Již od roku 2000 plní Potravinářská komora České republiky v čerpání evropských fondů velmi aktivní partnerskou nebo koordinátorskou roli mezi zeměmi Střední a Východní Evropy.
V počátcích se jednalo o programy PHARE (Business Support Programme, Small Projects Programme). Jmenovitě: BSP 1 posílení provozního zázemí přistupujících zemí EU, školící aktivity), BSP2 (kody GHP/GMPškolící aktivity), Phare Small Projects Programme (podpora při vydávání Potravinářského zpravodaje), Phare Small Projects Programme (výroba CD-romu k bezpečnosti potravin atd.), Business Support Programme BSP 3 (školící aktivity, audity k bezpečnosti potravin atd.), nebo Small Projects Programme (serie školení). Poslední projekt představoval s tématikou zaměření EU – Politika bezpečnosti potravin a její realizace v oblasti MSP organizaci desítky školení v České republice.
Po roce 2004 se PK ČR účastnila (v kooperaci se svými členskými potravinářskými producenty) projektů šestého, sedmého rámcového programu EU, programu Leonardo da Vinci a Erasmus. Jednalo se o tyto chronologicky řazené projekty:
SMEs-NET Networking European Food quality and Safety Stakeholders (propojení odborníků z oblasti kvality a bezpečnosti potravin EU ve formě školení apod.).
Školení v rámci problematiky projektu realizovala PK ČR 7/12/2005 Praha (zajištění bezpečnosti potravin v rámci dodavatelsko-odběratelského řetězce); 20/3/2006 Praha (Česká technologická platforma pro potraviny, pod záštitou premiéra vlády J. Paroubka); 13/12/2006 Praha (ČTPP); 25/5/2007 Praha (ČTPP mezinárodní úrovně, ve spol. s MŠMT ČR a SCHP ČR).
TRUEFOOD Traditional United Europe Food (zvýšení výživové hodnoty tradičních potravin díky inovacím ve formě školení a dalších diseminačních aktivit).
Čtyřletý projekt s oficiálním zakončením k 30. dubnu 2010, zrealizovaný z podnětu konsorcia 11 národních federací potravinářského a nápojového průmyslu (SP.E.S. GEIE), si kladl prioritně za cíl zlepšit kvalitu a bezpečnost tradičních evropských potravin a to v přímé souvislosti se zavedením inovací do výroby za pomoci výzkumu a vzdělávání.
Konkrétní vize projektu byla naplněna ve smyslu identifikace a kvantifikace očekávání, postojů a představ spotřebitelů s ohledem na bezpečnost a kvalitu charakteristickou pro tradiční potraviny, dále pak identifikace, posouzení a přenesení inovací z bezpečnosti tradičních potravin, nutriční kvality apod. do potravinářského průmyslu. Podpora marketingu a budování dodavatelských řetězců, stejně jako usnadnění efektivního přenosu informací a technologií, naplňuje jeden z cílů vytyčených již od svého počátku, tj. 1. května 2006.
V rámci projektu byla zrealizována společná setkání k průběžným výsledkům projektu a managementu pro zástupce partnerských národních potravinářských federací. Potenciální školitelé tak získali prostřednictvím 11 školících kurzů jedinečnou příležitost k seznámení se s problematikou legislativy EU k bezpečnosti potravin a krmiv, obalů, zpracování potravin, inovací tradičních potravin při zpracování a balení, trendů spotřebitelů a marketingu, diagnostiky a analýzy potravin, značení a výživy potravin, trendů výzkumu a vývoje v potravinářském průmyslu, nebo zpracování zemědělské produkce.
Vycházeje z poptávky průzkumu iniciované na členské úrovni PK ČR k zmapování nejžádanější oblasti na proškolení a odborným diskuzím, zorganizovala PK ČR v průběhu roku 2009 sérii školení zaměřených na chemickou bezpečnost komodit mlékárenství, pekařství a sladovnictví. Důraz byl kladen na legislativu, standardy řetězců, funkční potraviny, aditiva, aktivní a inteligentní obaly, označování apod. V přímé návaznosti, PK ČR v prvním čtvrtletí roku 2010 zrealizovala k výstupům projektu z tématiky dříve uvedené serii školení ve spolupráci s VŠCHT Praha, a dále pak individuální školení pro zájmové subjekty z řad členské základny PK ČR.
ICARE Impeding neo-formed contaminants accumulated to reduce their health effects (omezení ukládání škodlivých látek v potravinách; půlroční vydání bulletinu, školení apod.). Proběhla řada školení, z nichž nejvýznamnější bylo 28/6/2007 Praha (výstupní informace z výzkumných aktivit).
ENFFI European Networking for financing Food Innovation (financování vývoje potravinářského průmyslu). V rámci projektu bylo zorganizováno školení 29/6/2007 Praha (podnikatelský seminář k mobilizaci a propojení investorské komunity a potravinářského průmyslu).
http://food.gate2finance.com/node/15
BARLEYBREAD European Guideline for healthy high fiber/ low salt baking process based on the use of European Barely (využití ječmene k získání pečiva s vysokým obsahem vlákniny a nízkým obsahem soli).
Počátek roku 2010 znamenal pro PK ČR oficiální konec tříletého projektu BARLEYBREAD, jehož se stala partnerem počínaje 1. říjnem 2006, kdy spolu s federací potravinářského a nápojového průmyslu Norska, Španělska, Estonska, 7 MSP a 3 výzkumných, vzdělávacích institucí sdílela motto renesance uplatnění ječmene ve výživě evropské populace. Nejen malým a středním mlynářům a pekařům byla v rámci projektu poskytnuta nová technologie a nové poznatky o tom, jak nahradit určitý podíl pšenice při výrobě chleba ječmenem.
Vycházeje ze získaných poznatků z projektu BARLEYBREAD, PK ČR zkompilovala nový navazující projekt s národní a mezinárodní účastí, jenž bude předložen v nejbližším kole výzev devátého rámcového programu EU s názvem Horizon Europe, v rámci mise Zdravá půda a potraviny.
Prostřednictvím pracovní skupiny pro ječmen České technologické platformy pro potraviny PK ČR navázala na verifikaci nových poznatků a pokroků v této oblasti, jenž stále silněji dokazují možná uplatnění ječmene nejen v tradičních oborech, ale i v pekárenství.
PROPRALINE Structure and processing for high-quality of chocolate pralines (vyvinutí vhodné struktury a způsobu zpracování plněných čokoládových cukrovinek při splnění max. stupně jakosti).
Zjištění příčin a omezení tvorby trhlin a tukových výkvětů na povrchu při výrobě plněných čokoládových cukrovinek, publikace příručky s identifikací kritických bodů výroby a jejich prevence výskytu, doporučení a nových poznatků včetně výstupů ze školících kurzů patřilo z titulu vytyčených cílů koordinátora a partnerů k jednomu z naplněných indikátorů tohoto projektu.
Vedle šíření poznatků, zkušeností a výsledků z projektu se PK ČR rovněž přímým způsobem podílela spolu se švédským a belgickým sdružením výrobců čokoládových cukrovinek (CHOKOFA, CHOPRABISCO) na organizaci prvního dvoudenního školícího kurzu pro výrobce čokoládových cukrovinek ve východní, severní a střední Evropě. Ve spolupráci s VŠCHT Praha (Ústav chemie a technologie sacharidů) tento 1. kurz proběhl pro tuzemské výrobce v Praze ve dnech 17. – 18. května 2010. Druhý závěrečný kurz, k jehož realizaci dojde rovněž v Praze a to ve dnech 10. – 11. května 2011, představil teoretické i praktické výsledky vycházející ze spotřebitelských průzkumů a relevantních výzkumných aktivit celého projektu.
ECOTROFOOD European Trophelia Service Platform for Eco-Innovation in Food. S finanční pomocí DG Enterprise (7. R.P. CIP, ECOTROFOOD) plnila PK ČR/ČTPP aktivní roli v účasti vítězného národního studentského teamu v prestižní soutěži evropské úrovně. Z řady českých teamů byl 5. září 2011 vybrán odbornou zkušební komisí nejlepší team (Mendelova univerzita v Brně, Ústav pěstování, šlechtění rostlin a rostlinolékařství) s návrhem čerstvého džusu z biomasy mladých rostlin ječmene. Klíčovou podmínkou k účasti na soutěži v Kolíně (9. – 10. 10. 2011, ANUGA) byla “ekoinovativnost” a to počínaje fází výrobní suroviny, balení, výrobní proces, distribuci/logistiku k fázi spotřebitele atd. V letech následovných tuzemský vítezný team reprezentoval Českou republiku na veletrhu SIAL v Paříži (říjen 2012), dále pak opět v Kolíně u příležitosti veletrhu ANUGA (říjen 2013).
http://www.europe-innova.eu/web/guest/eco-innovation/eco-innovation-platform/ecotrofood/about;jsessionid=61DE6D74164F65F9AF1375F153BA3B36
NUAGE (Nové stravovací strategie oslovující specifické potřeby osob pokročilejšího věku ve prospěch zdraví prospěšného stárnutí v Evropě)
Oficiálním datem zahájení projektu byl květen 2011, ukončení duben 2016 s rozpočtem přesahujícím 12 mil. €. Partnerství v konsorciu SP.E.S. GEIE znamená pro PK ČR mj. účast v konsorciu integrovaného projektu předloženého Universitou v Bologni, a to vedle 31 subjektů z řad národních potravinářských a nápojových federací, podnikatelských subjektů, institucí terciárního vzdělávání, ale i výzkumných organizací. Díky dlouholeté spolupráci s konsorciem SP.E.S. GEIE se PK ČR podařilo prosadit i partnerství pro Zeelandia, spol. s r.o.
V roce 2015 proběhla další revize s dalším sběrem dat o stravovacích zvyklostech starší populace nad 65 let v ČR a na rozšíření platformy průmyslových podniků tvořících základnu pro transfer poznatků a zpětnou vazbu. PK ČR se podílela na definici školících podkladů pro nadcházející pořádané akce, spolu s EUFIC (Evropská rada pro informace o potravinách) zpracovala podklady k připravovanému bulletinu projektu, aktivně spolupracovala při diseminaci v rámci relevantního pracovního balíčku projektu a zpracovala národní data pro tržní analýzu v rámci projektu.
SAFEBAG (Inovační balící systém s dekontaminační schopností pro čerstvou produkci ovoce a zeleniny, ve smyslu alternace chlorové dezinfekce)
Počátkem roku 2015 bylo úspěšně dovršeno plnění tříletého projektu 7. R. P. EU z kategorie Výzkum pro benefit MSP asociací, Safe-bag, jenž byl oficiálně zahájen v září 2011 ve složení jedenáctičlenného konsorcia v čele se španělským institutem IRIS (Innovació i Recerca Industrial i Sostenible). Partnerství v projektu Safe-bag přijali s IRIS celkem 4 MSP asociace (PK ČR, rakouská národní federace FIAA/Food industry association of Austria, turecká SETBIR/Union of dairy, beef, food industrialists and producers of Turkey a slovinská GZS/Chamber of commerce and industry of Slovenia – Chamber of agricultural and food enterprises), 2 RTD (irský DIT/Dublin institute of technology a DCU/Dublin city university), a dále pak 4 další instituce (z VB FM/FM Foods Ltd., irská Nature/Nature´s Best, španělská Verdi/Verdifresh a italská OSV/OSV Srl.).
Projekt splnil svůj vytyčený cíl, tj. vyvinout inovační balící system s dekontaminační schopností pro čerstvou produkci, založenou na současných výsledcích výzkumu dosažených DIT/Dublin Institute of Technology, kdežto technologie s plasmou byla efektivně užita v balícím procesu dekontaminace výrobků jen na laboratorní úrovni. Plasma (energeticky ionizovaný plyn) je široce využíván při zpracování průmyslových materiálů a v poslední době se osvědčil jako nástroj pro slibnou dekontaminaci a ukázal na schopnost likvidace patogenních bakterií na povrchu řady potravin, celé řadě potravin a nápojů.
Prototyp balícího systému s dekontaminační schopností byl navrhnut a vytvořen v průběhu celého běhu projektu a jeho efektivita ve prospěch čerstvě zabaleného salátu, ovoce nebo zeleniny byla pozitivně průběžně i v závěru projektu vyhodnocena průmyslem. Systém dovoluje krátkodobě žijícím radikálům (jako „singlet oxygen“) nové vytvoření v rámci uzavřeného obalu vedoucího k vyhubení mikroorganismů, po kterém onen plyn napomůže k návratu k původní podobě a skladbě potravin.
Dopad tohoto systému Safe-bag projektu představuje značné benefity pro zdraví bezpečnou a sebevědomou volbu potravin/y spotřebitelem, prodloužení doby skladovatelnosti potravin a zvýšené požadavky pro čerstvý výrobek, což přináší příznivý dopad na konkurenceschopnost výrobců s výše uvedeným typem čerstvých potravin.
Do počátku roku 2015 byla PK ČR, z pozice své vedoucí role, zodpovědná za realizaci vzniku oficiální internetové stránky, vydání letáku, posteru projektu, školící materiály a on-line školící nástroj pro podnikatelskou veřejnost.
Vedle technického a finančního zpravodajství plynoucího z vedoucí role PK ČR v projektu byl ve sledovaném roce zpracován další roční zpravodaj dokumentující vědecké pokroky v projektu, dokončen PUDF (praktický plán pro budoucí využití a šíření výstupů/znalostí z projektu), a ve spolupráci s IRIS podnikatelský plán. Uchován byl úkol správy a aktualizace webových stránek projektu, tj. Redmine. V neposlední řadě zesílila součinnost s IRIS na plnění demonstračních aktivit a s FIAA u ochrany autorských práv a řízení projektu. Do počátku roku 2015 proběhla řada demonstrací výsledného projektového prototypu v prostorách průmyslu, v rámci semináře pro tuzemské výrobce vakuovaného ovoce a zeleniny.
FOODMANUFUTURE (Návrh koncepce infrastruktury potravinářského výzkumu pro urychlení inovací v potravinářském průmyslu)
Dne prvního ledna 2012 projekt zahájil plnění svých vytyčených cílů. Zařazením v kategorii Coordination and Support Action byl navržen k přípravě návrhu koncepční studie, určené pro základní rozhodování o výzkumné infrastruktuře evropského potravinářského výzkumu. Výzkumná infrastruktura byla směřována na urychlení inovací potravinářského sektoru cestou špičkového výzkumu zahrnujícího transfer znalostí a motivujícího ke vzdělávání. Projekt zakončený v prvním kvartálu r. 2015 byl dle časového rozvrhu realizován partnery z průmyslu, akademického sektoru a veřejnoprávní i privátní osoby z potravinářského sektoru a výroby technologií s cílem naplnění potřeb malých a středních i velkých podniků pomocí multidisciplinárního přístupu v evropském rozměru. Konsorcium bylo založeno na široké síti veřejnoprávních a soukromých subjektů aktivních v ETP FOOD FOR LIFE. Roli koordinátora vedla Aalborg University z Dánska. PK ČR byla zapojena prostřednictvím konsorcia SPES GEIE.
Ve spolupráci s partnery projektu se PK ČR aktivně podílela na vzniku elektronické brožury projektu, překladu do české mutace a grafickém zpracování brožury do 10 národních/partnerských verzí. Rovněž tak spolupracovala při kompilaci tiskových zpravodajství.
BIOBOARD (Vývoj trvanlivých papírových a lepenkových povrchových systémů na bázi proteinů, s cílem zvýšení recyklovatelnosti potravinářských a nápojových obalových materiálů)
Pod záštitou koordinátora IRIS v projektu kategorie Research for benefit of SME ´s zastoupila PK ČR i v r. 2015 jednoho z 14 členů konsorcia. Jeden z hlavních cílů byl naplněn, tj. vývoj série bio-povlaků a kompozitů vč. způsobu jejich výroby pro aplikaci na papír, lepenku a kartón, s cílem nahradit konvenční plasty založené na fosilních palivech (polyethylen) v laminovaných balících materiálech. Projekt vycházel z předchozích výzkumů, že povlaky založené na živočišných proteinech, jako jsou povlaky na bázi syrovátkových proteinů nebo rostlinných proteinů, jako je pšeničný gluten, sojový protein nebo žitný zein, mohou tvořit bio-degradibilní plastické vrstvy, které mohou nahradit současné plastové vrstvy ve vícevrstvých obalech a zvýšit jejich recyklovatelnost.
PK ČR se zúčastnila dubnového (Celje/Slovinsko) a říjnového (Lucca/Itálie) jednání k managementu, v průběhu rovněž kterých byla součinná s vedoucími partnery na aktivitách diseminace, řízení a ochrany autorských práv.
COMPETE (Mezinárodní porovnání dodavatelských řetězců v agro-potravinářských sektorech v kontextu nalezení klíčových faktorů jejich konkurenceschopnosti a chování na evropských a mezinárodních trzích)
Do konce září 2015 zastávala PK ČR partnerskou roli v celkem desetičlenném konsorciu, pod záštitou koordinátora tříletého projektu, Leibniz Institut Fuer Agrarentwickung in Mittel und Osteuropa.
Projekt úspěšně naplnil vytyčený cíl podat konzistentní a inovativní zhodnocení konkurenceschopnosti evropských potravinářských řetězců prostřednictvím integrace rozmanitých přístupů. Na základě této skutečnosti, výzkumné výsledky dovolily vyvodit slučitelnou, koherentní a konzistentní sadu politických doporučení, s cílem zkvalitnit konkurenceschopnost a prosadit znalostně založenou bio-ekonomii v Evropě. Rozbor byl prováděn na dvou úrovních, a to na koncepci a indikátorech konkurenceschopnosti a na jejích klíčových faktorech.
V září 2015 se PK ČR zúčastnila v Bruselu závěrečné konference a spolupracovala na aktivitách diseminace a komunikace. Zajistila překlad a tisk propagačních materiálů projektu v českém jazyce.
FABBIOGAS (Produkce bioplynu z organického odpadu v evropském potravinářském a nápojovém průmyslu)
Koncem září 2015 se podařilo koordinátorovi projektu, University of Natural Resources and Life Sciences Vienna - Department for Agrobiotechnology, úspěšně administrativně zakončit plnění, ale především naplnit projektový cíl, tj. poskytnout podporu potravinářským podnikům s nakládáním s odpadem a jeho likvidací, při zvýšení ochrany životního prostředí a snížení výrobních nákladů.
Z pozice vedoucího pátého pracovního balíčku PK ČR zajistila mj. průzkum u členské základny ve smyslu potenciálního investora do bioplynu a zainteresované výrobce pro aplikaci bioplynu, proškolení pracovníka na třídenním externím školení (organizovaném národním členem EBA – asociací bioplynu), záštitu poradního servisu osobám/podnikatelským subjektům se zájmem investice do produkce bioplynu nebo nabídky organického odpadu k produkci bioplynu apod.
V květnu (Lodz/Polsko) a září (Brusel/Belgie) 2015 se PK ČR zúčastnila jednání k řízení projektu a spolupracovala na aktivitách WP 5, diseminace a komunikace.
OPEN NEW FOOD
Projekt byl součástí programu Leonardo da Vinci – Přenos inovací. Hlavním cílem tohoto projektu bylo zvýšení povědomí a kompetencí vedoucích pracovníků malých a středních podniků (MSP) potravinářského průmyslu o možnostech spolupráce při vývoji nových potravinářských výrobků. Tím došlo k výraznému zvýšení optimalizace celého procesu a k vývoji produktů, které více vyhovují požadavkům cílové skupiny. To vše je možné díky spolupráci projektového konsorcia s mezinárodním zastoupením.
Potravinářská sdružení, která byla členy projektového konsorcia, vytvořila tzv. “národní inovační jednotky”. Ty představily stálé týmy, jejichž úkolem bylo zajistit udržitelnost výsledků projektu v čase, tedy i po skončení projektu jako takového.
Obsah projektu a všechny jeho nástroje byly vytvořeny v jazyce všech partnerů konsorcia, tedy ve španělštině, angličtině, turečtině, češtině, dánštině, francouzštině a vlámštině. Tím byl znásoben dosah projektu.
Délka trvání projektu byla 24 měsíců, tj. od 01/10/2013 do 30/09/2015. Projekt byl financován z prostředků Evropské Komise z programu Celoživotního vzdělávání 2013.
(http://ec.europa.eu/education/lifelong-learning-programme/ldv_en.htm)
FOODLAB (European FoodBusiness Transfer Laboratory for stimulating entrepreneurial skills, for fostering innovation and for business creation in the Food Sector)
Hlavním mottem projektu bylo podporovat interakce mezi zúčastněnými stranami v potravinářství, vyvíjet inovativní projekty, posilovat a zároveň využívat zkušenosti z projektu ECOTROPHELIA. V rámci soutěže bylo pouze 35 inovativních projektů využito pro podnikatelské účely, z celkového počtu 200 nápadů. Přes některé úspěšné počiny neproběhl dostateční transfer do podnikání.
K hlavním přínosům patřilo následovné, jenž se majoritně podařilo naplnit:
- vytvoření trvalých mostů mezi akademickou obcí a potravinářskými podniky,
- rozvoj podnikatelských dovedností prostřednictvím řízeneného sebevzdělávání,
- zvýšení zaměstnatelnosti studentů malých a středních podniků a zepšení přenosu inovací pro podnikání v odvětví.
EU-MERCI (EU coordinated MEthods and procedures based on Real Cases for the effective implementation of policies and measures supporting energy efficiency in the Industry)
Všeobecným cílem EU-MERCI (EU koordinované MEtody a postupy založené na Reálných Případech pro účinné zavádění politik a opatření na podporu energetické účinnosti v Průmyslu) bylo podporovat, koordinovaným způsobem, růst energetické účinnosti průmyslových procesů. Vyvinuty byly metody a nástroje pro pomoc průmyslu EU při účinné implementaci zlepšení energetické účinnosti a monitorování úspor energie, při aplikaci směrnice EU 2012/27.
Metodika vycházela z analýzy tisíců projektů zavádějících reálně energetickou účinnost, v souladu se současnými energetickými politikami a opatřeními v různých členských státech, a zabývající se desítkami různých průmyslových sektorů a procesů. Řešení energetické účinnosti bylo stanoveno podle dohodnutých kritérií týkajících se žádostí, postupů a technologií: nejlepších praxí, algoritmů a postupů posuzování účinnosti, jenž budou odvozeny, harmonizovány a standardizovány.
EU-MERCI, s doporučeními a specifickým sdílením aktivit napomohl rovněž politikům a veřejným institucím při posuzování účinnosti a transparentnosti mechanismů, poskytující jim také obraz o technologiích a zlepšení účinnosti ve vztahu k motivaci.
Poučení ze zemí disponujících konsolidovanými schématy energetické účinnosti byla přenášena do zemí méně rozvinutých. Výstupy z EU-MERCI byly zvláště vyhodnoceny pro zemědělsko-potravinářský průmysl na celoevropské úrovni. V důsledku této pomoci průmyslu se počet a účinnost zlepšení energetické účinnosti zvýšil a zároveň tak přispěl k dosažení evropských a národních cílů v oblasti energetiky.
SEAFOODTOMORROW (Nutritious, safe and sustainable seafood for consumers of tomorrow)
Jedná se o evropský projekt z programu HORIZON 2020 s rozpočtem 7 milionů EUR, jehož cílem je vyvinout inovativní, udržitelné řešení pro zlepšení bezpečných a dietních vlastností produkce z mořských živočichů v Evropě. Řešením výzvy k uspokojení rostoucí potřeby trhu pro bezpečné a udržitelné mořské plody bude projekt generovat nové znalosti pro rozvoj komerčních řešení k zlepšení socioekonomické a environmentální udržitelnosti evropského odvětví výroby a zpracování mořských živočichů.
Tříletý projekt SEAFOODTOMORROW získal v rámci grantové smlouvy č. 773400. Konsorcium 35 partnerů představuje přední organizace ve svých příslušných oblastech práce z 18 evropských zemí. Projekt koordinuje Instituto Português do Mar e da Atmosfera (IPMA), Portugalsko.
Konsorcium očekává zesílení využití ekologicky inovativních řešení, vyšší viditelnost inovativních řešení a vytváření škálovatelných trhů, ale i zvýšení dostupnosti zdravějších potravin z mořských živočichů s cílem zlepšit stravu a zdraví spotřebitelů. Konsorcium je postaveno na výzkumných týmech z 19 partnerských výzkumných a vývojových pracovišť, které jsou proslulé technologickým rozvojem špičkové kvality a silnou provázaností díky předchozím zkušenostem ve financování (např. 7. Rámcový program, ECsafeSEAFOOD), tudíž se předpokládají úspěšné výstupy z činnosti. Kromě toho 4 výzkumné instituce a 13 malých a středních podniků s různorodými a doplňkovými zájmy v řešeních v rámci validace a optimalizace tvoří nedílnou součást konsorcia projektu.
Předpokládá se, že populace a hospodářský růst do roku 2050 povedou k zdvojnásobení poptávky po potravinách na celém světě. Jedním z hlavních úkolů tohoto století je zajištění produkce a spotřeby potravin ze sociálně, ekonomicky a environmentálně udržitelného hlediska. Mořské plody jsou jednou z nejdůležitějších potravinových komodit spotřebovaných v Evropě, protože jsou důležitým zdrojem živočišných bílkovin a jsou přirozeně bohaté na cenné živiny pro zdravou výživu. Proto je nezbytné rozvíjet nové metody produkce a zpracování mořských živočichů, které jsou šetrné k životnímu prostředí a transparentní, které podporují bezpečnost mořských živočichů v souladu s požadavky trhu.
SEAFOODTOMORROW, se silným zaměřením na inovace, spolupracuje přímo s uznávanými odborníky z průmyslu a inovačními institucemi s osvědčenými záznamy. V rámci projektu byly zavedeny struktury řízení znalostí, které zajistí, že inovační řešení projektu budou převedena na příslušné koncové uživatele v odvětví výroby a zpracování mořských produktů. S využitím tohoto komplexního přístupu SEAFOODTOMORROW nabízí silné a transdisciplinární partnerství, které se zabývá problematikou zabezpečení potravin tím, že hledá inovativní řešení pro mořské plody a související environmentální otázky.
Projekt se zaměřuje na validaci a optimalizaci komerčních řešení pro zlepšení socioekonomických aspektů a udržitelnost životního prostředí produkce z mořských živočichů a zpracovatelského průmyslu, při zajištění kvality výroby a bezpečnosti. Aktivity se zaměří na udržitelnou produkci a zpracování výživově kvalitních a bezpečných potravin z moře, a to prostřednictvím demonstrací a prvního uplatnění ekologicky inovativních, udržitelných řešení na mořské a potravinářské produkty pocházející z akvakultury, včetně výživových látek. Návrh zohlední dopady v různých regionech a populační segmenty, jakož i specifika různých druhů mořských živočichů.
Aktivity zahrnou mimo jiné využití vedlejších produktů z agro a mořských produktů, aby bylo možné vytvořit udržitelné zdroje pro akvakulturu umožňující zpracování výrobků na míru s určitými nezbytnými živinami pro spotřebitele, posoudit proveditelnost náhražek soli v mořských plodech, ověřit jejich stravitelnost, atraktivitu, funkčnost a přijetí mořské stravy z výživového hlediska i ze strany mladých i starší generace, validovat strategie prevence, odstranění nečistot z mořských produktů a optimalizovat senzory a biosenzory pro hodnocení bezpečnosti, mimo jiné.
Projekt ICCEE (Improving Cold Chain Energy Efficiency)
Projekt s č. grantové smlouvy 847040 je financován z programu HORIZON 2020 (podprogram budování kapacit na podporu provádění energetických auditů LC-SC3-EE-8-2018-2019, výzva H2020-LC-SC3-EE-2018).
K 13 partnerům projektu patří pod koordinací Universita degli Studi di Brescia (Itálie) Institute for European Energy and Climate Policy Stichting (Nizozemí), Federazione Italiana Per L´Uso Razionale Dell´Energia (Itálie), Adelphi Research Gemeinnutzige GMBH (Německo), Associat Technique Energie Environnement, FRAUNHOFER Gesellschaft zur Foerderung der Angewandten Forschung E. V. (Německo), Rigas Tehniska Universitate (Lotyšsko), Escan Sl (Španělsko), Spread European Safety GEIE (Itálie), European Cold Storage and Logistics Association (Belgie), Anaptyxiaki Epimelitiriou Korinthias (Řecko), Universitaet Stuttgart (Německo) a Federatia Patronala Romana din Industria Alimentara Romalimenta (Rumunsko).
Projekt vytváří podmínky pro usnadnění vývoje a šíření projektů v oblasti energetické účinnosti v průmyslu na evropské úrovni. Projekt podporuje poskytování účinnějších schémat podpor, s ohledem na ustanovení čl. 7 směrnice 2012/27/EU pro schémata energetické účinnosti k EEO.
Plnění vytyčených cílů projektu je rozděleno do pěti pracovních balíčků, přičemž první (WP1 – Project Management) vede koordinátor UNIBS. Druhý pracovní balíček (WP2 – Model formulation and optimisation) bude realizován rovněž pod hlavní správou koordinátora. Naplnění cílů v rámci třetího balíčku projektu (WP3 – Enhancing the implementation uptake through tools and resources) bude mít příštích 35 měsíců v kompetenci Fraunhofer. Čtvrtý balíček (WP4 – Capacity building activities implementation) si vezme do správy ESCAN a poslední, pátý pracovní balíček (WP5 – Communication, Dissemination and Exploitation) FIRE.
Cílem projektu ICCEE je usnadnit malým a středním podnikům (MSP) v řetězcích sektoru mražených potravin a nápojů realizaci opatření k energetické účinnosti (EEM) po vykonání energetických auditů u dodavatelských řetězců.
Zaměření na řetězce mražených potravin a nápojů v tomto odvětví je způsobeno značnými energetickými požadavky (chlazená přeprava, zpracování a skladování), s velkým potenciálem úspor. Implementace holistického přístupu, přesun z perspektivy jedné společnosti na hodnocení řetězce, vede k zvýšeným příležitostem EEM. Pro umožnění aktualizace EEM bude ICCEE a) zavádět a používat analytický nástroj energetické účinnosti na podporu a usnadnění rozhodování na různých organizačních úrovních společnosti, a b) vybuduje personální program zaměřený na zaměstnance, příslušné zúčastněné strany a komunitu věnovanou podpoře změny energetické kultury v sektoru.
Realizovatelnost EEM bude hodnocena na základě ekonomických, environmentálních a sociálních dopadů zahrnujících celý jejich životní cyklus a celý dodavatelský řetězec. Neenergetické přínosy a behaviorální aspekty budou také řešeny, stejně tak posouzena doporučení týkající se systémů financování pro malé a střední podniky. První část školení díky spolupráci asociací v konsorciu osloví 300 společností prostřednictvím 20 národních seminářů. Na 4 seminářích bude vyškoleno 32 společností. V posledním kroku ICCEE zahájí e-learning kurzy, které budou k dispozici i po ukončení projektu a osloví dalších 64 společností. ICCEE přinese úsporu primární energie (118 GWh/rok), zvýší investovaný kapitál do udržitelné energie (64 milionů €) a sniží emise skleníkových plynů (40 376 tun CO2/rok). Činnosti zaměřené na budování kapacit umožňují zvýšit podíl zúčastněných stran ve znalosti a posílení jejich energetické kultury (2000 lidí). Výsledky ICCEE budou také podporovat tvůrce politiky v definování tímto „nadefinované“ politiky v sektoru.
PK ČR bude v průběhu 35 měsíců zapojena na plnění úkolů v rámci WP 2, WP 4 a WP 5.
http://www.ieecp.org/project/iccee-improving-cold-chain-energy-efficiency/
FOODSAFETY4EU (Multi-Stakeholder Platform for Food Safety in Europe)
FOODSAFETY4EU je projekt financovaný z HORIZON 2020, zaměřený v letech svého běhu 2020 – 2023 na vývoj a uvedení do provozu platformy mnoha zúčastněných stran pro budoucí evropský systém bezpečnosti potravin (dále “FSS”).
Platforma umožní účastníkům systému bezpečnosti potravin účinně přistupovat k zdrojům a údajům, synchronizovat strategie výzkumu bezpečnosti potravin, sdílet a vyměňovat si vědecké poznatky a příspěvky pro budoucí FSS EU. Platforma podpoří interaktivní spolupráci mezi aktéry systému bezpečnosti potravin včetně zúčastněných stran a s občanskou společností. Kromě toho bude zřízeno Evropské fórum pro bezpečnost potravin, které bude oficiálně konsolidovat proces spolupráce partnerů a garantovat dlouhodobé rozhraní mezi vědou, politikou a společností. Nové digitální nástroje, společně navržené strategie a komunikační modely podpoří orgány pro bezpečnost potravin (FSA), agentury EU, tvůrce politik, vědce a občanskou společnost v koordinovaném přístupu, čímž přispějí k posílení přístupu EU k hodnocení rizik a komunikaci o riziku.
Konsorcium projektu představuje 23 partnerů z 12 zemí a 44 dalších aktérů v oblasti bezpečnosti potravin je zapojeno z pozice partnera.
K budoucím přínosům platformy FoodSafety4EU patří:
- Snížení současné roztříštěnost FSS a usnadnění podstatné interakce mezi jejími aktéry ve víceúrovňovém systému.
- Podpora Evropské komise a Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) při řešení hlavních výzev v oblasti bezpečnosti potravin a formulování vhodných doporučení.
- Zpřístupnění vybraných znalostí a dat (poskytnutím digitálních řešení) zvyšujících důvěru veřejnosti.
Nové digitální nástroje, společně navržené strategie a komunikační modely podpoří orgány pro bezpečnost potravin (FSA), agentury EU, tvůrce politik, vědce a občanskou společnost v koordinovaném přístupu, čímž přispějí k posílení přístupu EU k hodnocení rizik a komunikaci o riziku.
Ústav analýzy potravin a výživy VŠCHT Praha zastává v projektu vůdčí roli v pracovní skupině orientované na Definition of the Research and Innovation Framework for the future policies a také pozici East Hub leader, kde bude koordinovat aktivity zaměřené na interakci mezi aktéry z různých oblastí (výzkumné organizace, kontrolní orgány, zástupci různých zájmových skupin, organizace zaměřené na šíření informací, apod.), kterých se týká bezpečnost potravin. Do projektu je zapojena rovněž Státní zemědělská a potravinářská inspekce.
Na podzim 2022 se stane Potravinářská komora ČR součástí dalších tří evropských projektů financovaných z programu HORIZON EUROPE pod akronymy: PLANEAT, WASTELESS a LIKE-A-PRO.
Cílem čtyřletého projektu PLANEAT („Food systems transformation towards healthy and sustainable dietary behaviour“)
Potravinový systém EU je pod značným tlakem na změnu kvůli svým negativním dopadům na klima, životní prostředí a zdraví. Transformace potravinového systému bude vyžadovat změnu stravovacích návyků milionů Evropanů. PLAN’EAT si klade za cíl posouvat vědeckou základnu o faktorech ovlivňujících dietní chování a zdravotní, environmentální a socioekonomické dopady stravovacích návyků a poskytovat řešení pro přechod prostřednictvím transdisciplinárního a víceúrovňového přístupu.
PLAN’EAT bude spoluvytvářet data a intervence v celoevropské síti 9 “laboratořích”. Tyto živé laboratoře se zaměří na širokou škálu skupin obyvatelstva, které se liší podle věku, kultury, zdraví a socioekonomického postavení. PLAN'EAT zahrnuje čtyři aspekty, které se vzájemně doplňují: (1) zmapování stravovacích zvyklostí 9 různých cílových skupin z 9 regionů spolu s jejich potravinovým prostředím, (2) faktory a hnací síly ovlivňující dietní chování v makro - (potravinovém systému) , mezo - (potravinové prostředí) a mikro - (individuální) úrovně budou hluboce prozkoumány, (3) vyvinuta a poprvé aplikována bude databáze a metodika skutečného nákladového účetnictví na stravovací návyky, která poskytne integrované vhledy do různých dopadů současných a budoucích diet, včetně možných synergií a kompromisů, (4) ve spolupráci s aktéry potravinového řetězce, spotřebiteli a tvůrci politik bude vypracován balíček řešení, včetně: i) panelu Food System Dashboard, který stanoví kontextově specifické doporučení potravinové politiky; ii) intervence zaměřené na aktéry z farmy až na stůl, pro zemědělce, potravinářský průmysl, maloobchodníky a potravinářské služby za účelem vytvoření vhodných potravinových prostředí; iii) poradenské nástroje pro posílení postavení spotřebitelů; a iv) zlepšené dietní poradenství a komunikační strategie zaměřené na širokou populaci.
PLAN'EAT si klade za cíl realizovat přechod více než 60 tisích spotřebitelů na zdravější a udržitelné stravovací návyky do roku 2032, snížit předčasnou úmrtnost o 20 % a emise skleníkových plynů z místních potravinových řetězců o 23 % v 36 oblastech.
Hlavním cílem projektu WASTELESS (“WASTE QUANTIFICATION SOLUTIONS TO LIMIT ENVIRONMENTAL STRESS”) bude vyvinout a otestovat směs inovativních nástrojů a metodologií pro měření a monitorování potravinových ztrát a plýtvání, generování robustní databáze o kritických bodech, slabinách v potravinových řetězcích po doporučení harmonizovaného metodického rámce pro kvantifikaci a vyvinutí systémového souboru nástrojů pro podporu rozhodování, zacíleným na všechny zúčastněné strany v potravinovém hodnotovém řetězci a umožňující duplikaci sběrných míst BEZ ODPADU ve státech EU, v různých potravinářských komoditách.
Koordinátorem je portugalská univerzita UNIVERSIDADE DE TRAS-OS-MONTES E ALTO DOURO. Zapojeno bude 29 partnerů z Portugalska, Španělska, Turecka, Belgie, Rakouska, Dánska, Itálie, Francie, Portugalska, Řecka, Slovinska, Maďarska, Portugalska, Estonska, Švýcarska a České republiky.
LIKE-A-PRO (“From Niche to mainstream – alternative proteins for everybody and everywhere”) si klade za cíl usnadnit udržitelnou a zdravou stravu přesunem alternativních proteinů a produktů do hlavního proudu – učinit je dostupnějšími, přístupnějšími a přijatelnějšími pro všechny skupiny populace (mladí lidé, dospělí, starší lidé, zranitelné skupiny – s nízkým socioekonomickým statusem, etnické menšiny, obyvatele venkova) a všude (městské, příměstské a venkovské oblasti). Toho má být dosaženo prostřednictvím vývoje 16 produktů se složkami ze 7 zdrojů bílkovin (udržitelných, z EU, s vylepšenou chutí a texturou) a prostřednictvím řešení pro podporu alternativních bílkovin, navržených a prozkoumaných ve spolupráci s více než 25 tisíc občany a komunitními aktéry napříč Evropou.
Koordinátorem je Technologické centrum pro inovace v agropotravinářském sektoru Španělska (Asociace pro výzkum, vývoj a inovace v agropotravinářském sektoru). Na plnění vytyčených cílů se podílí konsorcium 42 subjektů – zástupců celého alternativního proteinového hodnotového řetězce (výrobci proteinů, vývojáři přísad a produktů, kulinářská centra, potravinářské klastry), vědci a odborníci na trh a komunikaci. Kromě toho bude rozsah přesahovat rámec konsorcia prostřednictvím přímého zapojení občanů, průmyslu, zpracovatelů, maloobchodníků, potravinářských služeb, kuchařů a cateringových společností.
Jádro výzkumu projektu pokryje sedm slibných alternativních proteinů (2 rostlinné, 1 mikrob, 1 oceánský, 2 houbové, 1 hmyzí) s různým vývojovým stavem, seskupených do 3 vývojových kategorií. Diverzifikovat se budou aktivity do následovných kategorií: 1. Produkty dostupné na trhu – tyto na trhu dostupné alternativní proteinové produkty, které jsou stále mezerou, potřebují lépe porozumět svému místu v FE a determinantům souvisejících spotřebitelských voleb. 2. Pokračující vývoj – Jejich regulační cesta byla vyjasněna (např. není potřeba povolení od Evropského úřadu pro potraviny a bezpečnost – EFSA), přesto potřebují podporu výzkumu a inovací, aby byly připraveny na průmysl + trh. 3. Budoucí trendy – Tyto budoucí trendy, které jsou v raných fázích vývoje, potřebují podporu pro hodnocení jejich technické, ekonomické, tržní a regulační proveditelnosti, včetně spotřebitelského testování. Na každou kategorii se zaměří soubor mainstreamingových aktivit – seskupených do čtyř vzájemně propojených klastrů, z nichž každý má specifické cíle
Případné dotazy směrujte na Mgr. Š. Štejnarovou, DiS., stejnarova@foodnet.cz.