https://bezpecnostpotravin.cz/files/2026/02/antibiotika_orez_2-300x140.jpg 300w, https://bezpecnostpotravin.cz/files/2026/02/antibiotika_orez_2-768x359.jpg 768w" alt="" width="917" height="429" class="wp-image-91482" style="box-sizing: border-box; height: auto; max-width: 100%; border: 0px; display: inline-block; vertical-align: bottom; contain-intrinsic-size: 3000px 1500px;" loading="lazy" decoding="async" />
Antimikrobiální rezistence (AMR) u běžných bakterií přenášených potravinami, jako jsou Salmonella a Campylobacter, zůstává podle nové společné zprávy Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) a Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) problémem veřejného zdraví v celé Evropě.
Zatímco rezistence vůči běžně používaným antimikrobiálním látkám zůstává u bakterií přenášených potravinami, jako jsou Salmonella a Campylobacter, rozšířená, několik zemí oznámilo pokrok ve snižování úrovně rezistence u lidí a zvířat určených k produkci potravin. Vzhledem k tomu, že se tyto bakterie přenášené potravinami mohou šířit ze zvířat a potravin na člověka a způsobit závažné infekce, které mohou vyžadovat antimikrobiální léčbu, je i nadále nezbytné pokračovat v opatřeních v rámci přístupu „One Health“.
Antimikrobiální rezistence u běžných bakterií přenášených potravinami zůstává vysoká
Vysoký podíl bakterií Campylobacter a Salmonella u lidí i zvířat určených k produkci potravin nadále vykazuje rezistenci vůči ciprofloxacinu, důležitému antimikrobiálnímu přípravku používanému k léčbě závažných infekcí u lidí. Zatímco rezistence vůči ciprofloxacinu u bakterií Salmonella u zvířat určených k produkci potravin je trvale vysoká, rezistence u infekcí bakterií Salmonella u lidí se v posledních letech zvýšila.
Tento trend je znepokojivý, protože rezistence vůči ciprofloxacinu omezuje účinnost dostupných léčebných možností. U bakterie Campylobacter je rezistence v Evropě nyní tak rozšířená, že ciprofloxacin již není doporučován k léčbě infekcí u lidí. Aby byla zachována jeho účinnost v humánní medicíně, bylo jeho použití u zvířat omezeno.
V celé Evropě vykazuje vysoký podíl bakterií Salmonella a Campylobacter pocházejících jak od lidí, tak od zvířat určených k produkci potravin rezistenci vůči běžně používaným antimikrobiálním látkám, včetně ampicilinu, tetracyklinů a sulfonamidů.
Kromě toho vyžaduje pozornost detekce bakterií E. coli produkujících karbapenemázu u zvířat určených k produkci potravin a v mase v několika zemích. Karbapenemy jsou antimikrobiální látky poslední instance pro člověka a jejich použití u zvířat určených k produkci potravin není povoleno. Počet hlášených detekcí roste a zdroje je třeba dále vyšetřovat.
Navzdory přetrvávajícím obavám existují povzbudivé signály
Ačkoli vysoký podíl bakterií Salmonella a Campylobacter u lidí a zvířat určených k produkci potravin zůstává rezistentní vůči běžně používaným antimikrobiálním látkám, několik zemí hlásí postupný pokles rezistence vůči konkrétním antimikrobiálním látkám, což ukazuje, že cílené úsilí může přinést výsledky.
U bakterií rodu Salmonella se v posledních deseti letech významně snížila rezistence u lidí vůči ampicilinu a tetracyklinům, a to v 19, resp. 14 zemích. Pozitivní trendy byly zaznamenány také u zvířat určených k produkci potravin na úrovni EU, kde se snížila rezistence brojlerů vůči tetracyklinům a krůt vůči ampicilinu a tetracyklinům.
U bakterie Campylobacter se v uplynulém desetiletí v několika zemích snížila rezistence na erythromycin, lék první volby pro léčbu infekcí Campylobacter u lidí, a to jak u lidí, tak u některých zvířat chovaných pro produkci potravin.
Kromě toho zůstává kombinovaná rezistence na kriticky důležité antimikrobiální látky, tj. rezistence na více než jednu z těchto antimikrobiálních látek současně, u bakterií Salmonella, Campylobacter a E. coli obecně nízká.
Konečně, dřívější zlepšení se v některých oblastech zpomalilo, zejména u E. coli, kde se úroveň rezistence vůči některým látkám u drůbeže stabilizovala, místo aby dále klesala. Některé země však dokázaly snížit antimikrobiální rezistenci u zvířat určených k produkci potravin, což přispělo k celkovému zlepšení na úrovni EU.
Proč je nezbytné pokračovat v boji proti antimikrobiální rezistenci
Antimikrobiální rezistence se týká každého. Když se bakterie stanou rezistentními vůči antimikrobiálním látkám, infekce se léčí hůře a možnosti léčby jsou omezené. Vzory rezistence se mezi jednotlivými zeměmi, bakteriemi a antimikrobiálními látkami značně liší, což odráží rozdíly v používání antimikrobiálních látek, jakož i v zemědělských postupech, opatřeních v oblasti zdraví zvířat a strategiích prevence infekcí.
Tato zjištění zdůrazňují význam přístupu „One Health“, který uznává úzké souvislosti mezi zdravím lidí, zdravím zvířat a produkcí potravin. I když v některých oblastech bylo dosaženo pokroku, pro zpomalení vzniku a šíření bakterií rezistentních vůči antimikrobiálním látkám a pro ochranu veřejného zdraví v celé Evropě zůstává nezbytné pokračovat v odpovědném používání antimikrobiálních látek ve všech odvětvích v kombinaci s účinnými postupy prevence infekcí, ochrany zdraví zvířat a bezpečnosti potravin.
Zdroje
EFSA a ECDC zveřejňují srozumitelné shrnutí – zjednodušenou verzi souhrnné zprávy EU o antimikrobiální rezistenci u zoonotických a indikátorových bakterií u lidí, zvířat a v potravinách v letech 2023–2024 – spolu s několika interaktivními komunikačními nástroji.
Interaktivní nástroj pro vizualizaci dat ukazuje úrovně rezistence u lidí, zvířat a v potravinách v jednotlivých zemích v letech 2023 a 2024.
https://bezpecnostpotravin.cz/files/2026/02/AMR_interativni-infografiky_2026-300x99.jpg 300w, https://bezpecnostpotravin.cz/files/2026/02/AMR_interativni-infografiky_2026-768x254.jpg 768w" alt="" width="933" height="309" class="wp-image-91478" style="box-sizing: border-box; height: auto; max-width: 100%; border: 0px; display: inline-block; vertical-align: bottom; color: rgb(150, 92, 6); contain-intrinsic-size: 3000px 1500px;" loading="lazy" decoding="async" />
Stejně jako v předchozích letech jsou údaje o rezistenci na antibiotika u lidí a ve vodě zveřejněny v Atlasu sledování infekčních onemocnění ECDC (pod onemocněními kampylobakterióza, salmonelóza a shigelóza).
https://bezpecnostpotravin.cz/files/2026/02/AMR_Story-map-and-dashboard-300x99.jpg 300w, https://bezpecnostpotravin.cz/files/2026/02/AMR_Story-map-and-dashboard-768x253.jpg 768w" alt="" width="933" height="307" class="wp-image-91480" style="box-sizing: border-box; height: auto; max-width: 100%; border: 0px; display: inline-block; vertical-align: bottom; contain-intrinsic-size: 3000px 1500px;" loading="lazy" decoding="async" />
Poznámky
- Závěry vycházejí z údajů o antimikrobiální rezistenci za období 2023–2024 předložených 27 členskými státy EU, Spojeným královstvím (Severním Irskem) a pěti zeměmi mimo EU, které se týkají bakterií u lidí, zvířat určených k produkci potravin a masa, a jsou součástí integrovaného sledování EU v rámci iniciativy „Jedno zdraví“.
- Antimikrobiální látky, jako jsou antibiotika, jsou látky používané k ničení mikroorganismů nebo k zastavení jejich růstu a množení. Antimikrobiální rezistence (AMR) označuje schopnost mikroorganismů odolávat antimikrobiální léčbě.
- O EFSA a ECDC: Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) poskytuje nezávislé vědecké poradenství v oblasti bezpečnosti potravin a krmiv, zdraví a dobrých životních podmínek zvířat, výživy a ochrany životního prostředí v EU. Evropské centrum pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) se snaží posílit obranyschopnost Evropy proti infekčním chorobám tím, že identifikuje, hodnotí a informuje o současných a nově se objevujících hrozbách pro lidské zdraví.
Odkazy na vědecké zdroje
Souhrnná zpráva Evropské unie o antimikrobiální rezistenci u zoonotických a indikátorových bakterií u lidí, zvířat a v potravinách v letech 2023–2024
- Shrnutí: Plain language summary
- Celý článek: Full article
Zdroj: EFSA, Antimicrobial resistance in foodborne bacteria remains a public health concern in Europe | EFSA