https://bezpecnostpotravin.cz/files/2024/08/postrik_pesticidy_orez-300x206.jpg 300w, https://bezpecnostpotravin.cz/files/2024/08/postrik_pesticidy_orez-768x527.jpg 768w" alt="" width="882" height="605" class="wp-image-70435" style="box-sizing: border-box; height: auto; max-width: 100%; border: 0px; display: inline-block; vertical-align: bottom; contain-intrinsic-size: 3000px 1500px;" loading="lazy" decoding="async" />
Tisková zpráva — Návrh Evropské komise, která v novém programovém období společné zemědělské politiky (SZP) navrhuje ukončit podporu pro žadatele v důchodovém věku, považuje Česká republika za diskriminační. Nastavení stropů základní platby by také mělo v budoucnu více zohlednit specifika a realitu struktury českého zemědělství, kde i rodinné farmy, na rozdíl od jiných zemí EU, budou aktuálním návrhem značně omezeny. Tato a další témata včera projednávali zástupci členských zemí EU na jednání Rady pro zemědělství a rybolov v Bruselu. Za ČR se zúčastnil náměstek ministra Miroslav Skřivánek.
Jedním z důležitých bodů jednání byla debata o nastavení SZP po roce 2027 z pohledu potravinového zabezpečení. Pravidla by podle názoru ČR měla být pro členské státy flexibilní tak, aby bylo možné reagovat na místní potřeby.
„Každá evropská země má trochu jiné podmínky, ať už geografické, klimatické či historické. Proto je potřeba dát členským státům určitou míru svobody v tom, jak podmínky pro své zemědělce nastaví. Souhlasíme ale s tím, že by v budoucnu měla podpora směřovat především těm zemědělcům, kteří primárně produkují potraviny. Nemůžeme také souhlasit s navrhovaným ukončením základní podpory na plochu pro žadatele v důchodovém věku, to považujeme za diskriminační,“ řekl námětek ministra zemědělství Miroslav Skřivánek.
Za problematické považuje ČR aktuální navržené limity pro zastropování základních zemědělských plateb. „Návrh Komise nezohledňuje specifika a realitu struktury českého zemědělství. Rodinné a produkující farmy běžně dosahují velikosti i více než 1 000 hektarů. Právě ty přitom budou čelit dopadům navržených parametrů nejvíce. Proto považujeme za důležité celkové nastavení této platby podrobit důkladné analýze a přizpůsobit ji národním specifikům. Koneckonců za nedostatečné považují současné navržené limity i všechny významné české nevládní organizace bez ohledu na velikost hospodářství jejich členů,“ uvedl Skřivánek.
Důležitým tématem jednání Rady byla také debata o používání přípravků na ochranu rostlin. ČR podpořila iniciativu Maďarska a Itálie v této oblasti. Maďarsko upozornilo na zásadní riziko, které ohrožuje evropskou produkci vína. Tím je výskyt a rychlé šíření tzv. zlatého žloutnutí révy vinné. Tato choroba se mezi vinohrady přenáší prostřednictvím hmyzu, konkrétně kříska révového.
„Přípravky proti hmyzím přenašečům jsou jedinou reálnou možností, jak šíření této choroby potlačit. S ohledem na absenci v EU povolených účinných látek je to však prakticky nemožné. Velmi naléhavě tedy spolu s Maďarskem a dalšími státy vyzýváme Komisi, aby co nejdříve zjednodušila pravidla pro použití přípravků v naléhavých případech, kdy je potřeba rychle zlikvidovat karanténní choroby a škůdce rostlin, a to nejen v případě révy vinné,“ řekl Skřivánek.
Jako konkrétní řešení se podle ČR nabízí úprava navržená italskou delegací, tedy možnost vzájemného uznání povolení přípravků na ochranu rostlin v mimořádných stavech. Takový přístup velmi usnadní a urychlí efektivní zásah proti přenašečům karanténních patogenů a škůdcům rostlin. Současně je potřeba vynaložit veškeré úsilí k rozšíření alternativních účinných látek, které hrají významnou roli v ochraně rostlin pěstovaných v režimu ekologického zemědělství.
Vojtěch Bílý
tiskový mluvčí Ministerstva zemědělství
Zdroj: Ministerstvo zemědělství