Pšenice setá patří mezi nejvýznamnější plodiny, přesto se její cílené genetické úpravy rozvíjely pomalu. Hlavní překážkou byl její velmi složitý genom, který byl plně rozluštěn až v roce 2018. Tento genom je navíc mimořádně rozsáhlý – je asi pětinásobně větší než genom člověka.
https://bezpecnostpotravin.cz/files/2026/04/psenice_GM_Biotrin_Hoskova-285x300.jpg 285w" alt="" width="471" height="496" class="wp-image-95435" style="box-sizing: border-box; height: auto; max-width: 100%; border: 0px; display: inline-block; vertical-align: bottom; contain-intrinsic-size: 3000px 1500px; width: 400px;" loading="lazy" decoding="async" />Současný výzkum se zaměřuje na zvyšování výnosu pomocí nových šlechtitelských technik (NBT).
Čínští vědci studovali znaky jako počet klásků a nástup kvetení, které jsou řízeny více geny (QTL). Klíčovou roli sehrál gen FT-D1, u něhož i drobná změna v sekvenci ovlivnila oba znaky. Tento gen se podařilo cíleně upravit metodou CRISPR/Cas9, což vedlo ke zvýšení počtu klásků a oddálení kvetení.
Autor: Tereza Branyšová
Více na: Pšenice s více klásky v klasu a pozdějším nástupem kvetení
Autor textu položky v knihovně NBT: Slavomír Rakouský
Zdroj: BIOTRIN