Káva, energetické nápoje, kofeinový prášek: Povzbuzující látky s riziky pro zdraví? FAQ - Česká technologická platforma pro potraviny

https://bezpecnostpotravin.cz/kava-energeticke-napoje-kofeinovy-prasek-povzbuzujici-latky-s-riziky-pro-zdravi-faq/

Vydáno: 26. 1. 2026

Autor: BfR

Německý Spolkový úřad pro hodnocení rizik (BfR) publikoval často kladené otázky na téma: Jsou povzbuzující látky – káva, energetické nápoje a kofeinový prášek – riziky pro zdraví?

O čem je řeč:

Potraviny obsahující kofein se tradičně konzumují především pro jejich povzbuzující účinek. Kofein stimuluje kardiovaskulární a centrální nervový systém a může zvýšit koncentraci a fyzickou výkonnost. Výskyt možných nežádoucích účinků, jako je nervozita nebo srdeční arytmie, po konzumaci potravin obsahujících kofein závisí na individuální citlivosti na kofein a na míře konzumace těchto potravin.

V následujícím textu jsou zodpovězeny klíčové otázky týkající se potravin obsahujících kofein, zejména kávy, energetických nápojů a kofeinového prášku prodávaného jako doplněk stravy.

Co je kofein?

Kofein je alkaloid, který se přirozeně vyskytuje například v kávových zrnech, čajových lístcích a kakaových bobech. Může být izolován z těchto zdrojů nebo průmyslově vyráběn chemickou syntézou.

Kofein se konzumuje prostřednictvím potravin, které přirozeně obsahují kofein, jako je káva, čaj a kakao, a také prostřednictvím konzumace mnoha potravin, do kterých je kofein přidáván, např. pečivo, zmrzlina, sladkosti, kolové nápoje a energetické nápoje. Kromě toho se na trhu prodávají také některé produkty obsahující kofein v izolované formě, jako jsou doplňky stravy. Tradičně se produkty obsahující kofein používají především pro jejich stimulační účinky.

Jaké jsou žádoucí a nežádoucí účinky kofeinu?

Kofein stimuluje kardiovaskulární systém a centrální nervový systém, což v mírných dávkách vede ke zvýšení koncentrace a bdělosti a ke zlepšení fyzické výkonnosti.

Vysoké dávky kofeinu však mohou mít také nežádoucí účinky, jako je zvýšená nervozita a podrážděnost, nespavost, pocení a bušení srdce. Výskyt nežádoucích účinků závisí do značné míry na individuální citlivosti na kofein a na spotřebované dávce. Při dlouhodobé nadměrné konzumaci kofeinu může dojít k kardiovaskulárním problémům, jako je vysoký krevní tlak. U těhotných žen může dlouhodobý vysoký příjem kofeinu vést ke snížení růstu plodu.

Konzumace několika gramů (5 až 10 g) kofeinu – množství, které obecně nelze získat z běžných potravin obsahujících kofein – může vést k akutnímu, život ohrožujícímu selhání oběhu.

Je kofein návykový?

Otázka, zda je kofein návykový a zda nadměrná konzumace kofeinových nápojů, jako jsou energetické nápoje, podporuje návykové chování, je předmětem kontroverzní debaty ve vědecké komunitě. Ve vědeckých kruzích je obecně přijímáno, že opakovaný příjem kofeinu může vést k toleranci kofeinu. To znamená, že při pravidelném konzumu alespoň některé z obvyklých účinků kofeinu již nevznikají nebo vznikají v menší míře, například krevní tlak již (tak prudce) nestoupá. Mechanismus, který tomuto habituačnímu efektu podléhá, není dosud zcela objasněn.

Dále je vědecky prokázáno, že po pravidelném vysokém příjmu kofeinu může jeho vysazení vyvolat abstinenční příznaky. Mezi ně patří bolesti hlavy, únava, snížená aktivita a energie, snížená bdělost nebo ospalost. Vysazení kofeinu po pravidelném příjmu, jako je například denní pití kávy, může také vést ke snížené spokojenosti, depresivní náladě, obtížím s koncentrací, podrážděnosti a „zamlženému“ stavu.

Zatímco „syndrom závislosti na kofeinu“ byl stále uveden v Mezinárodní klasifikaci nemocí (ICD) verze 10, v aktuální verzi (ICD-11) tomu tak již není, tj. „syndrom závislosti na kofeinu“ již nelze diagnostikovat podle ICD-11. Zdravotní potíže související s kofeinem však lze stále diagnostikovat z lékařského hlediska. Patří mezi ně úzkostné poruchy nebo abstinenční příznaky kofeinu, jako jsou bolesti hlavy, únava, nevolnost a potíže s koncentrací.

Jak rychle tělo vstřebává kofein? Jak rychle se vylučuje z organismu?

Kofein se po perorálním požití rychle a úplně vstřebává. Stimulační účinky se mohou projevit 15 až 30 minut po konzumaci a mohou trvat několik hodin. V játrech se kofein přeměňuje, rozkládá a nakonec se vylučuje ledvinami. Doba trvání účinku a rychlost rozkladu se mohou u jednotlivých osob lišit.

Jaké množství kofeinu je neškodné pro zdraví?

Podle hodnocení rizik Evropským úřadem pro bezpečnost potravin (EFSA) z roku 2015 se neočekává, že by kofein představoval zdravotní riziko pro zdravé dospělé osoby, pokud je konzumován v množství do 200 miligramů (mg) v jedné dávce nebo v krátkém časovém období (což odpovídá 3 mg na kilogram (kg) tělesné hmotnosti). Při pravidelném konzumu je příjem až 400 mg kofeinu rozložený do celého dne považován za neškodný pro zdraví zdravých dospělých.

U těhotných nebo kojících žen je denní příjem až 200 mg kofeinu považován za neškodný pro zdraví plodu a kojenců.

Stejně jako u dospělých stanovil úřad EFSA také bezpečné úrovně příjmu kofeinu pro děti a dospívající na základě tělesné hmotnosti. Podle těchto údajů byly 3 mg kofeinu na kg tělesné hmotnosti v jedné dávce nebo v průběhu dne považovány za bezpečné pro zdravé děti a dospívající.

Platí bezpečné dávky kofeinu stanovené úřadem EFSA pro všechny?

Bezpečné dávky kofeinu stanovené úřadem EFSA platí pro zdravou běžnou populaci, včetně specifických podskupin, jako jsou děti, dospívající, dospělí, starší osoby, těhotné nebo kojící ženy a sportovci.

Zpráva úřadu EFSA neposuzovala možné škodlivé účinky kofeinu na osoby trpící nemocemi nebo poruchami a/nebo osoby, které užívají léky nebo medikamenty v kombinaci s kofeinem nebo konzumují velké množství alkoholu. Proto se množství kofeinu považované za neškodné nevztahuje na tyto skupiny osob.

Existuje požadavek na označování kofeinu v potravinách?

Nápoje obsahující více než 150 mg kofeinu na litr musí být označeny štítkem „Vysoký obsah kofeinu. Nedoporučuje se dětem a těhotným nebo kojícím ženám.“ Toto prohlášení musí být umístěno ve stejné oblasti jako název potraviny, následované údajem o obsahu kofeinu. Toto nařízení se nevztahuje na kávu nebo čaj ani na nápoje na bázi kávového nebo čajového extraktu, pokud se v názvu objevuje termín „káva“ nebo „čaj“. Podobný požadavek na označování se vztahuje také na pevné potraviny, do kterých byl přidán kofein. U doplňků stravy musí být obsah kofeinu uveden s odkazem na doporučenou denní dávku.

Kolik kofeinu obsahují kofeinové nápoje a potraviny?

Kofein se přirozeně vyskytuje v některých potravinách a nápojích, jako je káva nebo čokoláda. V jiných případech je přidáván uměle, jako je tomu u energetických nápojů. Následující tabulka uvádí, kolik kofeinu se konzumuje prostřednictvím kofeinových nápojů a potravin.

Tabulka 1: Obsah kofeinu v různých nápojích a potravinách^a

^a Zdroj: Upraveno podle EFSA (2015)
^b Všechny hodnoty jsou přibližné; obsah kofeinu se může lišit.

Jaké jsou hlavní zdroje příjmu kofeinu?

Podle německého národního průzkumu výživy II (období průzkumu 2005 až 2007) je příjem kofeinu u dospělých v Německu hlavně prostřednictvím kávy (85 %) a podle studie výživy KiGGS Module (EsKiMo II, období průzkumu 2015 až 2017) Wave 2, u dětí (6 až 11 let) je to hlavně prostřednictvím čajových nápojů (přibližně 20 %), kofeinových nealkoholických nápojů (17 %) a čokolády (12 %) a také pečiva (11 %). Podle studie EsKiMo II konzumují adolescenti (ve věku 12 až 17 let) kofein hlavně prostřednictvím kávy (32 %), čaje (30 %) a kofeinových nealkoholických nápojů (20 %).

Podle studie EsKiMo II je relativní podíl energetických nápojů na celkovém příjmu kofeinu poměrně nízký, u dětí činí 1,1 % a u adolescentů 3,9 %.

Je však třeba poznamenat, že studie EsKiMo II si klade za cíl určit obecné stravovací návyky dětí a adolescentů, což znamená, že otázky týkající se konzumace energetických nápojů souvisely s jídlem. Akutní konzumace energetických nápojů v jiných souvislostech nebyla zkoumána. Tato studie tedy pravděpodobně podceňuje konzumaci energetických nápojů.

Ve studii z roku 2012, kterou zadal úřad EFSA a která se konkrétně zabývala konzumací energetických nápojů v 16 členských státech EU, bylo vypočítáno, že přibližně 10 % celkového příjmu kofeinu u dětí a adolescentů (ve věku 10 až 18 let) v Německu pochází z energetických nápojů.

Kofeinový prášek prodávaný jako doplněk stravy: co to je?

Kofein je bílý, bez zápachu, hořce chutnající prášek. Lze jej izolovat z přírodních potravin, jako jsou kávová zrna nebo čajové lístky, a lze jej také vyrábět synteticky (uměle). Kofeinový prášek, který se prodává jako doplněk stravy, je volně dostupný v obchodech a na internetu. K dispozici jsou produkty obsahující pouze kofein, ale také produkty, které obsahují další živiny nebo jiné látky. Tyto produkty jsou mimo jiné inzerovány jako takzvané „předtréninkové“ produkty pro zvýšení sportovního výkonu.

Je konzumace doplňků stravy obsahujících kofein neškodná pro zdraví?

Podle posouzení rizik provedeného Evropským úřadem pro bezpečnost potravin (EFSA) se u zdravých dospělých osob neočekává žádné zdravotní riziko při konzumaci až 200 miligramů (mg) kofeinu v jedné dávce nebo 400 mg rozložených v průběhu dne. To platí i pro kofein v doplňcích stravy.

Podle německého Spolkového institutu pro hodnocení rizik (BfR) však volný, vysoce koncentrovaný nebo čistý kofeinový prášek nabízený jako doplněk stravy, u kterého se očekává, že si spotřebitelé sami odměří nebo odváží doporučenou dávku, představuje vysoké riziko náhodného předávkování. Například u čistého kofeinového prášku odpovídá množství prášku množství kofeinu. To znamená, že 0,2 gramu (g) prášku (což odpovídá 200 miligramům; přibližně špetka prášku) odpovídá 0,2 g kofeinu, což je již jednorázová dávka, která je pro dospělé ještě bezpečná.

Ačkoli je doporučené množství obvykle uvedeno na nabízených produktech (obvykle 200 mg), tak malé množství nelze přesně odměřit běžnou kuchyňskou váhou. Tyto váhy obvykle váží v krocích po 1 gramu. I s pomocí odměrek lze takové malé množství odměřit pouze velmi nepřesně. Kromě toho se čistý kofeinový prášek někdy prodává také ve větších baleních o hmotnosti 200 gramů nebo více jako doplněk stravy. To může přispívat k tomu, že spotřebitelé podceňují účinnost prášku.

Ačkoli je obecně známo, že velmi vysoká konzumace kávy může způsobit silnou neklidnost, nevolnost, zvýšený krevní tlak, bušení srdce a srdeční arytmii, mnoho spotřebitelů si neuvědomuje, že konzumace 5 až 10 gramů čistého kofeinu (přibližně jedna až dvě čajové lžičky) může být potenciálně životu nebezpečná. Vědecká literatura popisuje jednotlivé případy těžké nebo dokonce smrtelné otravy způsobené tak vysokými dávkami.

Co jsou energetické nápoje?

Energetické nápoje jsou kofeinové nealkoholické nápoje, které obsahují kofein a alespoň jednu další látku, jako je taurin, glukuronolakton nebo inositol.

Nápoje jsou k dispozici v různých velikostech a jsou propagovány jako produkty pro zvýšení koncentrace a fyzické výkonnosti.

Energetické nápoje by neměly být zaměňovány s hypo- nebo izotonickými sportovními nápoji obsahujícími sacharidy, které jsou určeny k vyrovnání ztráty energie, vody a elektrolytů během fyzické námahy.

Co jsou „Energy shots?

Tzv. „Energy shots“ mají podobné složení jako energetické nápoje, ale obsahují výrazně méně vody a prodávají se v menších baleních (25 až 75 mililitrů (ml)). Koncentrace kofeinu v „Energy shots“ je obvykle výrazně vyšší než v energetických nápojích. To znamená, že za velmi krátkou dobu lze zkonzumovat mnohem větší množství kofeinu. „Energy shots“ jsou často uváděny na trh jako doplňky stravy a v takových případech mohou být prodávány pouze s doporučeným dávkováním.

Jaké složky obsahují energetické nápoje?

Receptura energetických nápojů se může lišit v závislosti na výrobci, ale obvykle obsahuje stejné základní složky. Energetické nápoje zpravidla obsahují kofein, glukuronolakton, taurin, inositol a cukr nebo sladidla.

V Německu platí maximální limity pro množství kofeinu, glukuronolaktonu, taurinu a inositolu v energetických nápojích.

Existují zákonné limity pro složky energetických nápojů?

Od června 2013 platí v Německu v souladu s nařízením o ovocných šťávách a nealkoholických nápojích právně závazné maximální limity pro následující čtyři složky energetických nápojů:

Kofein: 320 mg na litr
Taurin: 4 000 mg na litr
Inositol: 200 mg na litr
Glukuronolakton: 2 400 mg na litr

Množství kofeinu obsažené v nápoji musí být uvedeno výrobcem na obalu energetického nápoje. Kromě toho musí nápoje obsahující více než 150 mg kofeinu na litr nést varování „Vysoký obsah kofeinu. Nedoporučuje se dětem, těhotným ženám a kojícím ženám“.

Co je taurin?

Taurin se získává z potravin, zejména z ryb, mořských plodů a masa. Množství konzumované v rámci běžné výživy se pohybuje mezi 10 a 400 mg denně.

Ve studiích na zvířatech nebyly při dávkách až 1 000 mg taurinu na kg tělesné hmotnosti denně zaznamenány žádné škodlivé účinky.

Taurin se také přirozeně vyskytuje v lidském těle a vzniká jako konečný metabolický produkt hlavně z aminokyseliny cysteinu. V těle se taurin nachází zejména v kosterních a srdečních svalech a v mozku. Laboratorní studie na jednotlivých svalových vláknech ukázaly, že taurin reguluje rovnováhu vápníku ve svalech. Existují také důkazy, že taurin může zvyšovat kontraktilitu srdečního svalu.

Podle vědeckého stanoviska vydaného úřadem EFSA v roce 2015 taurin v koncentracích dostupných v komerčně prodávaných energetických nápojích (4 000 mg taurinu na litr) neovlivňuje bezpečnost jednotlivých dávek kofeinu do 200 mg (což je stále bezpečná dávka pro zdravé dospělé osoby). Konzumace tří běžných dávek energetických nápojů (každá 250 ml) však již poskytuje 240 mg kofeinu.

Dosavadní studie o tom, zda dodatečný příjem taurinu zvyšuje fyzickou a duševní výkonnost, jsou protichůdné a často mají nízkou vědeckou kvalitu. Dosud tedy neexistují žádné jasné důkazy o tomto účinku.

Co je glukuronolakton?

Glukuronolakton je ester kyseliny glukuronové, který se také přirozeně vytváří v těle jako metabolit glukózy. Kyselina glukuronová hraje roli v určitých detoxikačních reakcích v těle a je také důležitou složkou pojivové tkáně. Glukuronolakton se vstřebává pouze v malých množstvích z potravy (1 až 2 mg denně). Ve studiích na zvířatech nebyly při příjmu až 1 000 mg glukuronolaktonu na kg tělesné hmotnosti denně zaznamenány žádné škodlivé účinky.

Podle vědeckého stanoviska vydaného úřadem EFSA v roce 2015 nemá glukuronolakton v koncentracích dostupných v komerčních energetických nápojích (2 400 mg glukuronolaktonu na litr) vliv na bezpečnost jednotlivých dávek kofeinu do 200 mg (což je stále bezpečná dávka pro zdravé dospělé osoby). Konzumace tří běžných dávek energetických nápojů (každá 250 ml) však již poskytuje 240 mg kofeinu.

Dosud dostupné údaje nenaznačují, že obvyklé dávky glukuronolaktonu v energetických nápojích zvyšují fyzickou nebo duševní výkonnost.

Co je inositol?

Z chemického hlediska je inositol (cyklohexanhexol) alkohol, který se vyskytuje jak v rostlinách, tak v živočiších. Inositol není esenciální živina, protože jej tělo dokáže v dostatečném množství vyrobit z glukózy. Deriváty inositolu jsou důležité pro funkci buněk a hrají například důležitou roli při přenosu signálů v buňce.

Většina energetických nápojů obsahuje 200 miligramů (mg) inositolu na litr, což znamená, že konzumace 250 ml plechovky poskytuje 50 mg inositolu.

Celkově je toxicita inositolu nízká a ve studiích zahrnujících příjem několika gramů byly pozorovány pouze mírné příznaky, jako je nepohodlí.

Kolik cukru obsahují energetické nápoje?

Energetické nápoje nebo kofeinové nealkoholické nápoje obsahují v průměru přibližně 100 gramů (g) cukru na litr ve formě glukózy nebo sacharózy. Jedna plechovka o objemu 250 ml tedy může obsahovat 25 g cukru, což odpovídá přibližně osmi kostkám cukru. To odpovídá přibližně 100 kilokaloriím. Glukóza a sacharóza jsou snadno stravitelné a poskytují rychlou energii, ale jsou pouze krátkodobým zdrojem energie. K dispozici jsou však také energetické nápoje bez cukru a kofeinové limonády se sladidly.

Jak často a v jakém množství konzumují děti a dospívající energetické nápoje?

Konzumace energetických nápojů dětmi a dospívajícími byla zkoumána mimo jiné zdravotní pojišťovnou DAK. Průzkum provedený ve školách ve 13 německých spolkových zemích („Laender“) ve školním roce 2021/22 v 5. až 10. třídě (věk 11 až 15 let; N = 17 877) se také zabýval konzumací energetických nápojů. Celkem 9 % žáků uvedlo, že tyto nápoje konzumuje alespoň jednou týdně. Přibližně 4 % je pije každý den. Výsledky rozdělené podle školního roku byly následující:

V 5./6. ročníku (průměrný věk 11 let) uvedlo 4 % žáků, že pije energetické nápoje alespoň jednou týdně, a přibližně 2 % je pije denně.
V 7./8. ročníku (průměrný věk 13 let) uvedlo 9 % dětí, že pije energetické nápoje alespoň jednou týdně, a přibližně 4 % je pije denně.
V 9./10. ročníku (průměrný věk 14,9 let) uvedlo 14 % dětí, že pije energetické nápoje alespoň jednou týdně, a přibližně 6 % je pije denně.

Podle studie výživy provedené v rámci modulu KiGGS Wave 2 (EsKiMo II, období průzkumu 2015 až 2017) je relativní podíl příjmu kofeinu z energetických nápojů relativně nízký – 1,1 % u dětí a 3,9 % u adolescentů. Jelikož však studie EsKiMo II měla za cíl posoudit obecné stravovací návyky dětí a adolescentů, otázky týkající se konzumace energetických nápojů byly kladeny v souvislosti s jídlem. Akutní konzumace energetických nápojů při konkrétních příležitostech nebyla zkoumána, což znamená, že studie pravděpodobně podceňuje skutečnou spotřebu energetických nápojů.

Jaké jsou účinky mírné konzumace energetických nápojů?

Díky obsahu kofeinu mají energetické nápoje stimulační a povzbuzující účinek. Kromě kofeinu vede také velké množství cukru obsažené v těchto produktech ke krátkodobému zvýšení výkonu. Produkty bez cukru naopak neposkytují žádnou dodatečnou energii.

Mírná konzumace energetických nápojů v souladu s informacemi pro spotřebitele by neměla u zdravých dospělých osob způsobit žádné zdravotní potíže. Konzumace standardního 250 ml energetického nápoje s koncentrací kofeinu 320 mg na litr poskytuje 80 mg kofeinu. Toto množství kofeinu je pro zdravé dospělé osoby neškodné a odpovídá přibližně jednomu šálku kávy.

Jaké jsou účinky nadměrné konzumace energetických nápojů?

Je pravděpodobné, že nežádoucí účinky energetických nápojů jsou způsobeny hlavně kofeinem. Při konzumaci velkého množství v krátkém časovém období mohou energetické nápoje způsobit akutní účinky, jako je zvýšená nervozita a vzrušivost, nespavost, pocení a bušení srdce. Konzumace pouhých tří plechovek energetického nápoje (což odpovídá 240 mg kofeinu) v krátkém časovém úseku překračuje jednorázovou dávku 200 mg kofeinu, která je považována za bezpečnou pro zdravé dospělé osoby. Výskyt možných nežádoucích účinků závisí na míře konzumace, ale také na individuální citlivosti na kofein.

Zejména současná konzumace velkého množství alkoholu a/nebo intenzivní fyzická aktivita mohou mít další negativní vliv na kardiovaskulární systém, protože se účinky mohou navzájem zesilovat.

Případové studie popisují závažné zdravotní poškození, jako je srdeční arytmie, v některých případech smrtelná, po vysoké konzumaci energetických nápojů a současném požití velkého množství alkoholu nebo jiných drog nebo souběžném intenzivním cvičení. Z případových studií nelze odvodit, co je příčinou těchto následků, ani zda se jedná o interakci všech parametrů. V těchto případech mohly hrát roli také již existující zdravotní problémy.

Možné zdravotní důsledky chronické vysoké konzumace energetických nápojů u adolescentů, včetně kardiovaskulárního systému, jsou také předmětem diskuse ve vědecké komunitě. Jelikož dosud neexistují žádné studie na toto téma, bylo to zkoumáno ve studii EDKAR (Energy Drinks and Cardiological Risk), která byla provedena pod vedením úřadu BfR ve spolupráci s lékařským centrem Charité (viz otázka: Co bylo zkoumáno ve studii EDKAR a co ukazují výsledky?)

Co bylo zkoumáno ve studii EDKAR a co ukazují výsledky?

Pro studii EDKAR (Energy Drinks and Cardiological Risk) bylo nejprve dotazováno více než 5 000 adolescentů ve věku od 15 do 18 let na berlínských školách (včetně odborných škol) ohledně jejich konzumace energetických nápojů pomocí online dotazníku. Dospívající, kteří konzumovali energetické nápoje alespoň čtyři dny v týdnu po dobu nejméně jednoho roku a kteří prostřednictvím těchto nápojů konzumovali více než 3 miligramy (mg) kofeinu na kilogram tělesné hmotnosti, byli definováni jako chroničtí vysocí konzumenti. Identifikovaní vysocí konzumenti a kontrolní skupina dospívajících, kteří nekonzumovali energetické nápoje a pouze velmi málo jiných kofeinových nápojů, podstoupili komplexní kardiologické vyšetření. Byl změřen krevní tlak a srdeční frekvence, srdeční frekvence a srdeční rytmus byly stanoveny pomocí EKG (elektrokardiogramu) a struktury srdce byly podrobně analyzovány pomocí echokardiografie.

Vyhodnocení údajů ukázalo, že srdeční parametry adolescentů s vysokou konzumací (97 osob) se nelišily od parametrů kontrolní skupiny (160 osob).

Průzkumy mezi adolescenty však ukázaly, že téměř polovina z těch, kteří konzumovali velké množství, po konzumaci energetického nápoje zaznamenala nežádoucí účinky. Nejčastěji uváděnými příznaky byly bušení srdce nebo rychlý srdeční tep, špatný spánek, bolesti hlavy a pocit tlaku nebo svírání na hrudi. Vzhledem k tomu, že adolescenti, kteří se studie zúčastnili, uváděli akutní účinky, ale nebyly nalezeny žádné znatelné rozdíly ve zdraví srdce, vědci dospěli k závěru, že kardiovaskulární systém adolescentů je přizpůsobivý. Studie však neposkytuje žádné informace o tom, zda by pokračující vysoká konzumace energetických nápojů mohla v pozdější fázi potenciálně vést k poškození srdce.

V této souvislosti je významný další výsledek studie: chroničtí vysocí konzumenti kouřili tabák a marihuanu častěji než kontrolní skupina. Také pili více alkoholu a méně spali. Celkově vykazovali více rizikového chování, které by mohlo dlouhodobě ohrozit zdraví srdce.

Kdo by se měl vyvarovat nápojů s vysokým obsahem kofeinu?

U některých skupin lidí je zvýšený příjem kofeinu spojen s obzvláště výrazným zdravotním rizikem. Patří mezi ně děti, těhotné nebo kojící ženy a lidé citliví na kofein (např. lidé s kardiovaskulárním onemocněním). Tyto skupiny lidí by se měly vyvarovat konzumace nápojů s vysokým obsahem kofeinu, např. energetických nápojů.

Lze energetické nápoje konzumovat společně s alkoholem?

Podle úřadu EFSA nemá mírná konzumace alkoholu (hladina alkoholu v krvi do 0,8 promile) vliv na bezpečnost jednorázových dávek kofeinu do 200 mg (což je stále bezpečná dávka pro zdravé dospělé osoby). Konzumace tří běžných 250ml plechovek energetického nápoje však již poskytuje 240 mg kofeinu.

Z pohledu úřadu BfR mohou vzniknout zdravotní rizika, pokud jsou energetické nápoje konzumovány ve velkém množství v kombinaci s velkým množstvím alkoholu, protože účinky na kardiovaskulární systém by se mohly vzájemně posilovat.

Jsou energetické nápoje vhodné pro optimalizaci sportovního výkonu?

Mnoho produktů nabízených jako sportovní nápoje obsahuje kofein, protože může zvýšit vytrvalostní výkon během cvičení.

Energetické nápoje však obecně obsahují relativně vysoké množství cukru. Proto poskytují krátkodobě hodně energie, ale vysoký obsah cukru může zpomalit vstřebávání tekutin trávicím traktem. Vzhledem k tomu, že fyzická námaha zvyšuje pocit žízně, existuje také riziko, že energetické nápoje budou konzumovány ve velkém množství, což povede k vysokému příjmu kofeinu. Účinky cvičení na kardiovaskulární systém mohou být pak potenciálně zhoršeny vysokým příjmem kofeinu.

Mírný příjem kofeinu v souvislosti se sportem je neškodný pro zdraví. Úřad EFSA uvádí, že u zdravých dospělých se neočekávají žádná zdravotní rizika při jednorázovém příjmu až 200 mg kofeinu, a to ani v případě, že je konzumován méně než dvě hodiny před intenzivní fyzickou zátěží.

K dispozici nebyly žádné studie týkající se těhotných žen nebo osob středního a staršího věku, které se věnují intenzivní fyzické aktivitě.

Další informace o kofeinu a energetických nápojích na webových stránkách úřadu BfR:

Health assessment of caffeine Go to page
Health assessment of energy drinks Go to page
Even small amounts of highly concentrated caffeine powder can cause severe poisoning Go to Communication
Video: What effect does caffeine have? Go to Video

Zdroj: Coffee, energy drinks and caffeine powder: Energizers with health risks? – BfR