaci na základě nových získaných údajů. Úřad doporučuje svěřit koordinaci tohoto národního systému různým zúčastněným stranám zapojeným do meziresortního plánu týkajícího se PFAS (ve francouzštině).

Látky jiné než PFAS – například dioxiny, polychlorované bifenyly (PCB), polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU) a těžké kovy – přetrvávají v životním prostředí a je třeba sledovat jejich účinky na zdraví. ANSES vyzývá k vypracování komplexního přístupu k monitorování chemických kontaminantů. Bylo by vhodné vyvinout integrované strategie posuzování a řízení rizik, které zohledňují vnitřní nebezpečnost různých sloučenin, jejich výskyt v kompartmentech a skutečnou expozici obyvatelstva.

ANSES dále poukazuje na to, že v boji proti tomuto znečištění je zásadní zasáhnout u zdroje omezením emisí celé této velké skupiny látek. To je účelem evropského omezení, které v současné době přezkoumává Evropská agentura pro chemické látky (ECHA) a které ANSES podporuje.

Další informace

Zdroj: Broadening the monitoring of PFAS | Anses – Agence nationale de sécurité sanitaire de l’alimentation, de l’environnement et du travail