https://bezpecnostpotravin.cz/files/2023/06/soja_lusk_boby_orez-300x173.jpg 300w, https://bezpecnostpotravin.cz/files/2023/06/soja_lusk_boby_orez-768x443.jpg 768w, https://bezpecnostpotravin.cz/files/2023/06/soja_lusk_boby_orez-1536x886.jpg 1536w, https://bezpecnostpotravin.cz/files/2023/06/soja_lusk_boby_orez-2048x1181.jpg 2048w" alt="" width="1024" height="591" class="wp-image-43176" style="box-sizing: border-box; height: auto; max-width: 100%; border: 0px; display: inline-block; vertical-align: bottom; contain-intrinsic-size: 3000px 1500px;" loading="lazy" decoding="async" />
Sója luštinatá (Glycine max) je klíčovou surovinou pro výrobu sójového oleje. Ten však obsahuje vysoký podíl polynenasycených mastných kyselin (PUFA), které zhoršují jeho oxidační stabilitu a zkracují trvanlivost. Naopak mononenasycené mastné kyseliny (MUFA) jsou v sójovém oleji zastoupeny v nižší míře, přestože by jejich vyšší obsah přispěl k lepší stabilitě oleje i možným zdravotním přínosům.
Vědci z Číny proto využili technologii CRISPR/Cas9 k vyřazení dvou genů (GmPDCT1 a GmPDCT2), které se podílejí na metabolismu lipidů v semenech sóji. Knockout obou genů vedl k téměř 2,5násobnému zvýšení obsahu MUFA a současnému snížení PUFA, aniž by došlo ke změnám ve velikosti semen, obsahu oleje nebo růstu rostlin.
Výsledky ukazují, že cílená editace genů GmPDCT je účinným nástrojem pro úpravu složení sójového oleje směrem k vyšší stabilitě. Tento přístup tak představuje slibnou cestu ke zlepšení nutričních i technologických vlastností rostlinných olejů.
Tereza Branyšová
https://bezpecnostpotravin.cz/files/2026/01/sojovy-olej_GM_BIOTRIN-300x291.jpg 300w" alt="" width="362" height="351" class="wp-image-89796" style="box-sizing: border-box; height: auto; max-width: 100%; border: 0px; display: inline-block; vertical-align: bottom; contain-intrinsic-size: 3000px 1500px;" loading="lazy" decoding="async" />Více na: Sója s vyšším obsahem mononenasycených mastných kyselin
Autorka textu položky v knihovně NBT: Eliška Čermáková
Zdroj: BIOTRIN