Světový den jódu: malý prvek, velký význam - Česká technologická platforma pro potraviny

https://bezpecnostpotravin.cz/svetovy-den-jodu-maly-prvek-velky-vyznam/

Vydáno: 6. 3. 2026

Autor: Státní zdravotní ústav

Jód je nezbytný stopový prvek, bez kterého nemůže správně fungovat štítná žláza. Světový den jódu (6. března) připomíná, jak důležitý je jeho dostatečný příjem pro zdraví – zejména u těhotných a kojících žen.

Právě u těchto skupin se i v České republice opakovaně objevuje nedostatečný příjem jódu, přestože v obecné populaci je situace relativně dobrá.
(Zásluhu má jodizace soli, tedy přidávání jódu do kuchyňské soli při výrobě, díky čemuž většina obyvatel přijímá jód v dostatečném množství i bez speciálních doplňků).

Věděli jste, že…?

správná jodizace soli patří mezi nejúspěšnější preventivní opatření veřejného zdraví moderní doby?
těhotné a kojící ženy potřebují téměř dvojnásobek jódu oproti běžnému dospělému – a až 3 ze 4 mají jeho příjem nedostatečný?
nedostatek jódu v těhotenství může snížit IQ dítěte až o 15 bodů?

Proč jód potřebujeme

Jód je základní stavební složkou hormonů štítné žlázy, které:

řídí rychlost metabolismu
ovlivňují činnost nervové soustavy a svalů
jsou zásadní pro růst a vývoj mozku plodu a malých dětí

Kolik je „tak akorát“

Doporučený denní příjem jódu se liší podle věku a životní fáze:

dospělí: cca 150 µg/den
těhotné ženy: cca 220–250 µg/den
kojící ženy: cca 250–290 µg/den
děti: podle věku přibližně 90–130 µg/den

Co si pod tím představit v praxi?

U zdravého dospělého člověka se běžná potřeba jódu obvykle pokryje pestrou stravou a standardním příjmem jodizované kuchyňské soli.
To odpovídá zhruba 5 g soli denně (asi 1 čajová lžička), což je zároveň horní hranice doporučeného denního příjmu soli. Přečtěte si více informací o vyrovnaném příjmu soli.

Pozor ale – ne každá sůl je jodizovaná. Některé mořské, himálajské nebo „gurmánské“ soli mohou obsahovat jódu jen velmi málo.

Dalšími přirozenými zdroji jódu jsou:

mořské ryby a plody moře (např. porce tresky pokryje většinu denní potřeby)
mléko a mléčné výrobky
vejce
mořské řasy (s velmi vysokým obsahem jódu)

Cílem není jíst více soli, ale používat tu správnou a mít pestrý jídelníček. U běžné populace není nutné jód cíleně doplňovat, pokud je strava vyvážená.

Kdo by měl příjem jódu hlídat obzvlášť

těhotné a kojící ženy
ženy plánující těhotenství
osoby s alternativními způsoby stravování (např. vegani)
lidé, kteří výrazně omezují sůl nebo používají nejodizované druhy

U těhotných žen může nedostatek jódu negativně ovlivnit vývoj mozku plodu, u dětí růst, vývoj srdce i kostí. I mírný, dlouhodobý nedostatek může mít významné dopady – například na učení a soustředění.

Během těhotenství a kojení se potřeba jódu téměř zdvojnásobuje. V některých případech je proto vhodné jeho příjem řešit s lékařem a případně doplnit cíleně.

Jód s rozumem

Stejně jako jeho nedostatek, i nadbytek jódu může zatížit štítnou žlázu. Opatrnost je na místě zejména při kombinaci různých doplňků stravy.

Vysoký obsah jódu mají také některé minerální vody, např. Vincentka – již dva doušky (50 ml) pokryjí doporučený denní příjem.

Mnohé přípravky pro těhotné ženy už jód obsahují (často spolu s folátem). Proto je důležité číst složení a hlídat celkový denní příjem.

Prohlédněte si další doporučení pro těhotné a kojící:

Zdroje:

Autorka: MUDr. Kateřina Durkotová

Zdroj článku: Státní zdravotní ústav