Priorita C. Potraviny a spotřebitel
Soudobý hektický životní styl a nezdravá výživa v rozvinutých společnostech vedou ke vzniku chronických „civilizačních“ onemocnění, která se stále častěji stávají příčinou invalidity a předčasné smrti. Proto, aby bylo možné těmto negativním jevům předcházet, nebo alespoň omezit jejich dopad, je třeba spotřebitele informovat o zdravotních rizicích spojených s nezdravými stravovacími návyky na straně jedné, i blahodárných účincích pozitivních změn ve výživě na straně druhé. Preventivní opatření zaměřená na změny ve výživových zvyklostech a životním stylu, přístup ke zdravým a finančně dostupným potravinám, dostatečná informovanost zdravotních přínosech správné výživy i vhodný způsob označování potravin mohou mít proto pozitivní dopad na zdraví a kvalitu života jednotlivce i celé populace.
Spotřebitelé získávají informace o potravinách z mnoha zdrojů – jedním z nejdůležitějších jsou informace uvedené na jejich obalu, a to zejména informace o složení a výživové hodnotě, které mají ze zdravotního hlediska obzvláštní důležitost. Tím, že potravinové značení poskytuje spotřebitelům důležité informace o produktu, má potenciální přínos pro dosažení cíle veřejného zdraví. Aby se značení potravin stalo pro spotřebitele pomůckou pro výběr potravin v souladu se zásadami zdravé výživy, musí však spotřebitelům poskytovat jasné a srozumitelné informace. Prvořadý význam má v tomto ohledu podchycení potřeb spotřebitele a pochopení toho, jak lze zdravou volbu proměnit ve snadnou volbu.
Stravovací návyky však nejsou ovlivněny pouze znalostmi a informacemi. Některé preventivní programy jsou založeny na předpokladu, že lidem stačí poskytnout informace a oni už sami dokáží rozhodovat i jednat v zájmu svého zdraví. I přes všeobecnou informovanost o zdravotních rizicích se mnohdy nedaří konkrétní zdravotně škodlivé chování odstranit (typicky v případě kouření). Změna stravovacích návyků totiž vyžaduje dlouhodobou změnu chování, nutriční znalosti proto v mnoha případech nekorelují se skutečným nutričním chováním. Znalosti, vzdělání a informace o zdraví jsou důležitým faktorem, ale výživové zvyklosti jsou velkou měrou ovlivněny i faktory socio-kulturními, psychologickými nebo ekonomickými, které působí na rozhodování jednotlivce, skupiny i celé společnosti. Proto se důležitou součástí preventivních programů musí stát snaha o takovou změnu vnějších faktorů, která usnadní rozhodování vedoucí ke zdraví. Účinná zdravotní výchova v oblasti výživy je nutná zejména od dětského věku, kdy má potenciál stát se cenným nástrojem pro navození celoživotních zdravých stravovacích návyků.
V důsledku globalizace se na trhu potravin pro spotřebitele otevírá nepřeberné množství možností výběru, s nimiž ale přicházejí i obavy a dezorientace. Vzhledem k možnosti vybírat si mezi širokým sortimentem potravinářských výrobků je významným předpokladem zajištění komunikace se spotřebitelem. Ta je v současné době zajišťována převážně prostřednictvím marketingových nástrojů. Zejména mladí lidé jsou poměrně snadno ovlivnitelní reklamou, marketingem a novými výrobky, které však zřídkakdy podporují zdravou volbu. K rozvoji zdraví této věkové skupiny může proto významně přispět i průmysl.
VIZE
Spotřebitel dostane informace, které vytvoří jeho racionální představu o současném potravinářském trhu. Hlavní prioritou je posilování schopnosti spotřebitele orientovat se v kvalitě nabízené produkce. Z hlediska této představy bude posuzovat jednotlivé výrobce a distributory. Svými preferencemi bude zpětně ovlivňovat výrobu a trh.
CÍL
Zjistit, které informace považuje spotřebitel za významné a u těch, které jsou důležité (např. ze zdravotního hlediska), prosazovat jejich šíření a vhodnou formou je doplnit. Odbourávat pověry a falešné předsudky a vytvořit racionální vztah veřejnosti k biotechnologiím. Vytvořit proklamovanou možnost volby spotřebitele mezi standardním produktem a produktem výjimečným nějakou ověřenou a podstatnou vlastností.