Priorita D. Bezpečnost potravin a důvěra spotřebitele

Soustavný zájem a závazek zajišťovat bezpečnost potravin je samozřejmě nezbytným předpokladem. Všechny nové vývojové trendy musí splňovat současná a budoucí očekávání ohledně kvality a bezpečnosti koncového výrobku z pohledu ochrany spotřebitele proti ohrožení zdraví a jeho spokojenost v krátkodobém i dlouhodobém horizontu. V tomto kontextu je významné zavádění nových technologií, které eliminují rizika chemické, fyzikální či mikrobiologické povahy.

Zajištění bezpečnosti potravin je zásadní pro výrobce i spotřebitele také z dalších hledisek, v oblasti komunikace se jedná o velmi citlivé téma, snadno zneužitelné např. v konkurenčním boji, v krajním případě může vyvolat paniku mezi konzumenty. Požadavky na bezpečnost potravin se odráží také ve vývoji evropské a národní legislativy, po zkušenostech s významnými kauzami na přelomu tisíciletí je tvorba nových předpisů a nových limitů poměrně rychlá a příprava nového předpisu omezujícího současné technologické postupy nemusí být výrobci zaznamenána s dostatečným předstihem, aby na novou situaci mohl včas reagovat. Jak již bylo naznačeno, bezpečnost potravin je rovněž „vděčné“ mediální téma, jakákoliv i věcně správná informace o toxických látkách nebo patogenních mikroorganismech je snadno zneužitelná a šíření takové informace vytržené z kontextu bez doplnění objektivního zhodnocení rizika poškodí výrobce, distributora a v konečném důsledku i spotřebitele, např. nezdůvodněním snížením zájmu o určitou komoditu výrobků a potažmo nevyvážené složení diety.

V České republice téma zahrnuje vývoj řízení technologických procesů vedoucích k minimalizaci nežádoucích příměsí vznikajících na bázi tepelného zpracování rostlinných produktů.

Zajištění bezpečnosti potravin je samozřejmým a nezbytným předpokladem zdravé stravy. Všechny potravinové výrobky proto musí v zájmu ochrany spotřebitele splňovat přísné evropské i národní předpisy týkající se bezpečnosti a případných nežádoucích účinků na zdraví spotřebitele. Tyto předpisy upravují např. používání doplňků, barviv a jiných přísad při výrobě potravin a krmiv.

Bezpečnost potravin zahrnuje proces od pěstování plodin a chovu zvířat, přes výrobu a distribuci potravinových produktů až po jejich konečnou spotřebu. Výchozím předpokladem kvalitních a zdravotně nezávadných potravin je sledování cizorodých látek nejen v konečných výrobcích, ale také v surovinách používaných pro jejich výrobu, krmivech, a v těch složkách životního prostředí, které ovlivňují kvalitu vyráběných zemědělských surovin. Pro jednotlivé části potravinového řetězce jsou stanovena závazná pravidla a určeny kontrolní mechanismy, které eliminují rizika mikrobiologické, toxikologické nebo fyzikální povahy.

Nicméně i přes tyto kontrolní systémy byla důvěra spotřebitelů v minulých letech otřesena sérií obav o bezpečnost potravin, které byly způsobeny jejich kontaminací (např. dioxinová krize) nebo výskytem nových patogenních látek (např. BSE). Značnou pozornost z hlediska bezpečnosti vyvolávají také potraviny nového typu, např. potraviny obsahující geneticky modifikované organismy. Je třeba mít na paměti fakt, že potraviny jsou pro spotřebitele obzvláště citlivé téma. Výdobytky moderní společnosti, jako masová produkce potravin za použití sofistikovaných technologií, jejich globální distribuce skrze nadnárodní obchodní řetězce, či prodej pomocí důmyslných prostředků marketingu a reklamy, to vše změnilo podstatným způsobem vztah lidí k potravinám. Z hlediska technologického a vědeckého jsou sice potraviny stále bezpečnější, paradoxně se ale odstup konzumentů od potravin dále zvětšuje a to v souvislosti s tím, jak spotřebitelé stále méně často znají jejich původ, složení nebo způsob výroby. Cílem bude proto nejen udržet vysoký standard bezpečnosti potravin, ale také vytvářet a udržovat u spotřebitelů větší důvěru v potraviny a potravinářské výrobky.

Bezpečnost potravin může být narušena jednak náhodně a neúmyslně a jednak systematicky a přitom neúmyslně nebo systematicky a zároveň úmyslně. Tyto aspekty je nutno brát v úvahu při prevenci narušení bezpečnosti potravin, která má být založena na dvou synergních strategiích. Má mít charakter obecně ochranný, který je doplněn strategií vyhledávání konkrétních rizik, tj. se soustředěním na definici možného úmyslu narušení bezpečnosti, definici rizikových skupin spotřebitelů a definici rizikových potravin jako nástroje narušení. Zajištění bezpečnosti potravin je v dnešní době jistě také významným nástrojem udržení politické stability.

VIZE

Udržet vysoký standart evropské bezpečnosti potravin, kdy je Evropa na přední pozici ve světě a inovace a investice jsou v této sféře značné.

CÍL

Vytvoření a aplikace koncepce hodnocení výhod nebo přesněji hodnocení rizik a výhod. Koncepce hodnocení rizik, která poskytuje oporu regulačnímu procesu, se zaměřuje pouze na potenciál způsobit škodu.

Jednací řád výboru, pracovní skupiny

Pracovní skupiny: