https://bezpecnostpotravin.cz/bfr-ma-smysl-uzivat-doplnky-stravy-ci-ne/

Vydáno: 10. 11. 2025
Autor: BfR
https://bezpecnostpotravin.cz/files/2025/03/doplnky-stravy_prirodni_orez-300x143.jpg 300w, https://bezpecnostpotravin.cz/files/2025/03/doplnky-stravy_prirodni_orez-768x366.jpg 768w" alt="" width="920" height="438" class="wp-image-77387" style="box-sizing: border-box; height: auto; max-width: 100%; border: 0px; display: inline-block; vertical-align: bottom; contain-intrinsic-size: 3000px 1500px;" loading="lazy" decoding="async" />
Foto: Shutterstock

Speciální vydání německého Federálního zdravotního věstníku se zaměřuje na přínosy, rizika a vnímání vitamínů, minerálů a dalších obdobných látek.

Ordinace lékařů, přátelé nebo sociální média – má význam, odkud spotřebitelé získávají informace o doplňcích stravy? Podle nedávného průzkumu Německého federálního institutu pro hodnocení rizik (BfR) lidé, kteří získávají informace prostřednictvím sociálních médií, užívají větší počet různých doplňků stravy a celkově je hodnotí pozitivněji než lidé, kteří získávají informace z jiných zdrojů.

Studie o užívání a vnímání doplňků stravy v kontextu sociálních médií je jedním z mnoha článků publikovaných v rámci hlavního tématu „Mikroživiny“ v aktuálním vydání Federálního zdravotního věstníku (Bundesgesundheitsblatt). Časopis poskytuje mimo jiné vědecky podložené informace o doplňcích stravy a srozumitelným způsobem vysvětluje složité vztahy mezi jejich přínosy a možnými riziky. „Sociální média hrají dnes také důležitou roli v komunikaci o zdraví, ale informace, které se tam nacházejí, nejsou vždy odborně přesné,“ říká prezident BfR profesor Andreas Hensel. „Například většina respondentů se mylně domnívá, že doplňky stravy jsou volně prodejné léky, a téměř polovina věří, že jsou před uvedením na trh testovány z hlediska bezpečnosti.“ Speciální vydání časopisu shrnuje současný stav vědeckých poznatků a poskytuje důležité vodítko v této složité oblasti.

V průzkumu úřadu BfR více než tři čtvrtiny respondentů uvedly, že v posledních 12 měsících užívaly doplňky stravy. Doplňky stravy mohou obsahovat mikroživiny, jako jsou vitamíny a minerály, ale také jiné látky s nutričními nebo fyziologickými účinky. Ty se také označují jako „jiné látky“. Patří mezi ně například mastné kyseliny a aminokyseliny, ale také „látky původem z rostlin“, tj. rostlinné látky nebo výtažky.

Ačkoli jsou doplňky stravy velmi oblíbené, pro většinu spotřebitelů nejsou nutné: podle jiného článku ve Federálním zdravotním věstníku, na kterém se také podíleli vědci z úřadu BfR, údaje o spotřebě ukazují, že s několika výjimkami konzumuje obyvatelstvo Německa v rámci své běžné stravy dostatečné množství mikroživin. Článek také uvádí, že neexistují žádné důkazy o přínosu užívání doplňků stravy, pokud je již k dispozici dostatečný přísun mikroživin. Pravidelné užívání vysokých dávek doplňků stravy však zvyšuje riziko nežádoucích účinků na zdraví, zejména pokud obsahují „jiné látky“, které nejsou v současné době v EU dostatečně regulovány.

Autoři vysvětlují, že doplňky stravy jsou z právního hlediska klasifikovány jako potraviny a že za jejich bezpečnost pro spotřebu odpovídá výrobce nebo distributor. Neexistuje žádný oficiální proces testování nebo schvalování. Orgány pro bezpečnost potravin provádějí namátkové kontroly, aby zajistily soulad s právními požadavky na produkty na trhu. To představuje velkou výzvu pro ochranu spotřebitelů, mimo jiné proto, že doplňky stravy se stále častěji prodávají online a internetové obchody, které nemají sídlo v Německu, nemohou být monitorovány orgány pro kontrolu potravin německých spolkových zemí.

Dalším problémem doplňků stravy je, že není vždy snadné, odlišit je od léčivých přípravků, jak ilustrují další články v tomto speciálním vydání. Mnozí spotřebitelé, částečně kvůli podobné dávkové formě, např. tabletám, mylně předpokládají, že doplňky stravy mají prokazatelné účinky podobné lékům. Tyto doplňky však výslovně neslouží k prevenci nebo léčbě nemocí ani k zmírnění příznaků.

Závěrem se speciální vydání zabývá také přínosy doplňků stravy, například v situacích, kdy je příjem živin nedostatečný. To může být případ určitých diet, jako je vitamin B12 u veganů, nebo za určitých okolností, jako je těhotenství a kojení, kdy je zvýšená potřeba jódu. Jak články objasňují, to, zda je doplňování určitých mikroživin vhodné, závisí na životních okolnostech a individuálním zdravotním stavu. Toto rozhodnutí by však mělo být učiněno po konzultaci s lékařem.

Odkazy:

  • Federal Health Gazette/Bundesgesundheitsblatt – Mikronährstoffe zwischen Nutzen und Risiko, Volume 68, Issue 11, 2025
  • Obstfeld, H, Lohmann M: Food supplement in the context of social media: results of a survey on use and perception in Germany. Federal Health Gazette (2025). https://doi.org/10.1007/s00103-025-04133-2
  • Bendadani C, Bakhiya N, Breitweg-Lehmann E, Ehlers A, Hirsch-Ernst KI, Liebscher B, Weißenborn A: Food supplements and enriched food: benefits, risks and measures for consumer protection. Federal Health Gazette (2025). https://doi.org/10.1007/s00103-025-04134-1

Další informace o doplňcích stravy:

Zdroj: The sense and nonsense of food supplements – BfR