Tisková zpráva – 18. listopadu se Česká republika připojuje k Evropskému antibiotickému dnu (EAAD), jehož cílem je zvýšit povědomí o narůstající antibiotické rezistenci a podpořit odpovědné používání antibiotik. Letošní motto kampaně zní „From resistance to resilience – healthcare workers leading the change“, tedy „Od rezistence k odolnosti – zdravotníci v čele změny“. Současně v týdnu od 18. do 24. listopadu probíhá Světový týden povědomí o antimikrobiální rezistenci (WAAW), s výzvou „Jednejte nyní: Chraňte naši přítomnost, zajistěte naši budoucnost. “
„Antibiotická rezistence představuje jeden z největších globálních zdravotních problémů současnosti. Nesprávné a nadměrné užívání antibiotik vede k tomu, že se bakterie stávají odolnými vůči léčbě. Pokud se trend nezmění, hrozí, že běžné infekce nebude možné léčit dostupnými antibiotiky. Jak zásadní může problém být pro každého z nás? Představme si například, že dostaneme zápal plic a nebude jediné léčivo, které by nám dokázalo pomoci s nákazou bojovat,“ varuje hlavní hygienička a ředitelka SZÚ MUDr. Barbora Macková, MHA.
V kterýkoli daný den má přibližně 7 %, neboli 1 ze 14 pacientů v evropských nemocnicích, alespoň jednu infekci spojenou se zdravotní péčí. Z toho třetina těchto infekcí je způsobena bakteriemi rezistentními vůči důležitým antibiotikům, což omezuje možnosti léčby infekcí. Odhady založené na datech z evropského sledování antibiotické rezistence (EARS-Net z roku 2020) ukazují, že v Evropě každoročně zemře více než 35 000 lidí v důsledku infekcí rezistentních na antimikrobiální látky. I proto se evropské státy zavázaly do roku 2030 snížit výskyt infekcí krevního řečiště způsobených 3 nejvýznamnějšími rezistentními bakteriemi. Jak ukazují nejnovější data, dosažení těchto cílů bude obtížné.
“V České republice se podařilo dosáhnout snížení výskytu meticilin-rezistentních Staphylococcus aureus (MRSA), u dalších dvou sledovaných rezistentních bakterií ale dochází k trvalému nárůstu jejich výskytu, i když v porovnání s jinými evropskými státy je výskyt rezistence stále spíše nižší, říká prof. MUDr. Helena Žemličková, Ph.D., vedoucí Národní referenční laboratoře pro antibiotika SZÚ.
Jak tuto situaci změnit?
Důležitá je především prevence a kontrola infekcí v nemocnicích. Rezistence vůči antibiotikům je problém především ve zdravotnických zařízeních. Více než 70 % infekcí spojených se zdravotní péčí je způsobeno multirezistentními bakteriemi, z nichž polovině těchto infekcí by se dalo předejít adekvátními opatřeními pro prevenci a kontrolu infekcí.
“Jak ukázal průzkum Národního referenčního centra pro infekce spojené se zdravotní péčí, 82 % nemocnic v ČR má zavedený program prevence a kontroly infekcí. Je třeba podporovat vzdělávání v této oblasti, abychom měli dostatek personálu, který se této problematice věnuje. Důležitý je také dostatečný počet jednolůžkových pokojů, aby pacienti s multirezistentní bakterií mohli být izolováni. Restrukturalizace lůžkové péče je v současnosti velmi diskutované téma, tento bod musí být brán v potaz i při výstavbě nových pavilonů a nemocnic”, vysvětluje ředitelka Macková.
Prevence je klíčová!
Antibiotická rezistence ale dopadá i na zdravotníky. Denně pečují o pacienty s infekcemi, které je stále obtížnější léčit, často s omezenými terapeutickými možnostmi a vyšším rizikem komplikací a úmrtnosti. Rostoucí antimikrobiální rezistence představuje pro zdravotnické pracovníky další zátěž, zvyšuje stres a složitost klinického rozhodování.
Navzdory těmto výzvám hrají zdravotničtí pracovníci klíčovou roli tím, že prosazují postupy prevence a kontroly infekcí a podporují zodpovědné používání antibiotik.
„Je důležité, aby s bojem proti antibiotické rezistenci pomáhala i odborná veřejnost, zdravotníci. Právě oni jsou důležitým nositelem změny, jak připomíná slogan letošního Evropského antibiotického týdne. Je nezbytné, aby předepisovali antibiotika pouze při jasné indikaci, využívali diagnostické testy k potvrzení bakteriální infekce, volili úzkospektrá antibiotika, pokud je to možné a vždy informovali pacienty o správném užívání a rizicích rezistence. A to, co platí pro oblast humánní medicíny, platí i pro oblast veterinární. Stejně tak i zvířata mohou být ohrožena, když antibiotika ztratí sílu,“ popisuje dále nedílnou součást boje proti antibiotické rezistenci profesorka Žemličková.
Společně můžeme zmírnit riziko šíření antibiotické rezistence. Každý z nás má svou roli – používejme antibiotika zodpovědně, dodržujme rady lékařů a mysleme na prevenci. Prevence je klíčová, pokud neonemocníme, nebudeme potřebovat antibiotika: myjme si ruce, očkujme se a dodržujme hygienu. Správným přístupem chráníme nejen své zdraví, ale i účinnost léčby pro budoucí generace.
K Evropskému antibiotickému dni se můžete připojit i online dne 18. listopadu od 10:00 do 15:00. Akce je zdarma a otevřená veřejnosti, program a registrace je dostupná zde: European Antibiotic Awareness Day 2025
Nebo prostřednictvím sociálních sítí:
- Instagram: https://www.instagram.com/ecdc.eu
- Facebook: https://www.facebook.com/ECDC.EU
- LinkedIn: https://www.linkedin.com/company/ecdc/
Hashtag kampaně: #EAAD, #AntimicrobialResistance and #KeepAntibioticsWorking
Více informací a materiály ke stažení najdete na antibiotic.ecdc.europa.eu , who.int/campaigns/world-amr-awareness-week/2025 a antibiotickarezistence.cz.
Zvuk k tiskové zprávě a infografika
- zvuk k tiskové zprávě – Antibiotická rezistence
- infografika – Mnoha infekcím lze předejít hygienou rukou
- infografika – Hygiena rukou a očkování
- infografika -Pozor na zbytečné předepisování ATB
- infografika -ATB rezistence a zdravotníci
- infografika – Zdravotníci potřebují podporu
- infografika – Opatření chrání pacienty
- infografika – Rezistence a stav v nemocnicích
- infografika – Každý rok se nakazí miliony
Zdroj: Státní zdravotní ústav