https://bezpecnostpotravin.cz/dopady-detske-konzumace-energetickych-napoju-na-kardiovaskularni-system-a-metabolicke-zdravi/

Vydáno: 26. 2. 2026
Autor: Společnost pro výživu
https://bezpecnostpotravin.cz/files/2023/11/energeticke-napoje_orez-300x169.jpg 300w, https://bezpecnostpotravin.cz/files/2023/11/energeticke-napoje_orez-768x432.jpg 768w, https://bezpecnostpotravin.cz/files/2023/11/energeticke-napoje_orez.jpg 1300w" alt="" width="1024" height="577" class="wp-image-47983" style="box-sizing: border-box; height: auto; max-width: 100%; border: 0px; display: inline-block; vertical-align: bottom; contain-intrinsic-size: 3000px 1500px;" loading="lazy" decoding="async" />
Foto: Shutterstock

Společnost pro výživu publikovala článek „Dopady dětské konzumace energetických nápojů na kardiovaskulární systém a metabolické zdraví“ v novém čísle „Zpravodaje pro školní a dietní stravování – 1/2026„.

Úvod

Samotná definice pojmu „energetický nápoj“ (EN) je problematická, neboť se jedná o produkty s rozmanitým složením a koncentrací jednotlivých složek. Obecně lze energetický nápoj definovat jako nealkoholický nápoj slazený cukrem, sirupy nebo sladidly s vysokým obsahem kofeinu a dalších stimulačních látek nebo rostlinných extraktů. Samotný název „energetický“ je zavádějící, neboť ne všechny tímto způsobem označené produkty poskytují energii. Vhodnějším označením pro danou skupinu produktů by bylo „energetizující“ či „stimulující“ nápoj.

Současná znalost situace v České republice se opírá o data z rozsáhlé mezinárodní studie Health Behaviour in School-aged Children (HBSC) zkoumající faktory životního stylu školáků ve věku 11, 13 a 15 let. Data z roku 2022 ukázala, že míra konzumace EN dětmi roste. Více než 1 energetický nápoj týdně konzumuje 19 % českých školáků, denně pak celá 4 % dotazovaných. Konzumenti EN jsou převážně chlapci starší věkové skupiny z nižších socioekonomických vrstev se sklony k dalšímu rizikovému chování (např. ke konzumaci alkoholu, agresivnímu chování, užívání dalších návykových látek). Míra konzumace sportovních nápojů a preworkout (specifický typ doplňku stravy, který se obvykle užívá před cvičením) českými dětmi není známa.

Za nárůstem konzumace EN stojí silný marketing cílící na různé skupiny obyvatel včetně dětí. Zejména mladší děti nerozumí principu reklamy, a proto mohou být snáze ovlivnitelné. Reklamě jsou děti vystaveny například na sociálních sítích, přičemž byla prokázána souvislost mezi konzumací EN a časem, který děti na sociálních sítích tráví. Před zavedením regulace v Polsku vyzkoušelo energetický nápoj 46 % adolescentů ve věku 10–14 let. Z této skupiny užívalo 43 % dětí jeden nebo více EN měsíčně, 22 % pak jeden nebo více nápojů týdně. Nejčastěji uváděnými důvody konzumace EN byla chuť (53 %), podpoření bdělosti (18 %) a zlepšení koncentrace při studiu (13 %). Téměř 46 % konzumentů konzumovalo EN v okruhu přátel nebo na party.

Kofein patří k celosvětově nejužívanějším stimulantům a je hlavním stimulantem energetických nápojů. Studie z roku 2025 zaznamenala pokles v proporcionálním zastoupení konzumentů kofeinu v populaci, ale i přesto narostla celková konzumace kofeinu ve všech věkových kategoriích mimo kategorie do 2 let věku. Kofein pocházející z energetických nápojů přitom tvořil 12 % celkové konzumace. U dětí bylo zjištěno, že vyšší konzumace kofeinu souvisí s vyšším příjmem cukru a celkovým vyšším energetickým příjmem, zato s nižším příjmem vlákniny, bílkovin či konzumací mléčných výrobků.

Nadměrná konzumace cukru, slazených a energetických nápojů souvisí s vyšším rizikem nadváhy a obezity. Dle výsledků české studie antropologických měření Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost z roku 2021 trpí obezitou 16 % dětí ve věku 5-17 let. Nejvyšší procento obézních dětí se potvrdilo u rodin s nízkým socioekonomickým statusem. Obdobný trend se objevuje v případě konzumace energetických nápojů a vykonávání pohybové aktivity. Děti z nižších socioekonomických poměrů mají vyšší sklon ke konzumaci EN a vykonávají pohybové aktivity méně často než jejich vrstevníci z vysokopříjmových domácností. Míra pohybové aktivity rovněž klesá s věkem. Doporučení WHO k vykonávání pohybové aktivity (1 hodinu denně) naplňuje pouhých 22 % jedenáctiletých a 14 % patnáctiletých dětí.

Zdroj: Společnost pro výživu