Tyto internetové stránky používají nezbytné soubory cookies, které pomáhají ke správnému fungování těchto internetových stránek. Více o zpracovávání osobních údajů prostřednictvím souborů cookies se dozvíte v naší Cookie Policy.
Pro přístup do zabezpečené sekce se musíte nejdříve přihlásit
https://bezpecnostpotravin.cz/jak-strevni-bakterie-ctou-sve-prostredi/
Vydáno: 13. 4. 2026
Autor: Biotrin
Střevní mikrobiota, tedy soubor mikroorganismů žijících v našem trávicím traktu, není jen pasivní společenství. Střevo představuje jeden z největších a nejkomplexnějších mikrobiálních ekosystémů v lidském těle. Tento ekosystém tvoří bakterie, viry i houby, přičemž bakterie patří mezi nejlépe prozkoumané složky a jsou spojovány s řadou procesů, například s trávením, metabolismem, fungováním imunitního systému nebo komunikací mezi střevem a dalšími orgány.
Aby se v tomto dynamickém prostředí udržely, musí se bakterie neustále přizpůsobovat měnícím se podmínkám. Zároveň mezi sebou i s lidskými buňkami komunikují, především prostřednictvím chemických látek. Klíčová je přitom jejich schopnost rozpoznávat změny v dostupnosti živin a dalších signálních molekul ve svém okolí.
V této schopnosti jim pomáhají specializované receptory, které fungují jako senzory chemických látek. Díky nim bakterie vnímají, jaké molekuly jsou v jejich okolí přítomné, a mohou na ně reagovat. Velká část našich znalostí o tomto procesu pochází ze studií modelových organismů, především patogenů, tedy bakte ...
Společnost pro probiotika a prebiotika pořádá 14. dubna 2026 20. Sympozium. Během sympozia bude udělena cena Danone z nejlepší původní vědeckou publikaci autorů do 35 let zaměřenou na střevní mikroorganismy, probiotika a prebiotika. Sympozium bylo pořádáno bez kongresového poplatku. Sympozia je možné se účastnit i bez registrace, ale bez nároku na materiály a občerstvení.
Místo konání: Česká zemědělská univerzita v Praze, Suchdol, Kamýcká 129, aula ČZU – mapazde.
https://www.horizontevropa.cz/cs/aktuality/yiifnews/4110/widening-v-programu-horizont-evropa-typologie...
V evropské debatě o programu Horizont Evropa a následujícím RP se stále častěji zdůrazňuje, že tzv. widening countries nepředstavují homogenní skupinu zemí. Jednotlivé země se významně liší velikostí svých výzkumných systémů, úrovní inovační výkonnosti i schopností zapojit se do mezinárodní spolupráce. Tomu by měla odpovídat i podoba podpory, která by neměla být koncipována jednotně.
Analýza TC Praha se zaměřuje na to, jak jsou finanční prostředky z priority Widening mezi jednotlivé země rozděleny, a do jaké míry toto rozdělení odpovídá jejich výzkumné kapacitě a potřebě podpory. Neomezuje se přitom pouze na absolutní objem získaných finančních prostředků, ale pracuje s referenčním přístupem, který umožňuje posoudit, zda skutečný finanční podíl jednotlivých zemí odpovídá očekávané úrovni nebo ji překračuje či nedosahuje.
Tento přístup rozlišuje dvě klíčové roviny. První ukazuje, které země patří mezi hlavní příjemce finanční podpory z priority Widening v absolutním měřítku. Druhá, analyticky podstatnější, se ptá, které země dosahují nadprůměrného či naopak podprůmě ...
